Období: leden 2018

Přes polovinu z nás zvolilo lež, faleš, nízkost, posměšky. Dobře, měli na to v demokratickém státě právo. V demokracii lze volit i nedemokraty. Ale zapomněli, že vše je obousměrné, vše je jednota: jsou touto volbou tedy nejen sympatizanty lži, podvádění,  překrucování, podrazů, nedodržování slibů, výsměchu pravdě, pomluv atd., ale téhož se tím víc bude dostávat i jim. Zaslouženě. Zvolili do čela bezskrupulózního aktéra lži, neslušnosti a nečestnosti, likvidátora tradičních národních hodnot, který bude do národa nadále totéž rozsévat. Opatřili mu k tomu legitimitu. Dodávají mu k tomu i energii. Nemají tedy právo si stěžovat na neutěšené poměry, že to tu "za nic nestojí". Říká-li se, že "politika je špína", pak se pro tu špínu rozhodli. I oni jí budou trpět. Buranství čelného představitele je mocnou silou k boření kultivovanosti a slušnosti celého národa. číst dál

Zhasly leckteré naděje na osvěžení, změnu, návrat k civilizovanější části Evropy. Budou nadále pokračovat velké škody, hlavně morální i co do naší národní identity. Naše ambice na zkultivování veřejného života a hlavně našeho obrazu ve světě zaměnila volba větší části našeho národa opět za buranství a falešnou lidovost.  Přes polovinu voličů dalo přednost známému zlu, podobně jako ruské orientaci, nad náročnější orientací na humánnější a kulturnější hodnoty. Jako by i účast ve druhém kole čemusi napovídala: byla 66,6 %. I když podle něčí rady můžeme Zemana a Ovčáčka brát jako absurdní či zábavnou komiksovou dvojici z nějakého seriálu, je to závažnější. Zeman bezděčně, a jistě někdy i vědomě, evokuje nízké pudy lidí - už svou bytostí, i kdyby nemluvil vulgárně. Asi by se tu dalo široce uvažovat o vlivu na kolektivní povědomí či nevědomí. Je to mnohem pustošivější než u někdejších komunistických bossů: ty jsme si svobodně nezvolili,  přes 90 % národa je nepřijalo, lid byl v tiché opozici, tedy se nenechal jejich vlivem infikovat. Jejich výrazivo bylo otřepané, schématické. Nejsme zvyklí na slovní žonglování a ekvilibristiku, jak to rafinovaně používá a zneužívá inteligentní Zeman. číst dál

Na Vysočině by bylo zdravěji, než  v uzavřeném Hradě (nemohl jsem tomu nedávno věřit, že se skutečně na hradní nádvoří atd. nedostanu, železná vrata uzavřená jak za Husáka - svědectví strachu a pohrdání národem, kterému Pražský hrad odedávna patří). číst dál

Telefonátem manažerky Štěpána Raka mi bylo sděleno, že je nutné posunout náš společný pořad v Písku o týden: číst dál

Tomáš Garrigue Masaryk často mluvíval o řeckém antickém ideálu kalokagathie. Tento pojem vyjadřuje vědění i praxi Řeků, kteří spojovali dobro, ctnost a krásu vzájemnou podmíněností. Krásné je zároveň dobré a naopak. Je-li jedna složka porušena, nemůže být v pořádku ani druhá. Krása bez ctnosti přestává být krásou a takové dílo nebo čin nejsou ani dobré.  S tím si můžeme denně v sobě pracovat,  zkoušet si to aplikovat na ledacos v sobě a kolem sebe. Platilo-li to kdysi v Řecku, mělo by to platit dnes dvojnásob. U člověka cenili Řekové jako ideál celkový soulad duševní krásy, ctnosti (čistoty... číst dál

