Období: únor 2019

Kdysi říkal Václav Havel o jedné své jízdě noční tramvají. Měl lístek, ale protože v tramvaji byl sám a jel jen jednu stanici, mohl si ho klidně nechat neproštípnutý na příště. Bylo to lákavé, mnohý z nás by to pragmaticky využil. Ne tak Havel. Cítil, že by cosi porušil a lístek si proštípnul. I odtud začíná ta takzvaná duchovní cesta, i kdybychom neskloňovali Pánaboha, lásku, srdce, meditaci atd. ve všech pádech. číst dál

Srpen 1968: Okupace české duše trvá dodnes. Češi mají strach  Tuto fotografii pořídil v Praze těsně po okupaci v srpnu 1968 Jan Palach. | Foto: Archiv Ladislava Žižky Jak souvisí okupace Československa v roce 1968 a Výzva proti strachu a lhostejnosti, kterou dali dohromady čeští vědci? Minulost si neseme v sobě. Návyk se bát, ohýbat. číst dál

Představme si utrmáceného a třeba zraněného pradávného člověka, jak uléhá do své jeskyně mezi krápníky a jezírka a léčí se jen bylinkami. A teď si představme sebe, snad taky trochu utrmácené svými chtivostmi a neuspokojenými požadavky, jak uléháme do podobných prostorů léčivého ticha a průzračných tůněk. Nenajdeme cosi podobného, co regeneruje naši psychiku? Snad si pak přestavíme hodnoty, přestaneme tolik čekat od druhých lidí a začneme víc chtít od sebe. Co patří k užitku dneška, to víme a umíme. Umíme ale ctít posvátno? Dávní lidé neměli internet a mobil, snad ale znali jiné světy, které nám obrazovky a displeje neukáží. Dnes jen luštíme záhady. Záhady toho, čím jsme kdysi žili a co jsme po sobě zanechali. číst dál

*  Duchovní růst bez trvalého sebepoznávání neexistuje (leda fiktivní).*  Čím více se člověk ztotožňuje se svým pravým Já, tím méně se ztotožňuje s věkem.*  Ze všeho nejvíc se těším na kámaloku, až prohlídnu, odtrpím a rozhodnu se příště napravit vše, co nedobrého jsem myslel, cítil, říkal a činil, a budu tím osvobozen pro další stupeň zkušeností a učení se lásce a moudrosti.*  Beethoven pracoval od oltáře hudby pro veškeré lidstvo. (Skoda, že tak málo těch, kdo se hlásí k duchovnu, se snaží k jeho spasitelskému odkazu trpělivě pronikat.)*  Vztah některých ke komunistickému  zlu: “Všichni s... číst dál

Tak nazvala svoji sbírku básní Františka Věra Sojková (*1891 v Písku, +1968 tamtéž). Napsala ji v koncentračních táborech Terezín a Ravensbrück, kam byla odvezena za svoji odbojovou činnost. Tři vybrané ukázky. číst dál