Vyšla jakási podivná kniha (spíš sborník výpadů-výparů bezvýznamných paranoidních duší) o Václavu Havlovi - padouch, podvodník, zločinec... Pokusíme-li se o malou psycho-studii autorů, pak vidíme, že LŮZA SI MUSÍ NEUSTÁLE HLEDAT NĚJAKÉ OPRÁVNĚNÍ A TERČ SVÉ ZLOBY. Je pracovitá. Neumí ani nemůže to činit jinak, než že útočí na světlo, či na něm hledá malé skvrnky. Bylo to tak ve všech totalitách. Z rovnosti charakterů jde na lůzu hrůza. I v dobách po jejich pádech žije spodina v nostalgii i pokusech o agresi - když už nemůže věšet, pak aspoň hanobit. Je to její podstata, zdroj její energie. I proto dnes tak hltá lži a zlomyslnosti z ruských zdrojů. Morálně nalomení a mentálně leniví k nim získali důvěru. (Mimochodem, o dnešním putinovském Rusku platí, že "čím výše leze opice, tím je zřetelnější její holý zadek". Už to ale nejsou ti ospalí medvědi brežněvovského ražení, ale směs asijské lstivosti a proradnosti, a západní techniky a pí ár. )
číst dál