Z mailu: Asi je to dobre: K tomu mému povídání pro CT24 nedošlo. Ulevilo se mi. Daniela D. se omlouvala, že prenosové vozy jsou na tornádu... takže byly
nedostupné. Stejne jsem mel obavy, že udelám v televizi nejakou ostudu. Ale stejne jich zde v obradni sini hovorilo nekolik, nechtel bych to prodlužovat: Dagmar Havlová, Jan Hrušínský (mívá skvelé komentáre v Neovlivní.cz), Ondrej Vetchý, Nada Konvalinková aj., ministr kultury Zaorálek se proslovu zdržel. Dlouze mluvilo nekolik faráru (možná by zde platilo, že méne je nekdy více), a pak byla normální mše. Bylo to jen pro užší rodinu a pozvané hosty. K videní byl i Jirí Bartoška ci Jan Kacer. Cenné bylo i že Daniela Drtinová venovala modlitbu pro postižené tornádem na Morave. I zde je ono pravé duchovno, jak ho chápala Libuše Šafránková. Prítel Petr Tomaides mi o tom dal neco na fcb (založil mi ho kdysi, to jsem ani nevedel, co to fcb je, a obhospodaruje mi ho svedomite). Mluvil a hrál i triaosmdesátiletý Laco Deczi, svetová trumpetová legenda, kterou znám od mládí. Mile jsme popovídali. Hrál už pred tím v parku u našich aut, tedy jsem si delal legraci, že máme zadarmo, na co bysme platili tisícovky vstupné. Žije a úcinkuje v New Yorku, sem priletel i pres pokrocilý vek. Jiní hráli pri obradu i cásti Dvorákova violoncellového koncertu h moll. Žalm o údolí stínu smrti a Kristove nadeji zpívala Gabriela Benacková - zpívá jí to porád skvele, neuveritelné. Bylo to celé v gesci reditelství ND.
Daniele jsem nechal ty mé poslední knížky. Pan Josef Abrhám st. tam byl na vozíku. Josef Abrhám ml. se taky navrhoval sejít, i když bych se na to tešil, treba to usne, nekteré krásné „plány“ se mi krásne propadají do blaženého nirvánického Nic, do onoho A k cemu to.
A krásné: Bylo to opet v kostele svaté Anežky Ceské, co mela Anicka krest pred 4 roky, když jsem jí šel za kmotra (zdráhal jsem se kvuli veku, ale Petr pravil, že nad ní prece mužu pak bdít i Tamodtud). Je velice milá, když jsem jí vykládal o jejím krtu a že se známe, soustredene poslouchala. Je porád radostná, Petr ríkal že skutecne porád. Tak jí budu ledacos jednoduchého krásného „vykládat“ v duchu, na dálku (i nekterí waldorfští ucitelé tak pracují se žáky).
Petr mi ukazoval peclive schranovaný oboustranne psaný list s ocíslovanými krátkými body pro život, pro duchovní cestu, co Libuška sepsala, a rekla mu, že v tom je vše podstatné, co clovek potrebuje. Jmenuje se to Litanie k Duchu Svatému (má ji Lila z Litmanové). Z krátkého nahlédnutí jsem k tomu nabyl velké úcty. Je to unikátní spirituální závet. Prý mi to oskenuje na web. Pan Hrušínský mi slíbil poslat své napsané povídání, bylo skutecne hodnotné. Chtel bych to taky dát na web. Bezprostrední a milé bylo zejména povídání Dagmar Havlové, byly tam veselé príhody s Libuškou, ale už jsem ji po obradu nestihnul, zkusím jí o to napsat. Jen si pamatuju, že pri jejich prvním setkání, ješt? na škole, prý zaznelo: Budeme se spolu kamarádit, chceš? - Chcu.
Petr mi delal "bodygarda". Byl mi pridelen jako pruvodce, bylo to prý porádáno jen pro nejbližší rodinu a pozvané hosty. Za "nejbližšího" mne Daniela patrne považovala i proto, že Libuška asi cetla nejaké mé knížky (urcite Drtikola). Ten moderní kostel Svaté Anežky Ceské na Sporilove je skutecne krásný a dustojný, je uprostred zelene.
Domluvili jsme predbežne, že bysme s Danielou udelali pro YT (tedy tentokrát ne už pro DVTV) jen tak povídání, ale na pripravené otázky ci témata (abych se moc nezakecával od tématu, znám se), Petr by to tocil. Rád bych nekdy udelal ješte volné povídání treba o Matce Zemi, posvátných místech a vztahu k nim, a spoustu dalších témat. Jestli se k tomu dostanem, težko ríct. Stíhám jen málo z toho, co bych chtel.
2024 ©