Když  v  Hugově  Bídnících  chytili  propuštěného vězně s číst dál

My dobří, slušní a spravedliví, vyjděme do ulic číst dál

Duše naší planety je nyní s námi. Po letním výstupu k nebesům a jejich vznešeným hierarchiím, kterými byla duchovně oplodněna, sestoupila zemská Matka v zimě plně do svého fyzického těla, do zemského globu. Je zcela uvnitř něho. Pevně v něm spočívá. Spolu s ní se i elementární bytosti vrátily z vnější přírody pod zemský povrch, kde jakoby uspány sní svůj zimní sen.  Vše ztichlo, Země zadržuje svůj niterný dech, svou vnitřní sílu. I lidské cítění se zklidnilo a člověk se snáze koncentruje k vnitřní práci. Zima je proto i nejpříznivější dobou k realizaci osvětových a duchovních činů. I mráz venku je blahodárný. Zamezuje přílišnému psychickému rozpínání a slučování s přírodou. Konsolidované síly Země pomáhají v zimě člověku snáze se koncentrovat do nitra a lépe tvořit z nitra navenek. Sněžný příkrov zakulatil vnější tvary a hrany, i lidské nitro je mírnější, méně vyhrocené k agresi. číst dál

"Žádný slušný člověk nebude své nejhlubší životní přesvědčení co chvíle při každé maličkosti vykládat, ale každý slušný člověk takové přesvědčení má, o ně usiluje. Občas pravdě musí dát svědectví výslovně, obyčejně však se přesvědčením svým bude řídit a spravovat. A nikdo z nás není v pochybnosti, jak má posuzovat lidi, kteří jednají (i v maličkostech) podle toho přesvědčení a kteří jednají bez něho, dnes tak, zítra onak, jak náhoda dá... číst dál

ZÁKON PROZŘETELNOSTI JE NĚKDY NEÚPROSNÝ. ALE ABYSME SPLNILI VŠECHNY ÚKOLY, K TOMU DOSTANEME VŽDYCKY SÍLU. JAK SILNÁ JE NAŠE VÍRA V BOŽÍ POMOC, TAKOVOU SÍLU DOSTANEME. KE VŠEMU DOSTANEME SÍLU, ALE MUSÍME TOMU VĚŘIT. TO JE MOJE VYZNÁNÍ VÍRY. číst dál

Volala mi kamarádka T., že jí před pár měsíci zemřela maminka a jak jí moc pomohlo Provázení překonat tuhle strašně těžkou dobu. Já jí to věřím, ale moc tomu nerozumím. Už od dost známých jsem se dozvěděl, jak přetěžké bylo období než se smířili s odchodem jednoho z rodičů. Taktéž jsem to četl o řadě slavných úctyhodných lidí, kterých si vážím. U mne tomu bylo tak, že jsem v obou případech svých rodičů cítil úlevu, že už tu nemusejí trpět, a snad i hromadit další vzájemnou nenávist a životní ukřivděnost. Nepotřeboval jsem uronit ani slzu. Proč? Ze sebelítosti že jsem "osiřel"?  Lítost ve mně byla jen z toho, jak vývojově promarnili život v hádkách a malichernostech. číst dál

Většina toho, co ve světě vidíme, je bojem nižšího já proti vyššímu. Na nás záleží, zda poznáváme smysl své inkarnace, smysl mysteria Golgoty jako nejvýznamnější události v dějinách lidstva, týkající se každého z nás, zda zachováme snahu o život v pravdě, lásce a moudrosti, zda svůj vývoj motivujeme v první řadě snahou o prosvětlení světa. I ten, kdo jde na Golgotu života sám, může se opřít o Krista. On mu pomůže nést jeho kříž a naučí ho chápat vyšší, než jen pozemské šálivé štěstí. Někdy nám Prozřetelnost staví do cesty ty, kteří - aniž by to tak pojmenovali - hovoří k nám oporou vlivem Krista. A jiní v naší cestě, se kterými "máme problémy", hovoří k nám cestou karmickou. Ti jsou mnohdy užitečnější, než ti, se kterými si užíváme bezproblémový soulad. Jsou nástroji našeho pokroku, zrání. číst dál

Havel 2018: Velký lidský, mravní a duchovní náboj dřímá v české společnosti pod maskou apatie   Jeho duch však kráčí dál... | Foto: ČTK Nejsme horší společnost než na konci roku 1989. Tehdy jsme ale snili o svobodě, o západním ráji. Pak jsme zjistili, že i ráj je pěkná dřina... číst dál