Vykonáváme cizí přání, aniž jsme si všimli. Není náhodou, že naše společnost je nejvíce zasažena – samozřejmě aniž by si to připustila – ruskou propagandou. Za komunismu nepokrytě, nyní rafinovaněji. Podle průzkumů jsme nejateističtější zemí Evropy. I proto nese vliv ruského neo-leninismu u nás i nadále takové plody. Užívání si materialismu je na východ od nás omezováno chudobou. Na Západě je ateismus i materialismus poněkud usměrňován a korigován náboženstvím a tradičními hodnotami. Při našem slabém náboženství a hodnotovém vykořenění u nás tedy kvete ateismus, a při nynější životní úrovni i materialismus. Náš ateismus, přejímaný z Východu (SSSR resp. Ruska), tedy dává ideální možnost nekontrolovanému a nekorigovanému otevírání se západnímu materialismu „co hrdlo ráčí“. Komunismus (ateismus) nás zbavil obezřetnosti vůči lákadlům kapitalismu. Máme tedy u nás nyní spojeno obojí – ateismus i materialismus - bez blokování. Říkávalo se, že jsme duchovní křižovatkou mezi Západem a Východem. Spíše dnes platí, že jsme ohniskem-příjemcem toho nižšího z obou stran. Nebo ne tak úplně? Jsme to ještě my – národ Husa, Karla IV., Komenského, Palackého či Masaryka, nebo národ prohnaného miliardáře, podporovaného komunisty, a proruského prezidenta buranských manýrů, podporovaného většinou národa?
Jakožto členové EU a NATO jsme v ruské dezinformační propagandě prvním cílem, přičemž zásadou propagandy je vytvoření dojmu, že žádná neexistuje. Funguje to přesně podle dávných rad:
-
V bitvě je třeba ovládat na prvním místě mysl nepřítele...
-
Kráčej tam, kde tě nečekají, útoč tam, kde nejsou na útok připraveni.
Z jiného hlediska: Jak známo, působí na lidstvo dvoje vlivy. Lucifer dává lidstvu únik, nezodpovědnost, prolhanost, dekadentní mysticismus, falešné ideje, absenci svědomí, těžké až obsedantní lpění na prestiži… Jeho protějšek Ahriman nabízí lidstvu materialismus, techniku, finančnictví, mechanizaci, automatizaci… Amerika odedávna prezentuje (krom kladných stránek) ahrimanismus. Američanům samým však škodí méně, než když je přenesen do střední Evropy. Luciferismu se nejvíce daří v Asii. Komunismus (marx-leninismus) je syntézou luciferské falešné ideje a zahrimanizování (zestejnění, odindividualizování, zeslabení) lidského já a lidské duše vědomé. Rusko jako asijská země má odedávna své nereálné sny, velikášství, nezvladatelnost, mystickou podobu náboženství, pozůstatky asijského šamanství - tedy luciferismus. Nyní se v Rusku kříží obojí. Oproti této staleté povaze si dnes na svou tradici roubuje i amerikanismus, tedy Ahrimana. Na ruskou povahu to působí pustošivě, není zde vývojově připravena. Asijská živelná divokost a krutost je „obohacena“ o techniku, materiální pokrok, soutěživost. Inteligence je v Rusku snadno zapojitelná do cílů asijské pudové agresivity.
Střední Evropa má v nynější době možnost, ba úkol dalšího zhodnocení lidské duše vědomé. S přejímaným americkým ahrimanismem se vypořádáváme sice nedostatečně, ale alespoň nějak, právě svou duší vědomou a svou kulturní tradicí. Ruská agrese a imperialismus pozoruje náš únik ze své ideové i politické děržavy a proto vztahuje svá chapadla – ne již viditelnou agresí, ale za použití asijské lstivosti a věrolomnosti, uchopené moderní inteligencí (nejhorší možná kombinace národního směřování) jako ovládnutí sítí, kyberútoky apod., s čímž se naše vláda nedokáže vypořádat. I proto je dnešní rusství zhoubné jak pro českou povahu a vývoj – nynější i budoucí, tak pro státně-ekonomickou a bezpečnostní sféru.
Petr Havlík: Žijeme v době hybridní války. Proto potřebujeme silné Spojené státy.
Po nedávné helsinské eskapádě Donalda Trumpa je na místě mít vážné obavy o reálnou kondici našeho klíčového partnera a spojence – USA. I Česká republika potřebuje silné, srozumitelné, uchopitelné a nevydíratelné vedení Spojených států. Především proto, abychom nebyli tak snadným soustem pro ruského medvěda a čínského draka. O tom, že je Západ terčem hybridní války ze strany Ruska, nemůže být pochyb. Co to tedy je ta ruská hybridní válka neboli Gerasimova doktrína?
