Odtělený americký voják se přišel pomodlit; Duchovní pomoc paní Dany na dálku; "Ze všeho nejdůležitější je pro duchovního člověka jedna věc:..."; Proměna těl; Přání Archea.

Napsal Karel Funk (») 8. 4. 2023 v kategorii Možnosti pro budoucí vývoj, přečteno: 153×

Mezi dopisy, které jsme kdysi s Martou obdrželi od naší tehdy nejbližší přítelkyně, Dany Bubníkové ze Zábřehu (viz též Epopej Mariánství, kapitoly o Národních duších a o skřítku Kubíčkovi), jsem objevil i následující z roku 2001, již zapomenutý.

Nejprve něco zcela zvláštního. Jsem dojatá. V rádiu hlásili smrt amerického vojáka, příslušníka CIA. Když jsem se za něho začala modlit, přišel Archeus (Duch osobnosti, 3. hierarchie) a po jeho boku ten voják. Archeus se mi zdál smutný. Ten voják byl klidný, jenže více jsem vnímala Archea. Ke konci této modlitby mi přišlo na vědomí, že se mám modlit za všechny americké vojáky. Udělala jsem to tedy tak. Dojalo mě, že nakonec jsem přes Archea toho vojáka pocítila na toho vojáka zapojení. Kdoví, nemáme-li k sobě nějaký vztah z minulých inkarnací. Velmi mne udivilo, že mi ho jeho Archeus přivedl k modlitbě hned druhý den po jeho smrti. To ještě měl na sobě i éterické tělo. To se mi ještě nikdy nestalo, abych někoho zemřelého poznala hned druhý den po jeho smrti. Jeho Archea jsem vnímala zcela zřetelně a rozhodla jsem se, že toto jasné vidění použiju i jako koncentrační pomůcku, když se budu za ty zesnulé a zvláště za toho Johnny Spana, který měl krycí jméno Michael, modlit. Proto se obracím i na archanděla Michaela, aby mu pomáhal a vůbec vzývám všechny svaté.

Zvláštní bylo i to, že v obchodě měli vystavené noviny, kde byl na kraji článek o tomto vojákovi. Samozřejmě že jsem si toto číslo koupila a dozvěděla jsem se tam víc o jeho životě. 28. 11. hlásili, že o jeho smrti se spekulovalo už od onoho 26., kdy to měly sdělit afghánské zdroje, Washington to pak potvrdil. Až se dostatečně vymodlím, napíšu více. Ruské okupanty je třeba vyhánět vojensky i modlitbou za napadené.

Mám románek o příteli - skřítku Kubíčkovi, který Vám vypíši, i když se mi to zdá fantastické. Jsem přece přísná myslitelka, vychovaná Steinerem, a přichází mi do vědomí něco tak fantastického.

DEN POTÉ:

Včera jsem mimořádně velmi dlouho spala. To proto, že jsem se sešla s Honzíčkem. Tak totiž nazývám toho odtěleného vojáka, který se jmenuje dle novin Johnny, což je zdrobnělina k Johnovi. Ráno, už jsem bděla, jsem ho viděla, usmíval se. Po začátku modlitby mi Honzíček řekl: "Já se budu s tebou modlit." Po chvíli byl odveden svým Archeem. Viděla jsem, asi imaginačně, jak jeho Archeus natahuje paži a bere ho pod rameny. Během dne jsem viděla spící obličej, který by odpovídal Honzíčkově věku. A dnes už přišel jeho Archeus sám, čili se mohu domnívat, že Honzíček spí. To by nebylo nic divného. Ale tímto faktem si mohu vysvětlit, proč mi ho jeho Archeus přivedl hned druhý den po smrti, kdy, jak víme, máme ještě éterické čili životní tělo. Takže v něm ještě byl život, proto Archeus spěchal mi ho přivést, dokud byl ještě při vědomí. Dnes když mi Archeus řekl: "Modli se za něho", dojala mne láska toho Archea ke svému svěřenci. To je jasné, že se budu modlit.

