Období: listopad 2015

Měsíčnice     vás zve na přednášku: Léčba duše astroelementály číst dál

Milí přátelé, jak jsem se dozvěděl, přestává vycházet tištěný časopis Phoenix (čtenářům, kteří ho kupují např. v trafikách, to v posledním čísle bohužel nikdo neoznámil) a zůstává  pouze On-line Phoenix na internetu, přikládám níže jeden z článků, které byly připaveny k otisknutí. číst dál

Nelze vyloučit  ani občasnou tichou přítomnost paní MARTY (viz např. kniha Epopej Mariánství). číst dál

V roce 1966 zpívala Pavlína Filipovská (né že bych byl jejím ctitelem) twist "Normálně", kde je i slibný verš "snad někdy v roce šedesátém šestém, až bude všude dávno mír...". Malá odbočka: Režimem uměle tehdy podporovaná vlna twistu, ba až twistové třeštění, měla zastínit mnohem větší hrozbu pro mládež, rock´n´roll. Po omrzení twistu byla proto vyvolána vlna renesance charlestonu a poté country and western - rádia toho byla plná a autoři hudby, textaři i zpěváci věděli, že natočí-li něco takového, bude se to vysílat.  Obojí, ač rovněž pocházelo ze zahnívající imperialistické zámořské končiny, bylo pro režim přijatelnější, nebyl v tom tak přitažlivý životní názor a styl pro mladé, navíc oboje snesitelné i pro starší generaci. číst dál

Z mailu kamarádovi v krizi: číst dál

Z mailování: Jsem ráda, že jsem se dívala na ten film o KLDR. Dotknul se mne hluboce. Odhlídnuto od komentářů našich účastníků toho zájezdu - sama jsem si z toho nasnímaného materiálu mohla udělat názor na hrůznou atmosféru a trudnost tamního života a plně si ji uvědomit. Bylo dobře, že se pokusili přiblížit i nafilmovat pouliční studenost i naivitu veškerých těch zákazů tam. Na pozadí toho, že je chtěli povodit či povozit jen po svých "vymoženostech" - o to víc to bilo všechno do očí. Hlavně tou ošklivostí socialistického stavebního monumentalismu podtrženého nechutným "osocháním" to bylo všechno ještě trapnější. A taky: tohle byl film takový běžnostní - ne o extrémech útlaku a represích, které tam jistě jsou, ať už ve věznicích, nebo rafinovaněji - v psychiatriích, kam i v SSSR uklízeli statisíce odpůrců režimu a mučili nejen fyzicky, ale i podlamovali psychiku zneužitou medicínou. O nacistovi Mengelem, "proslaveném" medicínskými pokusy na vězních,  ví celý svět, o těchto zvěrstvech se moc neví dosud. Do filmu se nevešlo ani porovnání, v jak pohádkových a rozmařilých poměrech si žijí komunistické špičky a jejich příbuzní,  vlastnící většinu průmyslu.  Nebylo tam ani o hladomoru před snad dvěma desetiletími, kdy zemřelo několik milionů Korejců na venkově hladem, přesné číslo se nikdy svět nedozví. číst dál

Nemůžu za to. Mám slabost pro většinu postřehů Martina Fendrycha (a nejen proto, že jsem kdysi redakčně spolupracoval s jeho skvělou manželkou Alenou). číst dál

Při seminářích na téma léčby a harmonizace duše elementály vysvětluji, že sedm základních vět Otčenáše má na naše vnitřní struktury hluboký vliv, aniž bychom museli  znát jejich esoterický význam, podobně jako soustředěný pohled na růži je pro duši léčivý, aniž bychom museli znát její chemické složení nebo botanické zařazení. A podobně je tomu i s pohledem na klasické obrazy, například Raffaelovy madony. I tak je ale hlubší pochopení mysterií obrazů nejen zajímavé, ale i prohlubující naše duchovní a estetické vnímání. Napomáhá k pochopení, že tzv. duchovní cesta je zároveň i cestou kulturní, cestou k chápání a prožívání umění, alespoň toho Bohem inspirovaného. I skutečný umělec je knězem pro lidstvo. Je služebníkem božím v oboru umělecké tvorby.   číst dál

Kdysi mi jedná známá vyprávěla o své dobrodružné cestě po ruském veletoku v roce 2004. Na dolní tok se dostala s vodáky, poté se s kamarádkou "trhly" a pokračovaly už samy. V osm hodin večer se nechaly vyložit v divočině, bez stanů, spacáků a zásob. A šly a šly, a tak jako v pohádce, uviděly v dáli světýlko. Přibližovaly se k němu s nadějí, až uviděly celé stavení. Místní rodina starověrců je tam nechala bydlet celé tři týdny. Vykonávala si denně bohoslužbu - rituál u oltáře. Byla to jedna z mnoha komunit starověrců. číst dál

Prezident se nedávno pochlubil, že byl 17. listopadu 1989 na Národní třídě, a že to byla jen obyčejná demonstrace, žádná řežba do davu. Vida - jak to vydržel skromně zamlčovat až donedávna. V Praze marně hledají byť jen jediného svědka, který by tam Zemana tehdy viděl. Prezident nám osvětlil, že dějiny tedy byly jinak, snad i těch 495 ošetřených po onom masakru (odhaduje se, že přinejmenším stejný počet zraněných tehdy ošetření  nevyhledal z důvodu obav ze sankcí) byl patrně výmysl "pražské kavárny". číst dál

Měla své problémy, kdo by je neměl. Ty se ovšem teprve zmnohonásobily poté, co se je jal řešit její rádce – suverénní etikoterapeut. Vzal to zgruntu, důkladně, budovatelsky, tak jak ho to od mládí učila jeho rodná strana. Vše staré jí zboural a velel začít budovat její život se zářnými zítřky - pozitivně, optimisticky. Ale trochu konkrétněji: rozhodl jsem se po řadě let zapomnění a po řadě měsíců váhání napsat tento příběh i jako memento pro ty, kteří se slepě svěřují do péče (často manipulace) některého psycho-servisáka. Čest výjimkám. Je jich málo, ale jsou. číst dál

Mívám vždy radost, mohu-li obdivovat a se ztotožnit s někým, koho jsem dosud neznal, obzvláště je-li z mladší generace. Níže uvádím jeden příklad - úryvky z rozhovoru novinářky s "obyčejnou" dívkou či dámou, která se stává i známou herečkou. číst dál

O hojení ran číst dál

„Směrnice doktora Steinera“ a „Šlendrián doby“ - Peter Selg číst dál

Přetisknutí pořízeného rozhovoru (nesejde na tom, pro koho): číst dál