V únoru 2013 publikoval generál Valerij Gerasimov v ruském týdeníku Vojensko-průmyslový kurýr článek pod názvem „Hodnota vědy pro předvídání“, v němž nastínil novou teorii moderního válčení, v níž se řeší spíše hacking nepřátelské společnosti než přímočarý útok. Nevojenské prostředky jsou v této taktice zcela zásadní při dosahování politických a strategických cílů. Nevojenská taktika není jen pomocným prvkem, nýbrž je již skutečnou válkou. Nevojenské výsadky dokáží rozleptávat společnosti v zemích zásahu. Připomínají guerillu – hackeři, média, vlivní byznysmeni, fake news apod. Internet, a sociální sítě, jsou pro tento způsob rafinovaného boje živnou půdou, o kterých kdysi bývalí náčelníci KGB a GRU mohli jen snít. Do arzenálu prostředků hybridní války patří pochopitelně i praxí osvědčené složky kompromateriálů na vybrané elity v místech zasažení.
Hlavním protivníkem ruských bezpečnostních struktur byly a jsou Spojené státy. Rusové se již bláhově nesnaží Američany porážet ve vyzbrojování konvenčními a jadernými zbraněmi, ale snaží se je cíleně oslabovat a destabilizovat, především vměšováním a ovlivňováním různých celospolečenských a politických procesů. Podobnou taktiku používá Rusko i v jiných zemích. Stačí umně relativizovat fakta a spouštět nové a nové pochybnosti. Cíle hybridní války jsou dávkovány v etapách. Tou první je demoralizace cílové společnosti, následuje destabilizace, vyvolání krize a poté převzetí kontroly nad cílovou společností vnitřními silami napojenými na útočníka. Nástroje jsou různé – propaganda, dezinformační kampaně, kybernetická válka, podpora místních extremistických sil, vyvolávání nacionalistických vášní, skrytý ekonomický vliv, atomizace společnosti, převaha věřitelů nad dlužníky (a jiné formy závislostí), marginalizace a dehonestace kritických postojů, které odhalují zákulisní aktivity oněch guerill, podněcování nepokojů a svárů mezi spojenci protivníka, vyhledávání nových domnělých nepřátel, vnějších i vnitřních, atd. Tato taktika útočí zejména na lidské emoce a pudy, a vytváří nové umělé antagonismy. V tu chvíli přichází dobře vybraný místní „spasitel“ a boří základy liberální demokracie a právního státu. Vzorem se stávají východní režimy s řízenou, regulovanou, autoritářskou, fasádní (jakože) demokracii. Tam je ten klid na práci, pořádek a opravdové vlastenectví. Dílo je pak dokonáno.
Záměrně jsem použil množné číslo (východní režimy), neboť Rusko je inspirováno Čínou a Čína Ruskem. Příkladem může být i válečná strategie podle starých čínských vzorů.
Ve starověké Číně se proslavili dva mistři, poradci císaře – Sun-c‘ byl autorem knihy Umění války (5. stol. př. n. l.), Sun-Pin (4. stol. př. n. l.) napsal knihu Způsoby boje.
Jejich strategické moudro bývá v průběhu staletí střídavě zapomínáno a znovu nalézáno.
Přečtěte si pozorně rady Sun-c‘ panovníkovi a vojevůdcům:
-
Ten, kdo důkladně studuje svého nepřítele, nebude v nebezpečí, ani kdyby svedl sto bitev.
-
Ovládej mysl svého nepřítele, veď ho za svými potřebami, čiň tak, ať dělá, co potřebuješ ty.
-
To, co pomohlo osvíceným vládcům a schopným generálům k vítězství, co jim umožnilo předstihnout tisíce dalších, byly včasné informace.
-
Sebelépe připravená léčka není k ničemu, nedokáže-li armáda skrýt své plány a popírat je.
-
V bitvě je třeba ovládat na prvním místě mysl nepřítele, aktivně si vytvořit příležitost ke snadnému vítězství.
-
Kráčej tam, kde tě nečekají, útoč tam, kde nejsou na útok připraveni.
-
Pravým znakem vynikajícího vojevůdce je podrobeni nepřítele bez boje.
-
Vojevůdce mění způsob svého vedení i své postupy, aby jej ostatní nemohli poznat, aby nepoznali jeho plány. Kráčí nepřímými cestami, aby ostatní nemohli uhodnout, kam míří.
