Podlézavost a ustrašenost, nebo svébytnost a důstojnost?

Když sem po svém zvolení pozval Václav Havel dalajlamu, stanovila nám Čína jakési ekonomické sankce. Mnozí z těch, co za dřívějšího režimu poklonkovali, se pochlapili a s pragmatickou  zbabělostí si pospíšili poprvé v životě kritizovat hlavu státu, že toto "zvorala". Nepochopili, že právě takového morálně cenné humanitní postoje Václava Havla získaly naší zemi nejen světovou morální autoritu, ale nakonec v důsledku i takové světové povědomí, že jsme se stali důvěryhodnou uctívanou zemí  i pro ekonomické investory, což přineslo i po této stránce zisky, které se nedaly ani vyčíslit.

Dnes je to promrháno.

Kdysi správně kritizoval Tomáš Halík církev, že neplní roli orientovat národ i ve věcech veřejných, že je uzavřená jen do sebe. Bývaly disident, dnes spíše nevýrazný církevní činitel Václav Malý, uměl opět promluvit jasnou řečí.

Z mailu kamarádky:

Poslouchala jsem Zitu Senkovou - Jak to vidí na Dvojce. Jak mě většinou poslední dobou Václav Malý svým nicneříkajícím projevem plným frází a oposlouchaných klišé neoslovuje, dnes byl výraznější.

Zaujalo mě jeho poukázání, jak se chovají třeba Němci k Číně. Taky s ní potřebují obchodovat a obchodují, ale nenapadne je kvůli tomu tam dělat podlízavá prohlášení, naopak. Své výhrady plně a sebevědomě vysloví a záměr obchodu to přesto neohrozí. Takové státy znají svou cenu. 

S ohledem na to Malý dál přiblížil, že při zastávání se lidských práv ani trochu nehraje roli velikost či ekonomická zdatnost státu, ale jeho zdravé sebevědomí, svébytnost, sebeúcta, důstojnost - jsou to sice lidské vlastnosti, ale tady se dají přenést i na národ a jeho vystupování ve světě. Takový stát, byť by byl rozlohou malý, ale pokud se cítí být v mezinárodním měřítku uznávaným a plnohodnotným (a to by tak jistě mělo být) se pak nepotřebuje "zahazovat", ztrapňovat, ponižovat, podbízet ... 

Je smutné, že lidi by se tady snad (aspoň někteří) už tak nechovali, ale naši zvolení na to nehledí, mají svůj zbabělý rozum. Čecháčkovské skrčenectví, pěstované za Habsburků i Sovětů, funguje dál i za dob svobodných. Co si tedy zasloužíme vlastní kvalitou? 

Dali jsme prostor, aby nás zastupovali ti malí a ustrašení. Stále v sobě živí a dál uplatňují to bývalé pochlebování "spřáteleným zemím socialistického tábora", jinak uvažovat či rovnou jednat z pozice sebevědomější země neumí. Je to zřejmě pozůstatek totality a funguje to tu dál jako dotěrná veš v kožichu, které se jen tak asi nezbavíme. Nerada takhle uvažuju, nechci se topit v pesimismu, ale co s tím? Aspoň že Schwarzenberg má v sobě takovou zralost, nadhled a velikost ducha, že o tom umí promluvit a mnozí si po přečtení jeho slov trochu uleví a oddychnou.

Zde je aspoň výňatek (výpisek) z reakcí Václava Malého v archivu na internetu. 

Politika obchodu vítězí nad porušováním lidských práv. Jak jinak číst bezzubý a podlézavý postoj šéfa české diplomacie na čínské bububu?

Ministr Zaorálek v Číně ujistil, že budeme respektovat její územní celistvost. A nebudeme se navzájem vměšovat do svých vnitřních záležitostí. 

„To nevměšování poslouchal člověk stále před rokem 1989,“ reaguje biskup Václav Malý. „Že se slušně zeptám na ty, kteří jsou nespravedlivě vězněni, že řeknu, že s tím nesouhlasím, to není vměšování se do vnitřních záležitostí.“ 

Malý připomíná, že je dobré rozvíjet obchodní vztahy s Čínou. Bez respektování lidských práv však systém není na dobrých základech. Je podle něj třeba uvádět vždy konkrétní jména. Mlhavým požadavkům „co by se mělo“ se Čína vždycky vysměje. 

„Je to velmi jednoduché. Já sám bych mohl uvést celou škálu nespravedlivě vězněných v Číně. Nejde jenom o Tibet, ale o stovky, možná tisíce nespravedlivě stíhaných.“ 

Silní vládci respektují silný postoj Připomíná v této souvislosti Angelu Merkelovou, která se vždy zmíní o konkrétních lidech, nebo Václava Havla, který u nás porušil „tradici“ nevměšování se do problematiky Tibetu. 

„Byl za to v Číně hodně kritizován, ale zároveň respektován. Protože se řeklo: Ano, to je člověk, který si za něčím stojí. Ale takové to lavírování, to je naprosto trapné.“ 

Čína je skrznaskrz kapitalistická, ale vedená komunisty. Žádné uvádění jmen a vyjádření nesouhlasu podle Malého nemůže obchod s Čínou ohrozit. „V Číně už dnes není centrálně řízené hospodářství. To je kapitalismus toho nejhrubšího zrna,“ říká. „Obchodníci mají naprosto volnou ruku.“ /Pozn.: Komunistické špičky si mezi sebou rozebraly státní majetek, se kterým teď kapitalisticky hospodaří, mnohem surověji než byl i kapitalismus 19. století./

Takže když čínské ministerstvo udělá bububu, ještě to neznamená, že by obchod nemohl probíhat dál. „Já se jenom divím, co je to za analytiky v našich ministerstvech, kteří pořád tlačí naše politiky do těchto bezzubých, podlézavých postojů.“ 

Tak aspoň že Malý. I když takováhle stanoviska by měl veřejně zaujímat kardinál Duka, ten si ale dává pozor, aby si to s nikým nahoře nerozházel.