Období: prosinec 2014

Ale nepohoršujte se, nejde o zpustlé mravy předčasného mateřství, ale o kobylku Šulku. Třicet pět let u koně prý odpovídá přibližně lidské stovce. Její majitelé ji nechávají v klidu a péči dožít jako člena rodiny. Ne jako, ona jím skutečně je. Od ranního vyvedení na pastvu až po dobré slovo a poplácání na dobrou noc. I seno dostává v zimě to nejměkčí, s ohledem na stav chrupu. Kolik lidských, lhostejně opomíjených babiček by jí závidělo. Z jejích očí máte dojem vážnosti, vděčnosti i jakési nevyzpytatelné tajemnosti její duše. Fráňa Drtikol říkal, že hledí-li do očí koně, vidí v nich sebe. číst dál

Geolog, klimatolog a spisovatel Václav Cílek řekl před časem v jednom rozhovoru (nepatrně jazykově zestručněno): číst dál

SEBEREFLEXE I  byly uvedeny na těchto stránkách 7. prosince 2014. číst dál

Sice jsem si nekazil Vánoce sledováním tohoto trapně sebestředného projevu toho, kdo není mým prezidentem, ale zhodnocení Martinem Fendrychem je jistě výstižné. číst dál

Přišel tajemný mystický čas omlazených slunečních sil. Zlaté šípy slunečních paprsků jakožto zlatá těla slunečních duchů přináší nevinnost a mládí i do chrámu našeho ducha, duše i těla. Tato posvěcující Milost nás sceluje, pokud se oddáme její mysteriézní síle. číst dál

KOMENTÁŘ: Proč jsou české Vánoce jen pohádka? – Jiří Pehe číst dál

Dostal jsem jako obvykle řadu kýčovitých přáníček bez nejmenšího pochopení smyslu Vánoc, ale i některá, kterých si velice vážím. Tak jako si vážím těch, kdo se rozhodli, že nikomu psát nebudou a pošlou místo toho z nitra kousek sympatií či sdílení. Možná, že to od někoho taky zavnímám a pošlu něco podobného nazpátek. číst dál

Malé zkonkretizování, jak Advent působí, resp. co to pro nás znamená, řekli-li jsme v jiném článku, že od nás po dobu Adventu odstupuje pomoc hierarchických bytostí a jsme vystaveni zkoušce, jak se sami zvládáme svým Já, tedy jsme postaveni sami na sebe. Antroposofie plní svůj účel tehdy, je-li dotahována do konkrétností našich životů. číst dál

Kosmická mystéria adventu a Vánoc (GCKS 14.12.2014): číst dál

Pomalu ale důkladně se v moderní době stávají blížící se Vánoce pro mnohé synonymem  mamonu a šíleného tempa. A pokud naše bohatství neodpovídá našim představám, následuje u leckoho skřípání zubů. Vánoce dnes vyvolávají emoční reflex stresu, chvatu, zmatku a vyhrocených konfliktů  a problémů. Leckoho  myšlenka na Vánoce spíše děsí. Psychologové,  jejichž ordinace jsou tou dobou beznadějně obsazené, mají již dávno zavedený pojem "vánoční deprese". Stali jsme se dobrovolně otroky svých představ a požadavků.  Bereme se v tom zmítání  napůl ironicky, ale účastníme se furiantsky. Kolik je v tom tupé stádovosti a prestiže. Přijali jsme hru na stále dražší dárky, stále více druhů cukroví či stále důmyslnější umělé blikající osvětlení vánočních stromečků, oken, balkonů, ba i celých domů. Tato hra je navenek spíše fraškou, uvnitř často tragédií. Horečným úsilím před svátky, přirovnatelným k zběsilosti elektrického vláčku, dokud není vypnut či se neporouchá,  si chceme zajistit klidnou chvilku. Ale klidnou jaksi "na úrovni", s přehlídkou hmotných pošetilostí. Chvatem chceme dohnat klid, jaká to absurdita. Vánoce jsme mnozí z nás ztratili a zastíráme si to postuláty lásky, veselí či štěstí. Jak dokonale to vystihují ti andělíčci ze staniolu. číst dál

Průpovědi Dr. Rudolfa Steinera číst dál

Pro plnější prožití Vánoc bychom si měli připomínat i andělské sbory, zmiňované při Ježíšově narození. Není totiž náhodné, že při narození Ježíšově jsou zmiňováni Andělé. Jejich přítomnost poukazuje k tomu, že děj se odehrál na Zemi i na nebi. Jestliže jsme přijali dary tohoto vánočního duchovního impulsu, pak nás přetvářejí a můžeme je duchovně předávat okolí, můžeme jimi neviditelně působit pro své blízké, pro spolupracovníky, pro vlast i pro celé lidstvo. Je to tatáž logika, jako když u člověka musí po nádechu následovat výdech. číst dál

　
Z kruhů institucionálního náboženství i sdělovacích prostředků slýcháme o účelu Adventu pouhá dvě otřepaná a vágní slova: očekávání, příprava. Ale co je skutečnou náplní tohoto období, proč trvá právě čtyři týdny, to se nedozvídáme. Hlouběji, ba k podstatě těchto tajemství se dostaneme zalistováním v odkazu Rudolfa Steinera. Zjistíme tam i konkrétně, jak hluboce a krásně se každého z nás toto období může dotýkat. Pochopíme, že toužíme-li nalézt svou vánoční hvězdu ve svém nitru i v duchovním světě, musíme se k tomu příslušnou snahou uzpůsobit už od přelomu listopadu a prosince. Po stalet... číst dál

Z internetu: číst dál

Týdny před Vánocemi jsou vhodné ke cvičení nesobeckosti našeho astrálního (cítivého, pociťujícího) těla. Náplň tohoto těla se skládá z myšlení, cítění a jednání. Podaří-li se během tří týdnů určitý pokrok v dosažení nesobeckosti těchto tří elementů, je to příprava, aby člověk mohl ve čtvrtém týdnu postoupit do světa objektivní imaginace. Je to svět, z něhož sestupuje lidská duše před zrozením na Zem a odkud také sestoupila duše Ježíšova. Podle S. Prokofjeva může  tento vstup do imaginativního světa nastat v　ročním koloběhu nejlépe ve vánoční době. Navíc se to uskuteční zvlášť harmonickým způsobem, když tím prvním, co člověk prožívá v imaginativním světě, je imaginace vánoční: panenská bytost ženy s dítětem na klíně. Její obličej se může v imaginaci prožít tak, že se v　něm zrcadlí celý hvězdný kosmos, který  tvoří velký  chrám světa. A dítě, které nese na svém klíně, je zjevením éterických sil Slunce, sil původního éterického těla lidstva, které je popsáno v bibli jako strom života. Dále směrem dolů v　bohatých záhybech jejího roucha máme podivuhodné a zčištěné měsíční síly, síly lidského astrálního těla, které prodělalo plnou katarzi, tedy nadosobní nesobeckost cítění. číst dál