Potřebovala bych být víc chytrá, abych vše plněji pochopila, ale mohu jen zcela vědomě vše přijímat, aniž bych tomu vždy rozuměla.

 

 

A PROVÁZENÍ OPAČNÉ – ODKUDSI DO NAŠEHO SVĚTA

Neznámý autor napsal: U výročí dne, kdy se nám dostalo velkého daru spatřiti světlo tohoto světa a současně dne velikého zármutku, lítosti a strachu z opuštění našeho krásného, hřejivého a blaženého domova si lidé obyčejně blahopřejí, přejí vše nejlepší atd. Myslím však, že ze všeho nejdůležitější je pro duchovního člověka jedna věc:

uvědomit si ten nesmírný dar zrodit se do tohoto slzavého údolí a všechny ty možnosti, které z toho plynou a které nikde jinde, v žádném z těch bezpočtu světů, nejsou. A na základě tohoto uvědomění usměrnit cílevědoměji svůj další život.

 Aby to lépe šlo, dařilo se uskutečňovat dobrá předsevzetí, k tomu potřebujeme žít zde na Zemi s jasnými cíli, hlubokým porozuměním všemu co prožíváme a také s radostí, že svůj úkol pro tento život můžeme vůbec vykonávat, s radostí a vděčností že jsme se vůbec vtělili. Tyto myšlenky je třeba dynamizovat, aby se staly vůdčí nití veškerého našeho počínání.  A proto si říkám dnes a denně, proč žiji na světě rád:

1. Jen na Zemi se můžeme dopracovat k tomu, abychom se vědomě spojili s Bohem,

2. jen na Zemi můžeme přetvořit sedmero astrální zlo v sedmero astrální dobro,

3. jen na Zemi můžeme přetvořovat sedmero nectností éterického těla v sedmero ctností a dosáhnout desatera blahoslavenství,

4. jen prožíváním bezpočtu zemských inkarnací lze se z úplného nevědomí propracovat k vědomému prožívání světa fyzického současně s vědomým prožíváním světa duševního a současně i duchovního, tj. nabýt současně vědomí v oblasti ducha, duše i těla;

5. jen na Zemi můžeme postupným uvědomováním si božích zákonů a jejich dodržováním získat Moudrost, a životem v Moudrosti pak

6. přeměnit astrální tělo v zářící manas, světlo Svatého Ducha;

7. jen předlouhým řetězem utrpení můžeme nabýt soucítění s lidmi, zvířaty, rostlinami i kamením, tj. stát se milosrdnými a začínat nabývat všelásky a tím

8. nabýt schopnosti dokonalé a úplně oběti pro všechny a všechno a tak

9. přeměnit své éterické tělo v budhi, přetavit každou buňku svého těla v zářící slunce;

10. stálým životem v Lásce a Moudrosti postupně přetvořit fyzické tělo v atmana a tak

11. se stát vědomým v Duchu, Duši a Těle božím a v něm vědomě žíti a tvořiti na věky.

A proto dnes a denně děkujme Bohu za vše, co nám dává, protože to je pro náš duchovní vývoj nezbytné a je to to nejlepší, co se nám může dostat. Proto můžeme s radostí za vše děkovat, vše s radostí přijímat, vše s radostí vykonávat, vše s radostí prožívat a dělat vše tak, jak to přichází od Něj a ne jinak.  A dělat to s plným vědomím důležitosti všeho, neboť to máme od Toho, který nás má nade vše rád, od Toho, který vše dokonale řídí, takže se nemusíme ničeho obávat, ničeho strachovat a proto můžeme žít v radosti, ve štěstí, neboť nás nemůže potkat nic, co by On nechtěl, aby nás potkalo.

A každý to prožíváme svým individuálním způsobem, protože to je způsob, který je pro nás nejlepší a nechtějme, aby ten druhý to prožíval stejně jako my. A proto  žijme s radostí. Pochopme drahocennost každé vteřiny života a zužitkujme ji tím nejlepším způsobem, jakého jsme schopni. 

 

 

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentování tohoto článku je vypnuto.