Období: srpen 2022

Olympic v hitu z roku 1968 zpíval na Chrastinův text: „Zloděj všechno smí… a obecní hlupák všechno ví… nekonečno má konec v podkroví… mámení vše předělá, z bílé černou udělá...“ Olympic je znovu aktuální. Z bílé udělat černou, tedy ani z černé bílou udělat nelze. Mnozí diskutují o napadení Ukrajiny Ruskem, jestli by přeci jenom nešlo udělat ne-li z černé bílou, pak alespoň šedivou. Pokusy o to jsou projevem morální retardace, spíš až otrlosti a cynismu, bez ohledu na duchovní či náboženskou kariéru nebo jméno zasvěcence ve štítu, ať se o to pokouší (sic!) papež, komunisti (mají ve lhaní stoletou tradici) nebo někteří antroposofičtí úředníci z Goetheana či někteří jejich věrní posluchači-pošťáci u nás. Jsou pak na jedné lodi, lodi mámení. číst dál

Všimněme si, že Rusové páchají vůči Ukrajincům a na nich, všech sedmero smrtelných hříchů: Pýcha (snaží se je ovládnout, ponížit, zničit), Lakota (okrádají, dovážejí si jejich šperky, techniku, zdroje…) Závist (závidí jejich stupeň vývoje v ekonomice, technologii, jejich pověst ve světě aj.), Hněv (zlost, zloba, krutost, výhružky), Smilstvo (znásilňují Ukrajinky, dokonce matky znásilňujících vojáků jim fandí), Nestřídmost (zde opilství a zbytečné kupení cizích kradených věcí), Lenost (touží se mít dobře z výsledků cizí poctivé práce, sami se nepřičiňují, tedy trvalá oblomovština). číst dál

"... Takhle se nechovali ani nacisté. Loupí, znásilňují a vraždí; Rusky už nenapíšu ani řádek“, říká ukrajinský spisovatel Vladimir Rafejenko. Kde teď podle tebe brát víru? Z lidského srdce. Ze slunce, které vychází jak nad lidmi dobrými, tak i zlými. Ze Shakespearových textů a dětských úsměvů. Z úsměvů svých přátel a svého dítěte. Z teplých deštíků příštího jara a z modrého nebe nad našimi hlavami. - Pravdu musíme obrozovat pokaždé znovu. A pokaždé znovu se tak obrozujeme sami. - Když se někdo tváří, že nevidí ruská zvěrstva, že nenazírá Rusko jako antropologickou pohromu, činí tak vědomě. Což je totéž, jako když volíme mezi dobrem a zlem. číst dál

Čimčarárá čim čim čim, tvoje hnízdo bude mým – cvrlíkají drzí, líní a hloupí vrabčáci, neschopní hezkého zpěvu ani delšího cíleného letu, když zabírají hezky zbudované hnízdo vlaštovek, a rozčepýřeně cvrlíkají, že jim patřilo vždycky. - Rouhání některých antroposofů schvalováním či popíráním ruských zvěrstev je jejich lidský i antroposofický propad; Ruský ideolog Satanovskij dělá čest svému jménu; Blízkost některých antroposofů k satanismu; Patrně největší zpronevěra Steinerovi od jeho odchodu; Drtivá většina Rusů vyvražďování Ukrajinců podporuje; … baví se tím, že pravidelně střílí na ukrajiská auta s nápisem DĚTI; ...Protože to někteří u nás nejsou schopni mravně ani inteligencí odsoudit, šíří lži a fantasmagorie o příčině NATO v pozadí; Síla Ukrajinek; Komunistické vyznamenání Za zásluhy o výstavbu, oprášit, třeba v archivech KSČM by se našlo…, pouze přejmenovat na Za zásluhy o ničení; Ukrajinka říká: Bůh se nedá oklamat, každému vyměřil jeho čas. MARIUPOL RUSOVÉ NEDOBUDOU NIKDY - JE V DUCHOVNÍM SVĚTĚ...  číst dál

Naše protikladné vrstvy… Někteří mají za mnoho let mnoho nastudováno – a ztotožňují se s vražděním a genocidou nevinného národa. Začíná se zde projevovat ono Masky dolů. Je to jeden z prvků předpovězeného budoucího dělení lidstva. Málokdy je dělící čára obou táborů tak zřetelná. Ne podle proklamací, hlásení se k nějakému učení či zasvěcenci – ale podle skutečné morální charakterové hodnoty. Propadají zde nyní i různé známé celebrity antroposofie či jiných učení. číst dál

