Zbarbarštělé duchovno; Ušlechtilá fasáda zla; Propadli se na morální dno, anulovali veškerou svou činnost; Nevzdělaná stařenka na to kápla.

Napsal Karel Funk (») 20. 5., přečteno: 194×

  1. Některá setkání, zejména v užším kruhu duchovně či přímo antroposoficky souznějících, jsou hřejivá jak probíhajícími kontakty, třeba i nápaditě obohacovanými, tak vědomím trvalého směřování k budoucím stupňům lidství. Jsou tím cennější. Záleží dost, co s cennými zdroji poznání činíme – v sobě i pro okolí. Občas lze ale pozorovat, že někteří antroposofové odvozují svou výlučnost už z pouhého faktu, že ač jsou relativně malou skupinkou v celku společnosti, mají v řadě oblastí díky poznání Rudolfa Steinera k dispozici nejlepší a nejhlubší poznání, mnohdy odlišné od představ davu. Může to tak být. To ale ještě automaticky nedává schopnost aktuální tvořivé a etické aplikace a prezentace. Někteří z nich jsou právě v nynější situaci ruské invaze spíš „cudně nemluvní“, mlčí, nebo mlží, vyjadřují se vyhýbavě, frázovitě, zaměňují příčiny a následky, v důsledku to může působit až arogantně. Nastudované vzdělání, dobře zpracovaná přednáška třeba na téma čaker nebo je-li v kosmu život ap. ještě neznamená dobrý charakter, nabízení globální orientace či obyčejnou slušnost.

    1. Někdy mechanicky a nedomyšleně prezentují jako nejlepší i pro různé oblasti a děje dnešního světa pouze taková poznání a stanoviska, která jsou pokud možno vždy odlišná od mínění veřejnosti resp. davu. Někteří pak vystupují jako ta ve všem nejlépe vědoucí menšina. Nějak se jim to zautomatizovalo, ono to tak nemusí fungovat vždy. Obzvláště pokud by považovali pečlivější sledování dění ve veřejnosti a ve světě za vyrušování od studia, od překládání z němčiny či od nekonečného vyprázdněného schůzování. V jedné studijní skupině se prý diskutovalo o ruské invazi – dlouze, rozplizle, bez morálního faktoru, bez rozlišení kdo je útočník a kdo oběť. Když o tom referovala jedna účastnice své babičce, ta místo učené diskuze jen prohodila: Ať už jdou ti Rusáci do p…. a nechají je žít. Tak nevím, no vlastně vím, kdo z nich má mé sympatie a uznání.

    2. Vím, ono je to svůdné, aplikovat antroposofické pojmy neuváženě na kdeco, člověk hned vypadá učeně a znale (občas se u tohoto pokušení taky nachytám). Protože si někteří potřebují hýčkat svůj pocit výlučnosti a odlišnosti od davu, docházejí někteří až ke schvalování genocidy, vraždění, mučení, znásilňování… I kdyby se schovávali za „požadavek úcty k činům druhého člověka“, jsou to pak zbarbarštělí duchovnisti, bagatelizátoři a apologeti zločinů. Vypadají u toho se svou antroposofickou terminologií učeně, ale chybí jim v tom jedno: Steiner. Steiner se svým požadavkem nejprve dvou kroků na poli etiky a pak jednoho na poli mystiky. Jsou to v tomto smyslu, jak už jsem někde napsal, hrobaři antroposofie. Neetická sympatie k ruské obludné válečné nenávisti a destrukci byla u nich uchopená a odůvodněná za použití zvrácené inteligence a terminologie. Tím sem pak proniká soratismus, ač s duchovní fasádou.

