Toto není můj prezident, toto není ani můj premiér.
A to od samého počátku jejich vládnutí.
Smutná bilance: Od dob prezidentování Václava Havla, kdy se díky jemu naše republika skvěla v popředí sympatického (a tedy i ekonomického) zájmu mocností i ne-mocností, jsme se celosvětově zviditelnili jen třikrát: Prezidentem, který krade pero, dalším prezidentem, který v opilosti tak tak nezalehne nejposvátnější předměty naší minulosti i současnosti, a premiérem se zastydle puberťáckým výrazivem a cynickým postojem k úmrtí někoho, kdo si zasloužil a získává úctu celého světa. Jsme opět na špici hulvátství a buranství.
Je otřesné, jak se tito lidé hlásí k TGM a jsou pravým opakem mravnosti TGM.
A jak to viděl v glose na internetu Jan Lipold:
Jistě, půvab rozhovoru premiéra Rusnoka na téma Mandela spočívá v kongeniální jednotě obsahu a formy. Ale kdybych si měl vybrat, za co by měl - kdyby to šlo - ministerský předseda podávat demisi, pak bych zvolil tu formu. Komunikační kód „ty vole, já se klepu, to je v pr…". Něco mezi Ivánku kamaráde, Bony a klid a českou verzí Jistě, pane ministře.
Na druhou stranu, kdo jiný mohl být vyvolen, aby poťouchle nasvítil globální událost? Jedině český politik. Místo patosu vzhůru rovnou do čtvrté cenové skupiny. ("Čech je buď hulvát, nebo líbá ruku," klasický výrok císařského místodržitele hraběte Thuna, citovaný T. G. Masarykem.)
Samozřejmě, šlo o „soukromý" rozhovor - i když je sporné, jestli tak nazývat rozpravu členů vlády metr od parlamentního řečniště. Dost bych se ale bránil termínu „odposlech" - tady nikdo nikoho nešmíroval, jak funguje sněmovní mikrofon by mělo být mezi politiky známo a o tom, jestli zveřejnění nahrávky bylo „etické", není nejmenšího sporu. Veřejný zájem je neoddiskutovatelný, žádné státní tajemství se nevyzradilo. Jen bída.
Respektive: Kdyby Rusnok s Pickem konverzovali tónem „hele vole" o tom, že jim doma nejde topení, bylo by to trochu víc pro bulvár. Ale oni řešili státní, mezinárodní záležitosti! Trapas po zásluze nezůstal na domácí půdě a jen jazyková bariéra brání, aby dosáhl proslulosti chilského pera.
Překvapilo mě, kolik lidí na ten rozhovor reaguje buď v duchu „no a co, takhle přece mluvíme všichni", anebo alespoň tím, že zpochybňují způsobilost kritiků kritizovat. Prý „kdo jsi bez viny …".
Tak to pardon. Ano, sprosté slovo nikdy neřekl jen Mirek Dušín. Ano, asi většina z nás si v soukromí pouští pusu na špacír. Ale zkuste si představit: Jste předsedou vlády, sedíte v parlamentu a řešíte (neoficiálně) vážnou diplomatickou otázku. Vážně byste mluvili tak, jako Rusnok? Přišlo by vám to normální, přirozené? Ne, tomu nevěřím. Nejste sice primář Sova, ale máte pokoru a vkus.
A k tomu „právu se pohoršovat". Mám tomu rozumět tak, že ten, kdo se jednou do roka opije, nemá nárok kritizovat prezidenta u korunovačních klenotů? Kdo dostal víc než jednu pokutu za překročení rychlosti, nemá co lát dopravní policii? Kdo někdy mluvil rychleji, než myslel, a byl z toho pořádný trapas, musí mít pro Rusnoka pochopení, protože lidskou slabost je třeba omlouvat?
Kdo kritizuje, hraje si na svatouška, čili by si měl napřed zamést před vlastním prahem. Nebo mlčet. - To je mi divná logika. Kdyby Rusnokovu konverzaci interpeloval řekněme Miroslav Kalousek, pak prosím, tady by něco nehrálo. Ale copak už nemůžeme říct, že odborník je nahý?
Nedělám si iluze, že jako Rusnok nemluvívají „v soukromí" i jiní politici. Že nedávají verbální prostředníčky. Takže pokud chcete být tolerantní, navrhuju ještě jeden malý test: Představte si, že místo Mandelova pohřbu se takhle v kuloárech mluví o vás, milí voliči a daňoví poplatníci.
P.S. Rusnokův kabinet při nástupu přijal obsáhlou chartu s názvem "Mise vlády - hodnoty a pravidla naší služby" (viz http://www.vlada.cz/cz/media-centrum/dulezite-dokumenty/mise-vlady---hodnoty-a-pravidla-nasi-sluzby-108964). Kromě jiných šlechetných úmyslů tam pod bodem 10 stojí: "Za všech okolností ctíme dobré mravy a chováme se vždy slušně."
Díky, tato mise je skončena.
A ještě malý úryvek z článku Jiřího Pehe:
...posuzování odbornosti kandidátů na ministry je sám o sobě druh „odbornosti“. Víme, že je pan prezident učiněným odborníkem na slivovici, tlačenku i neškodnost kouření, a rád nás také poučí, kdo je idiot, ale je také odborníkem na odbornost?
Vždyť jím jmenovaná vláda „odborníků“ se ukázala být především vládou jeho přátel. Zatímco někteří její členové se zapsali do dějin především tím, že bez potřebné politické legitimity hromadně vyhazovali vysoké úředníky na ministerstvech, aby pak spolu se Stranou práv občanů-zemanovci, za niž kandidovali ve volbách, utrpěli zdrcující volební fiasko, premiér Rusnok se už navždy nesmazatelně zapsal do dějin svojí konverzací s minstrem obrany Picekem na téma pohřbu jihoafrického prezidenta Nelsona Mandely.
„Ty vole, teď ještě zemřel Mandela“, řekl odborník Rusnok odborníkovi Picekovi. „Já se úplně třepu, abych tam nemusel jet,“ dodal.
Odborník Picek zřejmě musel mobilizovat své veškeré intelektuální rezervy, než odvětil: „Protože voni to dělaj tak do deseti dnů“.
Rusnok zasvěceně dodal: „To je dálka jako prase, to bych tam musel nějakou linkou, nebo něčím“. Picek pohotově nabídl speciál, zřejmě armádní.
Premiér České republiky a známý ekonomický odborník se pak táže: „Ty vole, kdo to zaplatí?“ Ministr obrany a odborník na armádu ujišťuje: „Já to zaplatím.“
Nechtěně odposlechnutá konverzace „odborníků“ ve vládě jmenované odborníkem na odborníky Zemanem...