Vše má svou příčinu. Sucho: materiální vysušené sebestředné kalkulace na osobní prospěch, chybí vláha láskyplného citu, vcítivosti… dominuje dosud mužská rozumová substance. Technicko-administrativní, zautomatizovanou, “zkomputerovanou” stránkou našich životů se snažíme plánovat a řídit naše životy manažersky, ztechnizovaně, bez duchovního rozměru, bez transcendentálního přesahu (upozorňoval na to už Václav Havel). I tím častým suchem se v nás musí  tvořit potřeba vláhy čisté ženské duše. Vše na Zemi je odrazem člověka. Země je člověkem tvořena. - A zajímavá podobnost: Na dně vyschlých toků lze spatřit ledacos, co tam bylo po dlouhé doby skryté, od sakrálních památek po zbraně. Podobně naše vysušená nitra, žijící už přes třicet let v bezpečí a prosperitě, bez společenských zvratů a rizik, začínají odhalovat ledacos, co bylo tajeno nebo nepovšimnuto. číst dál

Od paní M. G.: Dnes je svátek Nanebevzetí Panny Marie. Pamatuji, jak při mých třech návštěvách v Řecku (vždy touto dobou kvůli počasí), jaká to byla slavnost. Státní svátek, všichni svátečně oblečení a dlouhé a dlouhé obřady v kostele. Tenkrát jsem moc nechápala, o co jde, jen mi řekli co je to za svátek. S jakou úctou ten svátek slavili, to mě ohromilo. Ještě hlubší byl zážitek, když jsme se ocitli v 6 ráno 15.8. v Pireu a poté nás vyvezli k Akropoli a my vystoupali až nahoru. Z té výšky jsme nejenom viděli průvody a množství duchovních, ale tlampače přenášely bohoslužby i mimo chrámy. Atmosféra Akropole, výhled hodně daleko na hory, které je obklopovaly, na třpytící se moře v dáli, atmosféra dějin země demokracie a slavnost tohoto křesťanského svátku slaveného s takovou úctou a tak vřele a spontánně!!!!! Byla to druhá půle 90. let a já dosud nic takového nezažila. číst dál

“JE NAPOJEN NA VYŠŠÍ DIMENZE”; “Stojím v prázdném kostele, hvězdy nade mnou. Z kříže zbyl jenom stín, ale přesto slyším. Haleluja... Beránku náš na nebesích, stůj při nás, až přijde tma.”; - SYNDROM PERMANENTNÍHO PASIVNÍHO ŽÁKOVSTVÍ; BOURÁNÍ POKLADŮ - ČI POZLÁTEK?; PROČ NÁM “TO NEJDE”?; MRTVOLY V PLESOVÝCH ŠATECH; číst dál

Bezděčně se profilují do čtyř skupin: číst dál

V Kyjevě se bojuje i za Prahu. Rozhodne vytrvalost Západu. Naše vytrvalost. číst dál

Všimněme si, kolik krásných vět ve svých písních Václav Neckář zpívá. Například o Ježíšovi: “Beránku náš na nebesích...”, “přesto on nás pozved všechny kousek výš” - jak výstižné vyjádření mise Ježíšovy (z písně Suzanne, byla od r. 1971 komunisty zakázaná). Zpívá to opravdově, důstojně, laskavě, mile. Možná je to pošetilost, ale představuju si, že za takové písně jako Royal, Nautilus, Strážní Andělé, Půlnoční, přijde Neckář rovnou do nebe. No, možná ne rovnou, ale jistě pak na dlouho. A pobude tam hezky i s autory těchto písní. číst dál

5. UKRAJINSKÁ DÍVKA BYLA PLACHÁ, ALE VDĚČNÁ; SYMBOLIKA SE NĚKDY VYPLNÍ AŽ POZDĚJI číst dál

* Když člověk od Boha tvář odvrací, v poměrech nejasných sám sebe ztrácí. číst dál

Když jsem před lety v podobných horkách navštěvoval maminku v jejím nedalekém bytě, tak se mne každoročně soustrastně až vyděšeně ptala, jak to snáším. A opět, jako každoročně, jsem jí popravdě odpověděl, že se na tahle největší horka těším celý rok, je to můj živel. Nechápala, trpěla při tom. Snažil jsem se ji pochopit, ale připadalo mi, že se spíš nechává unášet všeobecnou psychózou, že je to něco strašného. Lidé na rovníku v tom žijí déle, snaží se před horkem chránit, ale mají jiné starosti než si stěžovat. Ale samozřejmě, chápu, pokud v tom někdo musí denně pracovat, vynakládat síly, je to obtížné. To císař pán za Rakouska vyhlásil pro státní zaměstnance v takových dnech vedřiny, to znamenalo, že mohou jít domů (jako šéf jsem to svým děvčatům neoficiálně povoloval taky, dokud jsme to pro cizí závist nezrušili). číst dál