Aha, už jsem si vzpomněl, jak odpovědět na něčí nedávnou otázku, kdy jsem začal psát. Asi ve třetí či čtvrté třídě jsme se museli naučit zpívat jednu budovatelskou píseň vítězných komunistů. To mi lezlo krkem a coby od osmi let pravidelný posluchač Hlasu Ameriky a dalších svobodných rádií jsem si „zabásnil“. Při hodině zpěvu ve škole bylo nutné otvírat pusu, ale co z ní jednomu ze třídy šlo, to „souškaučelka“ nemohla slyšet. Vzpomínám-li si dobře, pak moje první „literární dílo“ bylo přibližně následující, viz níž: černě povinný text ke zpívání, modře velkými písmeny text můj. Tu svobodu jsem potřeboval, v duchu jsem pak na soušku jazyk vyplazoval a dlouhý nos činil. Podobně jsem si „upravil“ sovětskou hymnu Sojuz něrušimyj respublik svobodnych splotila navěki Velikaja Rus… Třeba to někdy okomentuju, je to i dnes docela aktuální text. Asi bych pak začal příslovím, že čím výše leze opice, tím víc „svítí“ její holý zadek, anebo Esopem – Pes s uťatým ohonem tvrdí, že ohon hyzdí.
Měli jsme zpívat:
Vpřed směle soudruzi spějme,
NÁHUBKY TĚM ŠAŠKŮM DEJME
roznítil boj sílu v nás,
CHCEM MLUVIT BEZTRESTNĚ ZAS
svobody cestou se dejme,
JINOU NEŽ TU VAŠI SI UŽÍVEJME
v boj za ni půjdeme v ráz.
BEZ VÁS BY ŠKOLA ŠLA SNÁZ.
Nepřítel nás v poutech svíral,
NA RUDÉ HVĚZDY ŽÁK POVINNĚ ZÍRAL
hlad dlouho též trápil nás,
JEN SAJUZ OVLÁDÁ NÁS
kdož by se vzpomínkou týral,
LŽÍ, KECŮ NECHTE SI PŘÍVAL
odplaty nám přišel čas
VEM UŽ VÁS KONEČNĚ ĎAS!
KLADIVO A SRP NA VÁS!
Našel jsem text sovětské hymny i s překladem, kdyby to nebyla lživá oslava tragédie stamilionů lidí, znělo by to docela groteskně, ba satiricky, možná dnes opět aktuálně:
Sojuz něrušimyj respublik svobodnych
Splotila navěki Velikaja Rus.
Da zdravstvujet sozdannyj volej narodov
Jedinyj, mogučij Sovětskij Sojuz!
Překlad:
Neotřesitelný svaz svobodných republik
stmelila na věky Veliká Rus.
Ať žije stvořený vůlí národů
jednotný, mocný Sovětský svaz.
Slavsja, Otěčestvo naše svobodnoje,
Družby narodov naďožnyj oplot!
Partija Lenina — sila narodnaja
Nas k toržestvu kommunizma veďot!
Sláva ti, naše svobodná vlasti,
spolehlivá záruko přátelství národů!
Leninova strana je silou národa
a vede nás k vítězství komunismu!
Skvoz grozy sijalo nam solnce svobody,
I Lenin velikij nam puť ozaril,
Na pravoje dělo on podňal narody,
Na trud i na podvigi nas vdochnovil!
Skrz bouře nám svítilo slunce svobody
a veliký Lenin nám ozářil cestu,
národy podnítil ke správné věci,
nadchnul nás k práci a hrdinství!
Slavsja, Otěčestvo… Sláva ti…
V pobedě bessmertnych idej kommunizma
My vidim grjaduščeje našej strany,
I Krasnomu znameni slavnoj Otčizny
My buděm vsegda bezzavětno věrny!
Ve vítězství nesmrtelných idejí komunismu
vidíme budoucnost naší země,
a rudému znaku naší slavné vlasti
budeme na věky bezmezně věrni!
Už mnohokrát jsem se rozhodoval sepsat vtipy z doby komunistů, ale vždy přijde na řadu něco jiného. Jen mě teď napadlo aktualizovat jeden starý vtip ze 70. let (tehdy byl ředitelem normalizační cenzurované Československé televize soudruh Zelenka).
Tedy: Jaký je zde rozdíl? Člověka trápí žloutenka, prasata hynou na červenku, slušní lidé nadávají na rudé, televize zašla na Zelenku... Snad dnes pomůže Fiala, aby měli komouši konečně Konečnou.
Několik vtipů jsem za komunistické Husákovy “normalizace“ i vymyslel, byl jsem šťastný, že se ke mně časem dostaly odjinud, tedy se ujaly. Pamatuju si už jen tři (už jsem se tu s nimi asi vytahoval, i když jsou dost prostoduché):
- Kdy se zbavíme Husáka? Až zazní volání divokých husí.
(Tak se jmenoval kdysi hit s Milanem Chladilem.)
- Jak velká část Československa má komunistů až až?:
Začíná to už řekou Už na východě Slovenska, až po Aš.
- Dělám si legraci, že i Jaroslav Dietl se nechal inspirovat Pražským hradem s Klémou, Zápotondou a Novotným: Tři chlapi v chalupě.
A že by k názvu seriálu Byli jednou dva písaři inspirovala povedená dvojice Marx a Engels?
Listopad 89 byl patrně „předpovězen“ ve filmu Vzbouření na vsi.
2024 ©