Poslal mi Martin Dohnal: Nejvyšší inkvizitori zahájili poslední tažení – kdo nesdílí jejich ideologii, bude smeten. Je mi jich líto, není to dobrá cesta, jak si pripravovat budoucí osud:
Málem bych na Danielu žárlil. Že bych jim poslal nekterou svou knížku? Meli by úlovek. Porád se teším na tuto jejich cenu, a porád nic. Ani její rozhovor se mnou v DVTV nepomohl. Nebýt toho, že svou cenu dali i Babišovi a nekterým skutecným okultním podvodníkum, považoval bych jejich cenu za vyznamenání. Stejne jsou ovšem považování velkou cástí verejnosti, i té vedecké, spíš za bavice nebo sektáre – podle úsloví: zlodej kricí, chytte zlodeje. Škoda, že nevybrali treba nekterého popírace covidu, desice svetovým spiknutím, varovatele jak nás roušky zabíjí...
Co se týce Daniely: O jejím racionálním myšlení, všeobecném rozhledu, etických hodnotách i charakterové spolehlivosti jsem mel možnost se presvedcit. Jejich DVTV s rozhovory s ruznými osobnostmi je unikátní i v tom, že se nepredtácí, tedy nelze ani stríhat. Co bylo receno, jde rovnou ven. Rozhovor nelze ani stornovat. Mnohé hosty, zejména politiky, to muže zaskocit. Zároven i moderátori jsou dobrovolne vystavení i utokum hostu, a nebylo jich málo (buranské invektivy F. Ringo Cecha aj.). Dehonestují-li Sisyfovci DVTV a tedy i hosty, vypovídají spíš sami o sobe. Príkladne - rozhovor se statecnou disidentkou, socioložkou, spisovatelkou Jirinou Šiklovou - domnívám se, že všichni sisyfovci dohromady neudelali pro naši spolecnost tolik, co ona. Podobne mnozí jiní hosté jsou i mezinárodne cenení odborníci ve svém oboru, kterí udelali pro spolecnost mnoho dobrého. Jiní predestreli možnosti alternativního školství. Stupidne dehonestující zpusoby Sisyfovcu jsou z téhož soudku jako praktiky nekdejšího komunistického režimu vuci "trídním neprátelum". Pripomíná mi to proslavené výroky Jakeše o Hane Zagorové. Anebo to, co jsem kdysi slyšel od disidenta, vezne a spisovatele Jirího Stránského: Když se ho vyslýchající soudruzi ptali: Vy nás asi musíte strašne nenávidet, že? Odpovedel: To jsme na omylu, vy jste mi fuk. - I klidné Daniele, schopné noblesního nadhledu a odstupu, mohou být a jsou tito neposední podebraní strejcové s chronickým zánetem psychiky fuk.
Kdysi jsem sepsal z psychologicko-sociologického pohledu charakteristické znaky sekt (clánek vyšel i v casopisu Sociální péce). Mnohé znaky sekty nese práve tento samozvaný spolek. S práteli jsme si kdysi ríkali, že kdyby nám to stálo za to, vyhlásili bychom cenu treba zkamenelého trilobita pro nositele zkamenelé materialistické vedy. Sisyfovci by kralovali. Nejvetší poverou moderní doby je totiž materialismus.
Anebo že by nesli i jiné znaky? Už vím. Pripomínají mi spolek halasících pivních strejcu v hospode - sportovních expertu, kterí jasne vedí, koho by na hrišti poslali na trestnou lavici, kde mel stát brankár, kterého sudího by odvolali...
A kdo byl Sisyfos? Kdysi jsem dal na tyto stránky.
