Období: červenec 2012

PROŽITEK  ZE  14. 7. 2012 číst dál

JSME  Z  JINÉ  DOMOVINY číst dál

Alarmisté burcují. Zuří rok 2012. číst dál

Hledání zlaté rybky a zlatého pomocníka číst dál

Milí přátelé. Protože píšu, aby se to četlo, a bývám netrpělivý, když některá knížka "nejde na svět" (jsem ovšem lajdák na jednání s nakladateli a tak mám už asi pět knížek v počítači), nechávám tentokrát čtenáři částečnou možnost, aby mi nahlížel přes rameno do mého počítačového kutění. Následující text je poslední ukázka z knížky o péči o seniory a doprovázení při přechodu na druhý břeh bytí, kterou tuto knížku uzavírám. Byla to moc krásná práce na toto téma a vyjde-li kniha, budu mít obzvláštní radost, protože - jak jsem se mnohokrát přesvědčil  - jest toto téma stále opomíjené, v praxi i v sociálně zdravotní literatuře. Tuto knížku jsem tedy zamýšlel jako příručku pro pečování a doprovázení - laické (doma) i profesionální. Ba dokonce se rýsuje možnost, abych povídal o tom cosi na konferenci na toto téma, na zdravotních školách, v nemocnicích pro sestřičky... - uvidíme. číst dál

Úmrtní místnosti – v nemocnici i doma číst dál

Mnohdy se u spřízněných duší – odcházející a zůstávající - něco musí vyřešit a čas úmrtí se vlastně přizpůsobuje tomu, zda se to podařilo. Chce to z obou stran citlivost. Nemělo by docházet k sobeckému zdržování umírajícího jen ze lpění na něm, na druhé straně je někdy nutné ještě cosi vzájemně vyjasnit. Je pak velkým darem, když se ono „něco“ podaří vyřešit, aby odchod mohl být klidný. Jak může vypadat, ba takto obohatit umírání spřízněné duše? Když jsme v redakční radě časopisu Modré z nebe sestavovali číslo, celé věnované doprovázení, kolegyně Alena Fendrychová pořídila skvěle vypovídající rozhovor s paní Dagmar o odchodu její maminky, která jí zemřela v náručí ve třiadevadesáti letech. Některé části si zde ocitujme. číst dál

Čím se také liší každá starší generace od těch dalších? Umí lépe ctít tradice, má hlubší vztah ke  kraji, kde se narodila nebo žila, má víc selské logiky, váží si více peněz i lidské práce, hůře snáší změny, je opatrnější, přesná raději než rychlá, má nižší motivaci... Krásným a vděčným tématem různých aktivačních programů v seniorských zařízeních bývají i vzpomínky, jak kdo poznal svého životního partnera či jaké bylo jeho první rande. Často se  probírají vzpomínky na dětství. Patrně každá generace považuje své dětství za jiné, než je to dnešní. I zimy byly dříve opravdovější – tak vzpomíná už řada generací. V něčem bylo dětství většiny nynějších seniorů skromnější, prostší, chudší, ale přirozenější, samostatnější. Víc toho bylo na nich, museli si umět víc sami poradit. číst dál

Triptych epizod, kdy autor knihy postrádal sociální vcítění číst dál

Duchovní nitky od „lesní žínky“ Anny Pammrové přes Vácslava Havla až k Václavu Havlovi číst dál