MACHALICKÁ: Být nejbohatší na hřbitově...
MACHALICKÁ: Být nejbohatší na hřbitově. Kellnerovo náhlé úmrtí se jeví jako pověstný prst boží
Nejbohatší Čech Petr Kellner zemřel 27. března 2021 při nehodě vrtulníku...
A tady má další. Lebka advokáta, že by? Kam se poděly ty jeho kličky, smyčky, úhyby a fígle?... Svého času skupoval pozemky ve velkém. Kde jsou teď jeho směnky, úpisy, půjčky, splátky, ručení, plnění a obligace? Co získal svými zisky? Jak se mu rentovala pozemková renta? Co mu zbylo z půdy? Špinavá hlína ve špinavé a uhliněné lebce? Co si koupil za své kupony? Hrob, který se co do plochy sotva rovná jedné kupní smlouvě.
Co vlastně vlastní ten kdysi velký vlastník?… praví Shakespeare ústy Hamleta a v překladu Martina Hilského.
Klaus o Kellnerovi: Odešel symbol všeho pozitivního, co se u nás po roce 1989 událo v byznysu i charitě |
Princ dánský ve scéně s hrobníky bere do rukou lebku a prosloví tyto věty, pak ještě narazí na šaška Yoricka, jehož lebka s prázdnými důlky už také nikoho nerozesměje.
Není to geniální vyjádření marnosti lidského žití? Ať jsi měl cokoliv, nic z tebe stejně nezbude, i to, co náhodou nezetlí, vejde se nakonec do malé truhličky. Náhlé a tragické úmrtí miliardáře Petra Kellnera se bez patosu jeví jako pověstný prst boží a nemilosrdně připomíná, že nevíme dne ani hodiny a peníze v tom opravdu nehrají roli.
A copak s nimi po smrti, vždyť je to vážně prachbídná pocta, být na hřbitově nejbohatší. Miliardové jmění se jen výjimečně dá získat usilovnou prací a s čistým štítem a Kellner si to své pořídil v Česku 90. let, které bylo Klondikem, kde bylo dovoleno téměř vše a morálka bylo to poslední, čím by se tehdejší šíbři zabývali. To, že se pak někteří s úžasnými sumami na kontě dali na charitu, sotva někoho dojme.
O Kellnerovi se píše jako o muži, který skrytě tahal za nitky českého byznysu a politiky, nepochybně tomu tak bylo, byl chytřejší než jeho spoluhráči a necpal se do politiky přímo. A tak jeho smrt zapálí doutnající koudel pod mnohými politickými zadky, kteří už by dávno z české politiky zmizeli, nebýt jeho podpory. Že s tím vším souvisejí i Kellnerovy čínské kšefty, snad není třeba dodávat. Kellnerovi prostě všechno vycházelo. A pak stačí, že si jede zalyžovat vrtulníkem, což je mimochodem zpovykaná zábavička bohatých, skutečný horal a milovník přírody si na takové kopce vyleze, ale tyhle móresy jsou mezi high society v módě.
Podobně jako vytahovat se výstupy na velehory, i když tam dotyčného prakticky vynesli, jako jistého exprimátora, který také ze všeho šikovně vyklouzl a po soudech za něj chodí jiní. Numismatiků, kteří dokola generují své zisky, je pořád dost, navzdory tomu, že se všichni sejdeme na krchově a nic si s sebou vzít nemůžeme. Je ale fascinující, že tolik lidí tuhle prostou filozofii nebere na vědomí a pouštějí se do nových zlodějských eskapád.
Takový „doktor“ Janoušek, to je panečku expert, když ho konečně dostali do tepláků, vytasí se těžkou chorobou v terminálním stádiu, takže jen nelida by ho nechal zemřít v kriminále. Ovšem mrtvola si vesele lyžuje v Alpách a podobně. Teď čelí obvinění, že se svými kumpány ukradl zdravotním pojišťovnám téměř dvě stě čtyřicet milionů korun. Soud má být v červnu a možná Janouška i odsoudí, ale copak to jde poslat na smrt nemocného do vězení, však on zase na něco přijde.
Jana Machalická
Středa 31. března 2021
Pohotově mi zaslal Jiří J. a doplnil:
... Někde byl pořad o českých milionářích, kteří dělají charitu, často i anonymně. Něco jsem z toho zachytil a měl jsem slzy v očích… Machalická zřejmě ví, o čem píše, že ta charita Kellnera nikoho nedojme.
Jako zásadní ale vidím to, že nejde o to, že všichni děláme chyby, ale o to, že Kellner stál za oposmlouvou, která podle mého poznání je smlouvou mezi Luciferem (sluhou Zemanem) a Ahrimanem (sluhové Klaus a Babiš). Je to tvrdé, ale podle mne to překrývá všechnu Kellnerovu dobročinnost. A ani se nebavím o tom, co píše Machalická, že k velkému majetku se u nás dalo dostat jen podvodem…
Uvidíme, jak se bude dál vyvíjet vztah Zeman - Babiš, jestli se to nějak změní, ale asi je to záležitost „nadlidská“.
Právě proto, že Kellner v podstatě ovlivňoval celou českou politiku, jsem Ti ten odkaz poslal.
Ještě malé subjektivní PS od KF - z mailu:
Když se pozorně dívám na Kellnerovy fotky, je to zajímavé: na zběžný pohled sympťák, bourající mou představu o tlustých plešatých miliardářích. Ale jeho obličej je i tak bohorovně sebevědomý, nadřazený, sebejistý až bezohledný, na některých fotkách i panovačně vzteklý.
To zahynutí odpovídá tomu, jak to je v duchovní vědě: většina karmy se zaznamenává a přenáší do budoucnosti, i daleké. Ale když míra pýchy, agrese či riskantnosti překročí určitou hranici, nelze mu pomoci a následuje brzká katastrofa.
Prý si letěl helikoptérou zalyžovat na Aljašku. Zajímalo by mne, jaké procento z těch miliard dal na dobročinnost. Kolika tisícům či milionům potřebných by se z jeho sum dalo pomoci. Píšou, že sem tam něco málo utrousil. Něco málo, v tom to je. Nelze ani vypočítávat, kolika strádajícím skupinám se dalo z jeho stamiliard výrazně pomoci nějakou miliontinou či tisícinou toho jmění, kterou by nijak nepocítil - od aktuálně přetížených zdravotníků a nemocnic či trvalé situace sirotků v dětských domovech přes tělesně postižené až po péči o seniory, a zrovna tak v péči o zvířecí útulky, ničenou zemi atd. atd., a nejen u nás. Semtam prý pomohl, třeba při zvelebení obce, kde měl usedlost. Oceňují, že prý dokonce snad vkusnou. Jistě tam sklidil uznání. Jak známo, Češi tradičně bohatými buď pohrdají, nebo jim poklonkují a podlézají.
Ale sám sobě namítám: Je sice dobré o Kellnerově osudu vědět a něco si přečíst a články porovnat. Bylo by ale dobré se starat hlavně o své prohřešky. I když nemám miliardy ani miliony, co když jsou mé postoje či emoce kvalitativně podobné?