Období: říjen 2021

Není náhodné, že již od keltských dob se v prvních dvou listopadových dnech vzpomíná na ty, kteří nás předešli na onen svět. Je to vzácné období, kdy se ztenčuje hranice mezi naším a jejich světem. Název svátků Všech svatých a Dušiček má konkrétní rozlišení: číst dál

- Začněme jako mottem k jednomu z dalších textů: Na oddělení lékařky M. Koziar Vašákové zemřely dvě sestřičky. Nakazily se, když pečovaly o pacienty s covidem. „Položily život za to, aby mohli ostatní žít,“ prohlásila.  -   "...Já jsem (jako lékař) zažil kopu pacientů (odmítačů), kteří, když umírali, prosili mě, abych každému řekl, jak se strašně mýlili… Ale to nikdo nezveřejní."  - "... je to jejich rozhodnutí, nenechat se očkovat, ale pak tady zabírají místo ostatním pacientům, kteří nemají covid a potřebují jiný druh péče.“  Nejprve ale o jiných věcech. Můj přítel Mirek Erdinger – evangelický farář, psychoterapeut a lektor zažil krátce po roce 1990 toto: přijel za ním jakožto Čechem a farářem autobus Němců, vzali ho do Terezína, chodili tam od jedné kobky ke druhé a v každé nás Čechy modlitbou prosili za německý národ o odpuštění. On byl přítomen jako zástupce Čechů. Byla to jistě v duchovních v světech významná událost. Jistě to proniklo i k národní duši. Inspirativní: Co kobky našeho nitra a prosby za odpuštění těm, kterým jsme ublížili? číst dál

Dostal jsem milé pozvání od přítele, prof. Martina Petišky. Seznámili jsme se kdysi, když jsme zahajovali nějakou výstavu na zámku v Českém Krumlově. Je synem spisovatele Eduarda Petišky, i on má na svém kontě desítky knih, píše ovšem taky pod pseudonymem. Zve mne na zajímavou akci na jeden ze západočeských zámků. Po milém společenství nedávno na Zámku Poruba mi to cestování po zámcích nějak zachutnalo (ostatně, na hlubošském zámku, prvním sídle presidenta Masaryka, jsem vyrůstal). Na březnickém zámku jsem měl kdysi popovídání s tamějšími antroposofy, pro čtenáře i na zámku ve Strážovicích u Mirotic či na loveckém zámečku na Parezí. V zámku Strakonice jsem kdysi zahajoval výstavu Václava Švejcara, na Zámečku v Příbrami jsem spoluotvíral Galerii Františka Drtikola. Vím, že na těch cestách ze zámku na zámek si nelze namyšleně zakládat, člověk by pak jednou mohl putovat z chatrče do chatrče někde v podzámčí. Západočeská akce se bude týkat pojednání o existenci naší české šlechty. Měli jsme jí od bitvy na Bíle hoře žalostně málo. Navíc po devastaci komunistickou nenávistí, závistí a plebejstvím si své šlechty náležitě nevážíme. číst dál

Stáří za dveřmi? - Příprava na stáří číst dál

Milé a moudré zamyšlení Petry Procházkové o rozdílech žen našich a afghánských mi rozvinulo další úvahy a vzpomínky. číst dál

Dávní zasvěcenci poukazovali ke vznešené bytosti, jež stojí před tváří Slunce, k archandělu Michaelovi. Michael značí Bohu podobný, Ten kdo je jako Bůh. Říká se, že kdo má v sobě oheň touhy, kdo nastoupil do proudů duchovních snah, ten pracuje na své duchovní jiskře, svém vyšším Já. To je pak zjasňováno a napájeno z duchovních světů. Zde pramení označení archanděla Michaela jako kníže vesmírných myšlenek. Přijímání vyšších pravd se děje ohnivou touhou i ohnivou odpovědí. Není pak náhodné, že i seslání Ducha svatého na apoštoly je líčeno v podobě ohnivých jazyků. číst dál

Paní Jana Marshall, manažerka Štěpána Raka a Alfréda Strejčka (ale nejenom) je skvělou zámeckou paní. S šarmem, grácií i skromností organizuje v překrásném prostředí Zámku Poruba zajímavé programy. Je to pod hlavičkou Moravskoslezského kraje. - Ještě několik hodin před děním, o kterém budu psát, jsem netušil nejen, jakého umění budu svědkem, ale i jakého přátelství se stanu účastníkem. číst dál

Pokračování úvah KTERAK ODRADIT TY, SE KTERÝMI SE CHCEME SEZNÁMIT; NA ČEM BUDOVAT ČI ZTRÁCET VZÁJEMNOU DŮVĚRU; PROLÍNÁNÍ DVOU JÁ; „TOLERANCE“ NEBO KOLABORACE SE ZLEM? - ze 7. 9. tr. číst dál