SETKÁNÍ A SDÍLENÍ S KARLEM FUNKEM

Vyšli jsme si s partnerkou z našeho pobřežního hotýlku na špacír. U krámku s drobnostmi pro turisty jsem zezadu spatřil zjev, který jako by sem ani nepatřil. A přitom na slovní popis nic výjimečného. Po vnější stránce to byli muž a žena, oba stejně šediví, asi k padesátce. Přesto jako by byli z jiného světa. Mezi rozdováděnými turisty z nich šel úžasný klid a důstojnost. Klidné aristokratické zevnějšky i pohyby uprostřed hemžení rekreantů. Čekal jsem asi deset minut, pootočí-li se trochu, abych viděl jejich tváře. Malinko jsem je pak zahlédl. Pohledy jsme se zatím nesetkali. Jako by sem vystoupili z nějakého romanticko-mystického románu či z jiné doby a jiné země. číst dál

Dovolím si citovat z mailu čtenářky Marie G., jak popsala mé úsilí (malinko jsem to doplnil): “Na rozdíl od některých, řekněme spíše kabinetních antroposofů se snažíte, byť ne vždy zjevně a transparentně, aplikovat antroposofii do terénu života jedince i společnosti. Působíte pak i na laické čtenáře či posluchače přesvědčivěji, než leckterý šiřitel či výlučný představitel nějakého směru či nauky či hnutí. Takoví jsou často v izolaci své sociální bubliny, třeba antroposofické. Nejste jen „mluvící hlava“, nastolující pouze vyčtená témata, ke kterým byste měl vyčtené odpovědi.“ K tomu snad mohu dodat: Pak se teprve mohu zmínit, kdo se stal, po prvotním poznání několika cest a učitelů v mládí, mým hlavním inspirátorem. Ze zkušenosti ze svých stovek někdejších besed a seminářů (kdysi víkendových i delších), kde jsem nevystupoval prvoplánově jako antroposof, vím, že pak se mnozí sami ptají na oblasti, popsané duchovní vědou. Pak, a ne dřív, se zmiňuji i o Rudolfu Steinerovi, ze kterého nejvíce čerpám, eo ipso o existenci naší Anthroposofické společnosti, a snad mohu říct, že řada jejích členů v posledních 30 letech pocházela (není třeba to jakkoliv registrovat) i z „mého“ dřívějšího „podhoubí“. - Ale byl jsem naopak i svědkem toho, jak někteří antroposofové (třeba v 90. letech v Písku, ale nejen) odradili svým spíše komunisticky rigidním autoritářským stylem některé zájemce. číst dál

PROBĚHLO POVÍDÁNÍ O PROVÁZENÍ PŘI ODCHÁZENÍ. MILÉ SETKÁNÍ S MILÝMI, CHÁPAJÍCÍMI A SPOLUPRACUJÍCÍMI ÚČASTNÍKY Z RŮZNÝCH MÍST A PROFESÍ, VČETNĚ HOSPICU. A CO VÍC - SE SMYSLEM PRO HUMOR; Funk se odtrhl od počítače, přijal pozvání a přijel povídat - nejen o tom, co nastudoval v duchovní vědě, ale i ze své praxe a zkušeností v této oblasti - profesních i soukromých. Vedoucí přednášky Daniel Drda byl na mne dokonale připravený, takže došlo i na paliativní péči, emoční inteligenci, různé příhody, na pojem sociální smrt, na bližní s demecí ap. A příště možná o tom, co bude potom. Bude zde včas oznámeno. číst dál

PO NÁVRATU ZE MŠE SVATÉ ZA LIBUŠI ŠAFRÁNKOVOU – TROCHA POREFEROVÁNÍ. DALŠÍ SKVĚLÝ NÁPAD DANIELY DRTINOVÉ. číst dál

Vymyslela a zprostředkovala to v Písku při kurzu eurytmie a anthroposofie Hanka Adamcová, zorganizovala tamější dobrá duše Zuzanka. V mailu kamarádce jsem poreferoval: číst dál

SVOBODNÁ ZŠ V LITOMĚŘICÍCH – UČITELÉ A RODIČE I DALŠÍ ZÁJEMCI číst dál

Z mailu: Přítel Alfred Strejček vymyslel, na 4. 6. zorganizoval a uváděl program s mým autorským čtením. Trochu jsem z toho měl obavy. Jenže - dopadlo to díky jemu ještě lépe než bych si byl představil. Fred mne nechal přečíst z poslední knihy  jen jednu povídku, Láska po půl století, nakonec jsem byl radši že jen jednu. Pak mi kladl otázky, velmi dobré, i když jsme na nich nebyli domluvení. Dost podle mých knih, co je (česká) národní duše, naši velikáni, meditace, tzv. esoterika (tedy jsem to řekl kriticky po svém), co je mystika, něco o Karlu IV., Komenském, o spolupráci se Štěpánem Rakem..., pak i jak si udělat dobrý domov, na závěr o tom, co je nejpodstatnější v životě... Posluchači byli pozorní. Takže ani nedošlo na to, abych četl víc ukázek, ale bylo to tak lepší. Místo hodiny, jak avizoval, to trvalo přes dvě. Řeč přišla i na Drtikola či Steinera, na umělecký a duchovní snobismus ap.. Lehce zrekapituloval i naši občasnou spolupráci a různé příhody. číst dál

Paní Jana Marshall, manažerka Štěpána Raka a Alfréda Strejčka (ale nejenom) je skvělou zámeckou paní. S šarmem, grácií i skromností organizuje v překrásném prostředí Zámku Poruba zajímavé programy. Je to pod hlavičkou Moravskoslezského kraje. - Ještě několik hodin před děním, o kterém budu psát, jsem netušil nejen, jakého umění budu svědkem, ale i jakého přátelství se stanu účastníkem. číst dál

Plzeň, Náměstí republiky 21, 1. patro číst dál

https://www.facebook.com/perla.voberova?fref=%2Freqs.php číst dál

Dom u Bielej ruže. Je tam vždy krásně. Slouží jako centrum pro duchovní a kulturní akce, které pořádá má vzácná slovenská přítelkyně (známe se od roku 1993, občasně spolupracujeme od r. 2008) Perla Perpetua Voberová (eurytmie, školený zpěv, čerpání z antroposofie...). číst dál

s názvem O ŽIVOTĚ PO ŽIVOTĚ - CO NÁM LÉKAŘI NEŘEKNOU. - O chvíli odchodu, jak se můžeme učit zvládat odchod svůj i blízkých, jak je doprovázet a jak jim pomáhat, co prožívá duše "Tam" - jakými stádii prochází až k dalšímu zrození... číst dál

https://www.youtube.com/watch?v=vPFXAjDsiNohttps://www.youtube.com/watch?v=vPFXAjDsiNo číst dál

NAŠE OSOBNÍ I NÁRODNÍ KOŘENY A KŘÍDLA (POSVÁTNÁ MÍSTA NAŠEHO NITRA I VLASTI) číst dál

Režie Honza Řehák číst dál