Sun-Pin dodává:
-
Zvítězit můžeme, když předstíráme neschopnost, destabilizujeme nepřítele, přimějeme nepřítele k pohybu tím, že ohrozíme něco, co je pro něj důležité.
-
Extrémy jsou samy o sobě nestabilní. Je-li nepřítel silný a jeho vojsko velké, učiň jej ještě silnějším a ještě větším – to, co je příliš silné, se samo náhle zlomí, to, co je příliš velké, bude náhle plné vad.
-
Zná-li kdo povahu tekoucí vody, může po ní pouštět kameny a rozbíjet lodě. Zná-li kdo povahu lidí, budou jeho rozkazy vykonávat s plynulostí tekoucí vody, aniž si toho ovládaní všimnou.
(Válečná strategie podle Sun-Tzu a Sun-Pin z knihy Alexandry Alvarové „Průmysl lži“, více k tématu naleznete i v knize Víta Vojty „Umění války“)
Podle Gerasimovy doktríny hybridní války z roku 2013 lze usuzovat, že staří čínští mistři přišli znovu ke slovu.
Ale co hůře, ruské tajné služby se uvedeným učením řídí už celá desetiletí.
PS: Petr Třešňák v článku Já, které roste, mj. napsal: Je ovšem důležité ujasnit si termíny. Zatímco narcistické rysy patří k běžné psychické výbavě a má je kdekdo, narcistická porucha osobnosti je už poměrně obávanou patologií a bývá v psychologii řazena do tzv. temné triády spolu s psychopatií a machiavelismem. Charakterizuje ji extrémní sebestřednost, manipulativnost a lhostejnost k potřebám a pocitům druhých. Soužití s takovým člověkem může být peklo – a Bůh chraň zemi, která si někoho podobného zvolí za prezidenta.
A ještě Jan Hrušínský:
Výzva: Kritizoval Zemana, hlavní sponzor opustil jeho divadlo. „Je tu hluboká krize. Svoboda je ohrožena,“ říká Hrušínský
Výzva s principálem Divadla Na Jezerce Janem Hrušínským. (Video: Seznam.cz)
Opravdu je principál připraven zavřít po patnácti letech Divadlo Na Jezerce? Jan Hrušínský je hostem Výzvy Jiřího Kubíka.
Článek
„Dneska se lidé začínají bát a začínají být opatrní, aby se nedostali do problémů s těmi, kdo o nich mohou rozhodovat,“ říká Jan Hrušínský, když vysvětluje, proč na konci června firma Mountfield ukončila po deseti letech partnerskou spolupráci. Divadlo Na Jezerce se tak dostalo do existenčních potíží.
Odchod sponzora dává Jan Hrušínský do přímé souvislosti se svými kritickými názory na současnou hlavu státu a říká, že nového sponzora v dnešní situaci najde jen stěží.
„Svobodu názoru jsem rozhodnut si zachovat i za cenu ukončení činnosti divadla,“ říká Hrušínský a v rozhovoru dodává, že žádné divadlo nemůže fungovat napořád.
Opravdu je připraven divadlo, které patří k těm divácky nejúspěšnějším, zavřít? Jak vlastně funguje divadlo bez státních dotací a proč nejde cestou zvýšení vstupenek? I o tom mluví Jan Hrušínský ve Výzvě
„Komunisty jsme měli zakázat. Byla chyba si myslet, že vymřou.“ Michal Prokop otevřeně o politice i pekle pop music
Dodává, že se v posledních letech změnil vkus publika i reakce při představeních, kdy lidé aplaudují u replik, které jim připomínají situace z české politiky.
„Prezident Zeman rozdělil společnost na dvě části. A ještě měl tu drzost, že tu jednu část označil za dolních deset milionů,“ říká Hrušínský a v kritice prezidenta pokračuje: „Začínám pochybovat o jeho inteligenci. Neumím si představit, že by inteligentní člověk vzal svobodnou a prosperující zemi a snažil se ji z tohoto prostoru vytrhnout a dostat do společnosti autoritářských zemí, jako je Rusko a Čína. Možná je to výhodné pro okolí prezidenta. Je tu velmi hluboká politická krize a část lidí to zneužívá ve svůj prospěch.“
Připouští si Jan Hrušínský, že se pohybuje v uzavřené bublině lidí se stejnými názory? Proč si myslí, že Andrej Babiš zlikviduje KSČM? A proč podle něj Divadlo Na Jezerce boduje u diváků s hrou, jejíž hlavní postavou je Adolf Hitler?
Dále doporučeno:
2024 ©