Karel Funk sdílení

Kdysi jsme potkávali na ulici nejčastěji vlčáky (přesněji ovčáky), kolie či nepočetné vysokonohé lordy – vždy čistokrevná důstojná plemena, skoro osobnosti. Snad jen venkovští odolní a chytří voříšci či pracovití norníci jezevčíci si ještě zachovali svou autoritu. Jejich výskyt ale klesá pro nezájem. Jinak se to tu dnes hemží různými mixážemi hysterických kapesních pokojových rozmazlenců - kníračů, čivav, pudlů, neurotických teriérů, vibrujících ratlíků… a kdovíčeho. Jednoho pak napadá poťouchlá parafráze pranostiky - Psi běhají nízko, bude pršet. (I když takový Kokýnek detektiva Mrázka - Františka Filipovského z nějakého seriálu byl taky sympatický - možná i svou rolí.) - Paní MG mi připomněla: „Je zajímavý poznatek veterináře a spisovatele Jamese Herriota: Čím mohutnější pán, hromotluk, tím menší pes. Zato droboučký majitel – pes obr. Tito obři bývají ta nejněžnější stvoření, hodňouskové a mazlíci. I vlkodav se rád tulí. Čivavy ňafají ještě na dálku, až se divím, že je neklepne, člověk by už měl mozkovou příhodu.“ Hlubšího a láskyplnějšího vztahu k pejskům, odedávna člověku nejbližším tvorům zvířecí říše, můžeme nabýt třeba z knížečky Erazima Koháka: Post scriptum – psové. Fráňa Drtikol si brával svého vlčáka vedle sebe ke svým meditacím a tvrdil, že sdílením těchto proudů tento pes přenese po smrti do skupinové psí duše mnoho světla. číst dál

Ještě před tématem malou osobní epizodku. Když jsem jako student seděl v čekárně lékařky, zvala sestřička pacienty podle kartiček, které si při přijetí vyplnili. Sestřička vyběhla do plné čekárny a volá dalšího: Flink! Pobaveně jsme se všichni rozhlíželi, kdo s tak nemožným jménem vystartuje. Až po jejím třetím opakování jsem si všimnul, že na kartičce, kterou drží, je napsáno FUNK, ale jak jsem to chtěl napsat pečlivě tiskace, tak u toho U jsem dole nedotáhnul rovnou čárku, takže místu U bylo LI, a z FUNKA se stal FLINK. Že by předznamenání budoucnosti? Asi jo. Nebo je to spíš jen komická epizodka? Není nutné si všechno hned symbolicky vykládat, žejo.  číst dál

Už zas to takhle funguje: Jakmile si něco nalinýruju, třeba pořadí psaní knížek nebo článků na web, vždycky to dopadne jinak. Mám už dávno připravený článek o osobních zkouškách a strachu z obtížných situací, tak zas musí počkat, protože teď jsem k tomu, co tu nedávno vyšlo, doplňoval a upravoval tohle níž: číst dál

Říkávali jsme si za komunistů vtip: číst dál

Monika McDonagh Pajerová: Manipulace MF DNES mi připomněly Státní bezpečnost  číst dál

Tak jak jste si to letos užili? Ale jo, byly super zácpy, neuvěřitelnej zážitek... číst dál

Jezdili jsme teď dva dny s přítelem režisérem Honzou Řehákem po jižních Čechách a Šumavě a točili pro YouTube různá krásná místa, hlavně kapličky, s mým nesouvislým povídáním, které se k nim vztahovalo. Byla to jedna z mých nejkrásnějších „dovolených“. (Pozn.: Předloni jsme s Honzou natočili povídání Hřmění u Rozálky.) Bezpočet kapliček zlikvidovala v naší vlasti sovětská armáda v rámci boje proti náboženskému tmářství, za dob komunistické ateistické agresivní lůzy, nejhorší v dějinách, jich také mnoho zaniklo, ale ne všechny, díky obětavosti venkovských věřících. číst dál

Jsou přátelé (či známí, kolegové, příbuzní, ale zejména přátelé zájemci o duchovní cestu), se kterými je radost pobývat (mailovat si, volat si…). A jiní, třeba i ti duchovní, se kterými když se chcete o něco hezkého jen tak pro radost podělit, ihned vás vážně poučí dále o té věci, musí uplatnit že vše vědí lépe, jako když školáci soutěží, kdo ví víc. Nebo jako svého svěřence pro jakousi poučovací péči. Osvěžující spontánní náboj duše je mine a přetřou to chytrostí rozumu, vzdělání. Napíšete jim SMS pozdrav z krásné Příbrami, a poučí vás: Ale těch vězňů kdysi a mrtvých horníků… Napíšete jim ... číst dál

Z odeslaných mailů: číst dál

Tomáš Garrigue Masaryk často mluvíval o řeckém antickém ideálu kalokagathie. Tento pojem vyjadřuje vědění i praxi Řeků, kteří spojovali dobro, ctnost a krásu vzájemnou podmíněností. Krásné je zároveň dobré a naopak. Je-li jedna složka porušena, nemůže být v pořádku ani druhá. Krása bez ctnosti přestává být krásou a takové dílo nebo čin nejsou ani dobré.  S tím si můžeme denně v sobě pracovat,  zkoušet si to aplikovat na ledacos v sobě a kolem sebe. Platilo-li to kdysi v Řecku, mělo by to platit dnes dvojnásob. U člověka cenili Řekové jako ideál celkový soulad duševní krásy, ctnosti (čistoty... číst dál

Opět inspirativní otázka od paní M. G.:  Moc zdravím! Narazila jsem na název pneumatologie. Vybavily se mi různé souvislosti, asi to není správné, nevím.... číst dál

Kamarádka LZ: Asi máš k tomu psaní pevnou vůli. číst dál

Kdyby někdo hleděl na Karlovo grálské úsilí optikou dnešního komerčně zkarikovaného podávání tohoto hluboce posvátného tajemství, asi by mu Karel připadal jako jakýsi středověký prostoduchý pošetilec, který se pověrčivě pachtí za jakousi chimérou v podobě nějaké kamenné misky. číst dál

Proti indiánům jsme chudáci, říká slavný český etnograf a cestovatel Mnislav Zelený AtapanaDalibor Demel10. července 2019 • 06:50foto: Martin Novák Fotogalerie 5 fotografií      číst dál

Lůza - růžové téma? Kamarád mi navrhnul, abych se v psaní věnoval i tématu „lůza“. Nejprve mi toto téma připadalo absurdní, nepoužitelné. Nebyla to pravda. Naopak, skvělé téma. Toho duchovna už mám v titulech knih až až. Po nočním promýšlení jsem se zrána probudil se spoustou nápadů, co se o lůze dá napsat. A protože veškeré mé psaní je jen pokus, pak i zde si dovolím předložit pokus o nalezení lůzy kolem nás i v nás. Postupně zde z toho něco uveřejním. číst dál