Nejprve mail mého brněnského přítele (Angličtina má stručný výraz pen-friend, tedy něco jako dopisovací kamarád).

Dnes se mi přihodila zajímavá příhoda. Včera večer jsem se rozhodl pomodlit prosbu k Anděli Strážci Nadi Savčenko, letkyně, která byla unesena do Ruska a se kterou je nyní veden zcela vykonstruovaný proces, který trochu připomíná proces s Miladou Horákovou. Naďa Savčenko nyní drží na protest suchou hladovku. Velmi mě její statečnost oslovuje, řekl jsem si že jí pomůžu modlitbou k Anděli Strážci a věřil jsem, že jí pomůže být i ve hlubším kontaktu s vůdčím duchem Ukrajinského národa, s jeho Archandělem a může ji podpořit v její statečnosti. No a dnes jsem se náhodně zastavil přesně na Vašem článku o vztahu k Andělům a k Archandělům (BLÍZKOST ANDĚLŮ I DÉMONŮ; Narušený vztah k říši Andělů i Archandělů, http://antroposof.sk/diela_pc/funk_blizkost_andelu_i_demonu.pdf ), ve kterém se pojednává přímo o tom, že aby se posílil vztah k Archandělu národa, je nutno posílit nejprve vztah k Anděli Strážci. Velmi mě to potěšilo, neberu to jako náhodu, že jsem se zastavil přesně u tohoto článku... Naďa Savčenko možná plní velmi důležitou roli, rozhodně je to velmi statečná žena.

Jak Naďa Savčenko svou řečí nastavila Rusku zrcadlo.

Autor Nikola Repin, 3. 3. 2016

Pokud sledujete události na mezinárodní scéně nebo máte alespoň základní přehled, budete tušit, kdo je to Naďa Savčenko. Tato příslušnice ozbrojených sil Ukrajiny se zúčastnila bojů na východě své země. Během svého nasazení padla do zajetí proruských separatistů, kteří ji následně předali ruským bezpečnostním orgánům.  Tyto orgány ji obratem obvinily z úmyslné vraždy dvou ruských novinářů. Jestliže si myslíte, že zinscenované procesy, jimiž byl v druhé polovině minulého století proslulý režim v Československu, patří do minulosti, tak vás brzy vyvedeme z omylu.

Ponechme stranou fakt, že Rusko soudí občanku cizí země, která byla na jeho území nedobrovolně zavlečena z Ukrajiny. Ponechme stranou fakt, že soud se odmítl zabývat desítkami předložených důkazů, které jednoznačně dokazovaly její nevinu. Ponechme proto stranou také otázku její viny. To, s čím vás chceme dnes seznámit, jsou slova samotné Nadi, která pronesla včera u soudu v ruském Doněcku.

Naďa Savčenko: V prvé řadě budu mluvit rusky, abych neztrácela čas s tlumočníkem a také, jak jsem pochopila, abych za tlumočení neutrácela svoje peníze. Ačkoliv dle lidskoprávních norem by tlumočník měl být k dispozici bezplatně.

Za prvé se přítomným omlouvám za své emotivní jednání. Ve skutečnosti je velmi náročné poslouchat půl roku stále tytéž lži a pak je znovu slyšet opakovaně po celý den.  Proto jsem na vystoupení prokurátora nemohla reagovat jinak.

Co se týče mé řeči.  Po půlroce dlouhých a nudných jednání jsme zjistili, že tento soudní proces prokázal vinu. Vinu novinářů. Ruských novinářů. Jsou vinní tím, že lhali, podávali nepravdivé a zkreslené informace o událostech na Ukrajině, ve světě a vlastně i v Rusku. Měli jsme možnost vidět jednoho z takových novinářů, který vyprávěl o popravených těhotných a podobné nesmysly.

Jsou vinni také tím, že nepoužívali bezpečnostní prvky. Pokud by na sobě měli neprůstřelné vesty a přilby, zůstali by naživu. Pokud by se necpali tam, kde neměli být, zůstali by naživu.

Byla zde prokázána vina ruských televizních společností. Jejich vina a vina jejich majitelů a redakcí spočívá v tom, že kvůli pestrým obrázkům a lživým zprávám posílali své kolegy na jistou smrt – bez přípravy, bez ochrany. Přinášelo jim to růst sledovanosti a zisky. Na své novináře zvysoka kašlali. To jsou ti, kteří jsou nejvíce odpovědní za smrt Vološina a Korneljuka. Jejich vlastní nadřízení.

Ruské televize lžou!

Měli jsme tady možnost vidět nahrávku, kde vedoucí 5. kanálu tvrdila, že ukrajinská média lžou a že ruští novináři Vološin a Korneljuk měli přilby a neprůstřelné vesty. Dokonce tento soud prokázal, že neměli ani přilby ani neprůstřelné vesty. Závěr je takový: „Ruské televize lžou!“

Byla zde prokázána vina separatistů a ruských vojáků. Jejich vina spočívá v tom, že zabíjejí Ukrajince na naší ukrajinské půdě. Jsou vinní za okupaci ukrajinských zemí. A i když občané Donbasu, oběti a separatisté vykřikují, že tam střílejí a zabíjejí pouze ukrajinští vojáci, tak dokonce i nahrávka Jegora Rusského, který je mimochodem občanem Ruska, přinesla nespočet důkazů toho, jak separatisté zabíjejí a dorážejí ukrajinské vojáky.

