Období: únor 2017

Děkujeme Vám, svatí duchové země, Trůnové, číst dál

3. února 1924                                                                          (Rudolf Steiner) číst dál

NÁVOD KE ZPĚTNÉMU POHLÍŽENÍ číst dál

František Drtikol: Duše poznává Boha číst dál

Tyto kapitoly (bude jich ještě několik) jsou nabídkou vykročit k zaplňování bílých míst, počínajících černým smutkem za zemřelými. Skutečnost nemusí být prožívána tak černě, jako nám to po úmrtí blízkého většinou připadá. Bolest je sice lidsky pochopitelná, ale mnohdy si novou realitu po něčí smrti činíme zbytečně černou sami svým nevěděním.  Sledování lidského prožívání zde je protaženo za obvyklé hranice, které ještě ošetřují svými službami pracovníci přímé péče, geriatři, psychologové, terapeuti, pastorační pracovníci či duchovní. Toto "protažení" do dalšího putování duše po tzv. smrti do dalších, hmotně neviditelných oblastí není ani exotické, ani nové ani subjektivní. Je ve směru, který  naznačil nebo i zpracoval už Platón či Pythagoras, "knihy mrtvých" různých národů a dob, o mnoho později mj. Shakespeare, Goethe, Schiller, Lessing, Herder, Tolstoj, Purkyně, Březina a celý výkvět evropské duchovní elity, a v posledních desetiletích například Elisabeth Kübler-Ross. Nejpodrobněji Rudolf Steiner. V tomto směru se pohybují též - čerpajíce z odkazu dávných i nedávných zasvěcených evropských předchůdců - mj. Michaela Glöckler,  Volker Fintelmann či  Rolf Megow aj. číst dál

Sergej Prokofjev : “Co od nás očekává Archanděl Michael?” číst dál

V očích mnohých bylo možno číst vřelou semknutost s anthroposofickou životní hodnotou. číst dál

Dr. R. Steiner: O NĚKTERÝCH OBTÍŽÍCH NA CESTĚ DUCHOVNÍHO POZNÁNÍ. číst dál

Nejen zajímavý, ale hlavně osvobodivý je postoj anthroposofických autorů vůči rakovině: číst dál

Náladu odcházejícího máme často ve své moci, měli bychom si to uvědomit; Vznešená chvíle odchodu; I proslovený Otčenáš je doprovodem číst dál

O  M E D I T A C I . číst dál

Z přednášky Dr. R. Steinera: ZAČÁTEČNÍ STAVY DUCHOVNÍHO ŠKOLENÍ. číst dál

Lehce si o tomto témtu zafilosofujme, tentokrát po čínsku. Jejich dávná zpracování tématu jsou hravá, smavá, laskavá, netragická. Podle taoisty Lie-c´ - "Smrt je návrat tam, odkud jsme vzešli a kde jsme byli, než jsme se narodili. Jak můžu tedy vědět, zda když zemřu tady, nenarodím se jinde? Jak můžu vědět, zda život a smrt nejsou stejně dobré? Jak můžu vědět, zda není iluzí lpět úzkostlivě na životě? A jak můžu vědět, zda blízká smrt nebude lepší než můj právě plynoucí život?" číst dál

Když přijde smrt a pošeptá mi: číst dál

Nenech mne prosit, abych se vyhnul nebezpečí, číst dál