V. Klaus vyzván částí Sudeťáků k omluvě? - Uff! (doplněno 30. 6. 2011)

Prezident Klaus vyzván Sudeťáky k omluvě? – Uff!

(s doplňky ze 30. 6. 2011)

Mluvčí části sudetských vyhnanců vyzval, paradoxně v době pietní akce v Lidicích, našeho prezidenta k omluvě za poválečný odsun sudetských Němců. Nejsem prezident, nemohu jim odpovědět. Jsem ale až obsedantně stižen pisálkovstvím, tedy jsem si načrtnul, jak bych asi odpověděl, být prezidentem.

Vážený pane,

jsem připraven omluvit se za bezpráví, křivdy a násilnosti při divokém odsunu části sudetských Němců z našeho území. Vím, že němečtí spoluobčané kdysi žili s českými v míru a shodě, pomohli například zpřístupnit a obydlit původně neprostupnou Šumavu, založili řadu prosperujících výrob, zkultivovali mnoho půdy, byli pracovití a přičinliví. Někteří z nich jistě s velikou bolestí opouštěli staletá sídla svých rodů, a mnozí z nich byli cestou pozabíjeni. Cítím s nimi.

Za vyhnání či usmrcení zejména těch, kteří nesouhlasili s německým národním socialismem nebo byli dokonce otevřenými antifašisty, se rád a upřímně omluvím. Vše ale musí mít svoji posloupnost a svůj pořádek:

Omluvu Vám předám až poté, co se dostane našemu národu od vás

OMLUVY ZA PŘINEJMENŠÍM TYTO SKUTEČNOSTI:

- za vytvoření Páté kolony sudetskými Němci v našem národě, která cíleně a systematicky pracovala na rozvratu a likvidaci našeho státu, až toho Hitlerovým přičiněním dosáhla

- za první podnět k válce, který takto dali, a za nacionálně agresivní chování vůči svým českým spoluobčanům

- za odsunuté Čechy ze Sudet do vnitrozemí z iniciativy sudetských Němců

- za nepředstavitelné a neodčinitelné utrpení a škody, které (i) našemu národu způsobila válka, kterou rozpoutali Němci poté, co jich přes 80 % volilo už v roce 1932 Hitlera a jeho NSDAP – Národně socialistickou dělnickou stranu s tradičně německým expanzním programem mj. Drang nach Osten

- za nezaplacení bilionových škod na národním hospodářství, památkách atd. v důsledku války (o strádání a morálních škodách nemluvě)

- za zapříčinění dalších čtyřiceti let chátrání a hmotné a morální devastace dalšího totalitního režimu, který by zde nenastoupil, nebýt války a toho, že v jejím důsledku ovládli posléze naše území Rusové a jejich zdejší komunističtí pohůnci. Prvotní příčinou běhu událostí, které zde způsobily čtyřicet let totalitního režimu, byla válka.

Dále připomínám, že k násilnostem některých českých občanů na prchajících německých spoluobčanech došlo i v důsledku toho, že Němci zde rozvrátili a zlikvidovali bezpečnostní složky naší státní správy a samosprávy a v důsledku toho zde neměl kdo proti těmto násilnostem účinně zakročovat.

Připomínám dále, že to byla německá válka, a kdo začne válčit a působit bezpráví, musí počítat i s prohrou a jejímu důsledky. Ostatně – utrpení části sudetských Němců bylo jen nepatrnou tisícinou či desetitisícinou veškerého utrpení, které Němci ve světě touto válkou způsobili, tedy i pranepatrným zlomkem zla, které tím Němci jako první vypustili do světa. Princip kolektivní viny, který byl na českých Němcích po válce uplatněn, byl jen pranepatrným zlomkem uplatňování kolektivní viny Němci vůči Židům, Slovanům, Cikánům atd., které, vážený pane, Vaši předkové zamýšleli ve válce odsunout na Sibiř a tím zlikvidovat po desetimilonech.

Aniž bych chtěl jakkoliv omlouvat zločiny našich lidí na prchajících sudetských Němcích, vinných i nevinných, je dobré si uvědomit, proč se v českém národě tak nahromadila tato nenávist: kromě již zmíněného agresivního a nestoudně provokativního jednání většiny sudetských Němců před válkou a za války, s Hitlerem v zádech, tu působilo i to, že se český národ nemohl aktivně bránit. Bylo to v důsledku jednak toho, že ač naše vláda žádala před válkou celkem čtyřikrát sovětskou vládu, zda nám pomůže proti územním požadavkům Němců, nedočkala se odpovědi, a podobné stanovisko zaujaly i další evropské mocnosti při Mnichovské zradě. Nahromadění touhy po odvetě za zločiny Němců včetně těch sudetských, vyústilo v obdobné projevy agrese (byť v pranepatrném měřítku), jaké zasela a přinesla válka Němců proti téměř celému světu.

Vážený pane, kulturní úroveň národa nespočívá v aroganci, ale mj. i v míře sebekritičnosti. Proto uznání vin na některých nevinných sudetoněmeckých spoluobčanech považuji především za věc vnitřní sebereflexe v našem národě. Ten se ovšem po morální devastaci německým hnědým socialismem a sovětským rudým socialismem jen stěží dopracovává své někdejší masarykovské morální úrovně (nemluvě o tom, že zatímco před válkou byla ČSR jedním z deseti nejvyspělejších států světa, v následcích a důsledcích války tuto pozici patrně navždy ztratila). A poté, co byla ČSR v předválečných letech posledním ostrůvkem demokracie ve střední Evropě, kam se uchylovali i němečtí antifašisté, se jí mj. v důsledcích války rovněž už nikdy nestala.

Kdyby se německá strana, včetně sudetských vysídlenců, aktivněji a včas přičinila o pojmenování a potrestání viníků (jak víme,  byl to proces ostudně liknavý a neskončil dosud), pomohlo by to i k uvolnění napětí a snazšímu pojmenování toho, za co žádáte omluvu, aniž byste vzal plně v úvahu závažný kontext událostí a vin.

 Jakmile předložíte našemu národu omluvu alespoň za výše vyjmenované škody, rád se i oficiálně omluvím za násilí, spáchané na nevinné části sudetských Němců.

Svou omluvu bych Vám mohl předat třeba na některé vzpomínkové pietní akci v Lidicích – byl jste tam už někdy projevit lítost? Pakliže ne, pak máte mé pozvání. Předpokládám, že k tomu dostanete Vašimi soukmenovci mandát. a oznámíte nám to.

Bez dostatečného projevení lítosti a omluvy za Vaše předky je totiž Vaše výzva k omluvě připodobnitelná k výzvě potomka ozbrojených zlodějů, kteří přepadli a zdevastovali cizí dům a on požaduje omluvu majitelů za to, že je při útěku potrhal pes. Vyjádřením účasti a lítosti nad škodami, které způsobili našemu národu někteří sudetští Němci, byste vyvrátil dojem, který někdo může mít, totiž že si arogantním a necitlivým postojem pouze kompenzujete své osobní či skupinové komplexy ze zasuté a nepřiznané viny.

S pozdravem ………