U tohoto soudu byla prokázána vina FSB a Vyšetřovacího výboru Ruské federace. Jejich vina spočívá v tom, že unášejí lidi. Jsou vinní za mučení lidí, jak tomu bylo v případě skupiny Sencova. Tyto služby a organizace jsou vinné tím, že po únosech a mučení lidí vynucené závěry a přiznání publikují a obelhávají tak ostatní. Vymýšlejí si soudní posudky. Důkazem toho je 40 hloupě a amatérsky poslepovaných svazků mého případu.

Rovněž byla u tohoto soudu prokázána vina prokurátora a ruských soudů. Během dvou zde strávených let jsem se přesvědčila o tom, že tito lidé nemají žádné ponětí o cti, svědomí či dodržování zákonů. Zvysoka kašlou na mezinárodní právo, na lidská práva. Zajímá je jen jedno – objednávka Kremlu, kterou se snaží do puntíku splnit.

U tohoto soudu byla prokázána vina ruské vlády. Její vina spočívá v anexi ukrajinského území – anexi Krymu a rozpoutání války na Donbasu. Její vina spočívá v tom, že svými nevyhlášenými podlými válkami se po celém světě snaží vytvořit totalitní režimy pod dominancí Ruska. Lezou všude a páchají genocidu na tamních lidech. Viděli jsme to v Čečensku, v Abcházii, dnes to vidíme na Ukrajině, v Dagestánu, v Sýrii. Politika a zájmy ruského státu mají vždy přednost před životy lidí žijících na územích, kterých se týká ruský státní zájem. Proto je zde vina ruské vlády.

Jedinou vinu tento soud neprokázal. Moji. Jsem důstojníkem ukrajinských ozbrojených sil. Měla jsem plné právo bránit svoji vlast, plnila jsem svoji povinnost. Vy nesoudíte své veterány 2. světové – Velké vlastenecké – války. Ale z nějakého důvodu nesoudíte pouze vlastní veterány. Za to, kolik lidí zabili při bránění své vlasti.

Nemáte žádné právo mě soudit!

Tím, že zdůrazňujete moje – podle posudku – přehnané sebevědomí, bych chtěla dodat, že čím více potkávám takových zženštilých mužů, jako jsou prokurátor a vyšetřovatel Manšin, tím více roste moje sebevědomí jako ženy, jako vojáka i jako člověka.

Nezlomili jste mě! Nikdy mě nezlomíte!

Nevím, jak dlouho všechno to ještě bude pokračovat, ale chci oznámit – pokud se bude opakovat situace jako když si prokurátoři vyžádali tři týdny na závěrečná čtení, použiji obranné mechanismy.

Pokud si soud řekne o dobu více než dvou týdnů na vynesení rozsudku, který je již stejně připraven shora, počínaje zítřkem vyhlásím suchou hladovku a rozsudek již vyhlásíte posmrtně.

Nepovažuji za potřebné čekat na nějakou výměnu. Pokud chcete tento případ uzavřít tím, že vyměníte své dva vinné agenty za jednoho nevinného člověka, tak s tím nepočítejte. Měli jste je vyměnit za Sencova a Kolčenka. Já nejsem předmětem obchodu. Jsem nevinný člověk. Moje vina není a ani nemůže být prokázána. Proto nehodlám čekat na jakékoliv výměny, kšeftování ani průtahy (Spekuluje se, že Putin chce Naďu vyměnit za uznání anexe Krymu, pozn. redakce).

A to nejdůležitější. Soude, obracím se k vám. Dejte pro klid prokurátorů klidně těch 23 let. Ani o den více, ani o den méně, tak, aby neměli příležitost k různým odvolávání a zdržování času.

Už jste prokázali, že jste k ničemu. Ukázali jste jak si může Rusko uříznout ostudu kvůli jedinému člověku. Nezlomili jste mě! Nikdy mě nezlomíte! Proto už to ukončete co nejdříve. Již nehodlám čekat. Nebyli jste to vy, kdo mi dal život. Nejste pány mého osudu. Pokud vyhlášení potrvá déle než dva týdny, nebudu na rozsudek čekat. Za mě je to vše.

Originální záznam řeči Nadi Savčenko si můžete poslechnout zde.

Na závěr jen doplníme, že Nadě vyjadřují podporu lidé po celém světě a ani Česká republika v tomto ohledu není výjimkou. V tuto chvíli probíhá na její podporu řetězová hladovka. Jestliže vás zajímá víc podrobností, naleznete je zde.

U soudu dnes (3.3.2016) byla mimo jiné pronesena závěrečná řeč obhajoby. Několik postřehů z posledního dne vám přinášíme v tomto článku. Samotná Naďa Savčenko chtěla včera svou závěrečnou řeč také přednést. Soudce Stěpaněnko jí to ale neumožnil. Pokud vás zajímá proč a o čem chtěla mluvit, přečíst si ji můžete zde.

Doplněno: V pátek obhájci navštívili obviněnou ve vězení a ta pak jejich prostřednictvím zveřejnila svůj poslední dopis z vězení. Vysvětluje v něm, proč se rozhodla držet suchou hladovku a „raději zemřít, než nechat lež a nespravedlnost zvítězit“.