Období: červen 2014

Nedalo  mi, abych sem toto nepřevzal. číst dál

NIC NEDĚLEJ,  JEN  SE  JÍ  CELÁ  ODEVZDEJ. číst dál

K minulému článku o dvojím způsobu myšlení mi přišel dotaz, jak konkrétněji se ono povrchní, následné myšlení projevuje v duchovních či okultních kruzích. Dejme si jeden příklad za všechny. Poznáme, že takové myšlení je často podbarveno syndromem mesianismu - „já pomáhám, jsem ušlechtilý(á)“ - i kdyby si to aktér nepřiznal. Bylo na toto téma na tomto blogu napsáno již mnohé. A vím: Zase jsem pro někoho ten  ignorant a lump nedůvěřivý. Jenže se sebou nic neudělám, když jsem k tomu takto celoživotně došel - asi jako když si ve fyzice ověříme platnost Archimedova zákona. číst dál

Z mailu: Duchovní věda rozeznává dvojí myšlení: Vordenken (tvůrčí před-myšlení) a Nachdenken (následné, povrchní myšlení). číst dál

"Naslouchej svému srdci, své intuici" číst dál

Zvláštní. Co to jen mají ti lidé, jinak tak rozdílní, společného? Už před lety jsem pozoroval cosi  specifického na některých, kteří aktivně praktikují jogu. Dlouho jsem to nedokázal vyjádřit či tomu přijít na kloub. V něčem výlučně typickém, charakteristickém mi mnozí z těch jogínů, které jsem potkal, připadali stejní. Napřed jsem roky porovnával, že jejich řeč a naladění je v něčem shodné, ale nedokázal jsem najít toho společného jmenovatele. Kteří lidé? Různí. Mně blízcí i vzdálení. Ať už jsem s nimi někdy hovořil osobně, nebo je znám třeba z televize ... až se mi rozsvítilo. Jejich klidný až pomalý, stejnoměrný tok řeči, jejich pohybování se životem jakoby v nějakém vakuu jsou dány právě tím, že tito lidé dělají jogu. (Neupírám, že v některé oblasti mohou být velmi dobří. A vím také, že někteří jogíni jsou hřmotní a hektičtí. Jsou tedy i výjimky, zde mi ale jde o charakteristiku většiny z nich.) číst dál

Našel jsem na internetu článek o krásné události ze sklonku totality. Na celou tu epizodu si moc dobře pamatuju, když to Ivan Medek hlásil z Hlasu Ameriky. Mluvil tam o tom i Václav Havel, on vždycky zavolal do mnichovského střediska Hlasu Ameriky z nějaké pražské telefonní budky, ale jen krátce, než ho zjistí. Znal jsem ho po hlase od 70. let, netušil jsem, že jednou uvidím i jak vypadá. Podobně Medka. číst dál

JEN TAK NAPSÁNÍ PRO PÁR PŘÁTEL POBAVENÍ. číst dál

Podobně jako do zemských katedrál nevstupujeme s obyčejnou denní náladou, jako třeba do dveří svého domu či pracoviště, snažme se na vstup do katedrály ducha nějak připravit. Snad jsme to v ohlušujících a oslepujících bengálech naší civilizace ještě úplně nezapomněli. Zklidněme se, vyvolejme si náladu tiché slavnostnosti a pozornosti, vykoupejme si v představě duši i tělo, sejměme pokrývku hlavy, třeba se i vyzujme z okopaných bot, a nakročme do světa posvátna. Třeba zachytíme ideál klíčící nebo čerstvě se rozzářivší, ideál nepotřísněný ještě naší skepsí či chtivým přivlastňováním si. A tak je to i se vstupy do světa Bohem inspirovaného umění. číst dál