AKTUÁLNÍ A UŽITEČNÉ

Už někdy na podzim jsem se zařekl, že o jedné věci na tomhle místě psát určitě nebudu: o volbě prezidenta. Jednak jsem předpokládal, že nejrůznějších úvah budou plné noviny a jednak se na tomhle prostoru celá léta snažím glosovat jiné věci, než které nese mediální mainstream, a to formou pro běžné komentáře nepřípustnou. Někdy až na hranici povídky či fiktivního scénáře. A konečně problém třetí: když budu nějakého kandidáta preferovat jako komentátor, nepřekračuji vlastně hranici, za niž se novinář nemá vydávat? Je tu přece od toho, aby svět popisoval a ne ovlivňoval.

Jenže začalo jít do tuhého. Nejdřív na besedách, kde se mě lidé začali ptát, koho budu volit, pak i na internetu, kde mě neznámí odesilatelé začali bombardovat nejrůznějšími výzvami. Nejzávažnější byla petice známých kulturních osobností, Michaelem Kocábem počínaje a oběma Svěráky konče, vyzývající občany, aby dali hlas Karlu Schwarzenbergovi. Nakonec mě kontaktovali zástupci určité skupiny mladých lidí. Prý abych jako člověk veřejně známý požádal Vladimíra Franze o odstoupení z kandidatury a k výzvě, aby jeho příznivci volili také Karla. Slušně jsem jim vysvětlil to, o čem píšu pár řádek výš, že tohle jako novinář prostě dělat nemůžu.

        Od té doby mi vrtá v hlavě červíček, zda novinář ve mně neomezuje až příliš puritánsky občana, jímž jsem také. A jak se blíží konec roku, uvědomuji si, že bych chtěl zase jednou slyšet novoroční projev v určitém duchu. Třeba: ,,Drazí spoluobčané, dámy a pánové. Nevím, zda jste zvolili správně. Na rozdíl od jiných kandidátů nejsem takový bojovník, abych - kdyby mě vyřadili pro nedostatek podpisů - nadřadil své ego zájmům státu a ústavní stížností samotnou podstatu volby ohrozil. Nemám za sebou ani členství v KSČ, což jak vidno podle předvolebních preferencí je prezidentský předpoklad v Čechách oblíbený. Nevzal jsem si do štábu bývalé svazáky a socialistické generály, takže se nedá předpokládat, že bych prosazoval zájmy ruských zpravodajských služeb při dostavbě Temelína, a neobklopil jsem se mediálními magnáty, kteří kupují televizní stanice a etablují v nich jako šéfy investigativních týmů lidi, kteří před tím selhali jako žurnalisté i jako politici. Nejsem žena, takže nikdy nebudu požadovat, aby Bůh, Panna Maria a Ježíš konvertovali ke střednímu rodu, a nejsem ani tak ostře vpravo ani vlevo jako další dva kandidáti. Navíc jsem bývalý emigrant, což se v Čechách neodpouští, a tak bohatý, že nejsilnější národní vlastnost závist si mohla předem mnout ruce, jak se mnou zatočí. Většinu reálného socialismu jsem proseděl ve Vídni ve Schwarzenberg Café (což je na konci Schwarzenberg Allee hned za Swarzenberským palácem) a pomáhal jsem disidentům. Další minus z hlediska většiny národa. Když už jste mě přes tohle přese všechno zvolili, můžete si být jisti, že co slíbím, to dodržím, a že hodlám sloužit tomuto státu. A ne naopak. Proč bych ostatně jinak vůbec kandidoval, když bych mohl lenošit na svých statcích a pospávat si, kdy se mi uráčí. “

Musel by se ten projev možná titulkovat, ale vzpomeňte si na anglického krále. Měl vážnější vadu řeči - a jak dokázal vyburcovat národ!...

Josef Klíma

LN 29. prosince 2012