    3. Další psychologickou příčinou podpory ruské zločinné invaze je princip zástupného konání. Princip – co špatného bych rád někomu udělal, ale nemám odvahu či možnost, udělá někdo jiný někomu jinému ve velkém, a tím je pro mne hrdina. Vidíme to i u lidí s duchovními zájmy. Bývají názorově často v menšině – ať už v rodině, příbuzenstvu, při náhodném potkání známých či v zaměstnání. Možná se cítí názorově utisknutí, veřejně nepochopení. Jak rádi by to ale třeba někomu nandali, někoho veřejně lynčovali či aspoň sepsuli, pokořili, srazili na kolena, ale nejde to, měli by oplétačky. A vida – najednou je tu chlapík, dokonce Slovan, který se pochlapil za ně a likviduje si úspěšně, koho si zamane. Hrdina. Je všemocný. Ale ke zlu. Ale hlásí se k víře. (I když spíš jako jakýsi anti-bůh.) Psychologicky bych to nazval zástupný idol nerealizovaných hlubin podvědomí.

    4. Rusům nejde jen o to zabít, ale druhé pokořit, ovládnout, zmanipulovat i v myšlení. V malém jsme to zažili za dob rusky bolševicky uvažující vlády KSČ, kdy jsme se jim museli zpovídat i ze svých názorů a nést následky. Nyní to opět nabylo obludně gigantických a genocidních rozměrů. Propaganda, manipulace a agrese, uskutečňovaná Rusy na svém okolí už půl tisíciletí, zejména však po bolševické revoluci před sto lety, zvedla ještě výš rudý prapor destrukce: rozbíjení hodnot kladivem a požínání výplodů lidského ducha a kultury srpem. Dotahují to, co započal Lenin, Stalin a Hitler. Však nebyli Němci a Sověti nadarmo spojenci, dokud je ve třetím roce války Hitler též nenapadnul.

    5. Je trochu rozdíl: Je-li prostý ruský člověk, neschopný a neochotný si samostatně opatřit informace, živen denně agresivní nenávistnou propagandou, je to špatné, i takový má určitou odpovědnost. Ale mnohonásobně horší je, pokud asursko-soratické masové zločiny na tělech i duších schvalují i ti, třeba i u nás, kdo jsou obeznámeni s duchovní vědou. I oni nepřiznaně podlehli úsilí asurských mocností o zbavení člověka osobnosti. 
      „Mlčení antropozofů k dění na Ukrajině zatěžuje jejich karmu stejně jako bagatelizace zločinů v této agresi. Důležité je nevytrhávat události z kontextu a velmi pozorně vnímat souvislosti.“ Zd. Beil

    6. Schvalování zločinů je také zločin, tito lidé žijí v mentálních proudech, souběžných s Putinovo falší a agresí. Mlžení, relativizování a matení ve stylu Co my víme jak to je…, Ukrajinci taky nejsou svatí…, Vždyť tomu Putinovi to perfektně myslí…, Jasně že je za tím Amerika... - je osvědčená rafinovaná demagogie, odvádějící od jasných stanovisek.

    7. Je zajímavé a pochopitelné, že nynější propad zájmu o antroposofii, i přes některé dobře připravené akce, jde souběžně s propadem důvěry k Zemanovi. Ten ovšem byl částí naší nynější antroposofie donedávna hrdě označován, spolu s Putinem, za naději pro budoucí slovanskou kulturu. Nyní patrně tyto devotní hlasy utichly, možná jsou nahrazeny jinou falší, ale protože byly tyto názory hlásány veřejně, měli bychom od jejich šířitelů očekávat vyvození závěrů, přinejmenším uznání chyby. Putinovo zločinné jednání bylo jasně zřejmé již při krvavé anexi Krymu v roce 2014, nelze tu tedy napodobovat poválečný argument řady Němců – my jsme o tom nevěděli. „Kdo stále ještě staví mínění nad lásku, a právo nad mír, ten nepochopil...“ Rudolf Steiner.


    8. https://nazory.aktualne.cz/komentare/nesmime-mlcet-o-ruske-bestialite-o-unosech-deti-dospelych/r~2b2811c0d36911ec8a24ac1f6b220ee8/#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_vert_ab=0&dop_vert_id=leg0&dop_req_id=M1ToD74NlqW-202205170829&dop_id=16481622>

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentování tohoto článku je vypnuto.