Vyrůstala ve městě, které je celé stísněno ve velké rokli. Není z něho nikam vidět, všechny cesty vedou do kopce. A jako v pohádce o zakletém království, lidé jsou zde převážně ustaraní, zachmuření. I ona byla v dětství vyplašená, bázlivá, přílišně skromná, nesebevědomá. To se v dospělosti projevilo i v první fázi výběru místa pro budoucí dům. Společně s manželem, který měl podobné rysy, si v jiném kraji zprvu vybrali vlhké místo pod vsí, zarostlé houštím a rovněž v rokli. Tuto podobnost si tehdy samozřejmě neuvědomovala. Již si ho upravovali, když se naskytla nabídka opačná: pozemek pro dům nad vsí na místě překrásného výhledu do kraje. Milost osudu napomohla. Bylo to asi významné váhání - jaká karma asi převáží? Stará, nebo přijde prosvětlení? Pak s váháním souhlasili, a nyní je šťastná, že volili takto. I její osudy se utvářejí jaksi s nadhledem, se svobodným vydechnutím a širokou orientací. Je vděčná příteli, který je na toto místo tehdy přivedl, i pokorně děkuje Prozřetelnosti za tento osudový životní nádech.
číst dál