Období: květen 2022

Nejprve z mailu Martina Dohnala: „...Každý normální člověk, který není pokřivený nebo skrytě násilnický přeci musí vnímat, jaké to je celé nemravné. Tohle Rusáci draze zaplatí do posledního peníze ve smyslu božské spravedlnosti. Sympatizanti jejich zločinů, i ti naši, jim budou v pekle asistovat. Ono mne zaujalo, jak jste psal někde ze Zoubka, že tito Rusové jsou programováni v noci těmi abnormálními bytostmi. To leccos vysvětluje, i tu jejich šílenou paranoiu, že musí útočit, aby se kolem nich nerozmístily zbraně a nikdo nezaútočil na ně. Na ně ale nikdo neútočí, oni furt vysílají do sousedních států nekomunikující bojové letouny, čím dál více je ale začínám podezřívat, že to jsou záminky k tomu, aby rozpoutávali své imperiální války, protože přesně jak píšete, jejich imperiální choutky tu jsou stále, sami i jejich představitelé teď v únoru říkali, že hranice Ruska si představují u západní výspy Evropy v Atlantiku.“ číst dál

Markétky Hejné vyprávění; Nebrat se tak třeskutě vážně; Se spisovatelkou (je toho ovšem víc než „jen“ spisovatelka) Markétou Hejnou jsme se po létech odmlky opět potkali a zastavili. I když – jen písemně (zatím), poté, co hezky zareagovala na mém facebooku. Nikdy jsme se ale nesetkali. Teď si hezky píšem a hledáme vhodnou kavárnu. Ty písecké znám, jsa povaleč kavárenský, ona zná ty jejich na Letné. Nic nelze uspěchat. Zatím si vyměňujeme svá díla. No, vlastně, já jí jsem zatím nic neposlal, od ní jsem dostal poštou balíček s asi třísetstránkovým románem z roku 2000 – Obejmout dub. Obdivuhodné dílo, nejen rozsahem. číst dál

Některá setkání, zejména v užším kruhu duchovně či přímo antroposoficky souznějících, jsou hřejivá jak probíhajícími kontakty, třeba i nápaditě obohacovanými, tak vědomím trvalého směřování k budoucím stupňům lidství. Jsou tím cennější. Záleží dost, co s cennými zdroji poznání činíme – v sobě i pro okolí. Občas lze ale pozorovat, že někteří antroposofové odvozují svou výlučnost už z pouhého faktu, že ač jsou relativně malou skupinkou v celku společnosti, mají v řadě oblastí díky poznání Rudolfa Steinera k dispozici nejlepší a nejhlubší poznání, mnohdy odlišné od představ davu. Může to tak být. To ale ještě automaticky nedává schopnost aktuální tvořivé a etické aplikace a prezentace. Někteří z nich jsou právě v nynější situaci ruské invaze spíš „cudně nemluvní“, mlčí, nebo mlží, vyjadřují se vyhýbavě, frázovitě, zaměňují příčiny a následky, v důsledku to může působit až arogantně. Nastudované vzdělání, dobře zpracovaná přednáška třeba na téma čaker nebo je-li v kosmu život ap. ještě neznamená dobrý charakter, nabízení globální orientace či obyčejnou slušnost. číst dál

Milí přátelé čtenáři, číst dál

Vladimir Sorokin: MONSTRUM Z MINULOSTI. číst dál

I popírání zločinů je zločin; Moskevský patriarchát dává vojákům požehnání setřít ukrajinský národ z povrchu země; K čemu hlásení se ke Steinerovi, strká-li antroposof Ukrajinu cynicky pod „ruský vliv“?; Putinova pátá kolona v lůně antroposofie; Hrobaři antroposofie; Švédský král obdivuje solidárnost Čechů; Náš nynější blahobyt si vyžaduje i pokornou vděčnost a pomáhání potřebným. číst dál

"Rusko dnes integrovalo všechny planetární kalné proudy." - Ta bestiální krutost u Rusů je daná nejen historickou zamindrákovaností a zaostalostí, ale i stoletím jejich ateismu a nacionální pýchy a rozpínavosti. Křesťanství na Západě, jakkoli církví zdeformované, má alespoň základ, že dobro je lepší než zlo, že je nad námi vševědoucí Bůh a že obojí bude jednou nějakou vyšší spravedlností odměňované. Sověti a leninismus toto vymýtili a nastolili ideologii nenávisti. - Nelze ve falešné toleranci omlouvat zločiny či tvrdit – jak jsem se v jednom pokryteckém "duchovním" vyjádření dočetl, že jde jen o střet názorů. Názory se vyměňují slovně, ne vražděním a znásilňováním. Podle toho by pak bylo "osobním názorem " i pověšení Milady Horákové a dalších Gottwaldem či Husákův "názor" na Havla a jiné disidenty, které zavíral. Jednou může mít Putin "osobní názor", že je třeba i do Čech poslat své hrdlořezy a násilníky. Jestlipak by jim čeští stoupenci Putina, i mezi antroposofy, šli vděčně vstříc? číst dál

V jakémsi nedávném textu našich antroposofů jsem četl, že „Stojí tak proti sobě ruský nacionalismus, přiživovaná pýcha za velkou Rus a totální cenzura plná falše a lži, proti chaosu v rádoby demokratických státech západu, kde demokracie trpí honbou za ziskem, střetem zájmů byznysu, politiky, zájmů církve, vzdělávání podřízeného byznysu.“ Tedy – né že by demokracie, ať je to kdekoliv, netrpěla vadami, ale zdá se, že autor je demagogicky postavil obojí na roveň. Výše použitý pojem „honba za ziskem“, využívaný už kdysi demagogicky jako charakteristika prohnilého kapitalistického Západu, je známý výraz z někdejších učebnic marx-leninismu. Za ziskem jsme se ovšem honili už za komunistů – od získání nedostatkového zboží (pomeranče, banány, cibule, brambory, sýry, auta, toaletní papír…) až po šplhání u šéfů kvůli větším prémiím. Je to lidské, proto operování pojmem „honba za ziskem“ jako charakteristika pouze kapitalistického prohnilého západu je rovněž prohnilá – a hloupá. Po zisku, tedy získání něčeho dalšího, netouží leda světci a asketové. číst dál