Sisyfos: V bájesloví je zapsán jako známý taškár a chytrák. Do širšího povedomí vešel mj. jako prohnaný darebák, který vznášel i falešná obvinení. Po smrti byl však krute potrestán. Soudci mrtvých mu uložili, že musí tlacit do kopce obrovský kámen a na vrcholu ho skutálet na druhou stranu. To se mu však nemuže nikdy podarit. Pachtí se a pachtí, ale pokaždé mu kámen tesne pred vrcholem vyklouzne a kutálí se zpátky dolu. A tak musí zacínat stále znovu a znovu. Je tím naveky pripoután k bezvýchodné situaci, na kterou je i se svou príslovecnou prohnaností krátký, a navíc trvale k smrti unaven. Malá jedovatá poznámka: necítí se i naši Sisyfovci z neustálého pronásledování "bludaru" už taky unaveni? Nekdy mi trochu pripomínají honícího psa, který zacítí najednou více pachu a neví chudák, kam drív. Vesmes stárnoucí akademikové, casto nepríliš kariérne úspešní, si potrebují nejak lécit komplexy neuznané vševedoucnosti. Tedy si založili svuj klub. A namísto hraní mariáše nebo vyvolávání duchu mají jinou zábavu - udelování cen. Ostatne - plní pro velkou cást verejnosti spíše úlohu bavicu.
Jak seriozním osobnostem, tak skutecným šarlatánum, magorum a podvodníkum, na které s takovým humbukem tento spolek ukazuje, delá tu nejlepší reklamu, a zdarma. (Že bych jim poslal nekterou svou knížku? Treba by na mne taky s cenou pamatovali.) Snad si tato skupinka, spíše možná sekta samozvaných vševedu nevšimla kouzla nechteného: že cena, kterou udelují, tzv. Bludný balvan, je málem již prestižním ocenením - být vyznamenán od Sisyfovcu, to už neco znamená. Mezi ocenenými byla ovšem jak seriózní Palackého universita v Olomouci, tak "vynálezce" perpetua mobile. Protože své ceny udelují i do oblastí, ve kterých se zjevne vubec nevyznají a ani o to neusilují, odporuje jejich prístup vedecké etice, je tedy nevedecký, diletantský. Spíše jen takový mentální škleb. Sice i svatý Augustin rekl: Dospel-li jsi svým uvažováním k tomu, že Buh neexistuje, pak musíš tento názor zastávat. Nenabádá však k ostrakizaci ci zesmešnování názoru jiných.
.oOo.
Klub Sisyfos a snahy o omezování akademické svobody - Ing. Dora Assenza, Ph.D.; Stredoveké tmárství oficiální vedy
Zverejnil Karel Funk (») 30. 9. 2011 v kategorii Podelení se o výpisky z cetby, precteno: 1399×
Kdysi jsem poslal ke zverejnení i v casopisu Phoenix.
Vedecké metody na úrovni praktik stredoveku.
Francouzská vedecká akademie zakázala v 18. století prijímat další zprávy o výskytu meteoritu. Oznacili to za nevedecké bludy a smyšlenky nekolika pomatencu bez vedeckých dukazu, protože, jak nám ?íká zdravý rozum, žádné kameny na obloze nejsou a tedy z ní nemohou ani padat.
Sektárskou úzkoprsostí a arogancí a materialistickou nevedeckou povercivostí se vyznacuje i spolek nedutklivých mozkových fosilií, kladoucích balvany na cestu k poznání a k pomoci lidstvu tem, kdo to umí i jinými než jimi uznanými metodami.
Sisyfovci prý bojují proti "blátivému myšlení" alternativních oboru. Ano, nekdy je skutecne blátivé. Casto je ale i v bláte užitecný humus, ze kterého vzejde cosi živého. Kamenné sektárské myšlení Sisyfovcu však poskytuje pouze smrtící materialistický potrat.
Klub Sisyfos a snahy o omezování akademické svobody
Ing. Dora Assenza, Ph.D.
V období od cervence do zá?í 2007 obdrželi rektor Univerzity Palackého v Olomouci, vedení Pedagogické fakulty UP a Ministerstvo školství CR informace formou emailu a prostrednictvím médií, podle kterých se na Univerzite Palackého propagují „iracionální metody“ a „okultní pavedy“. Autori techto zpráv jsou clenové a príznivci ceského klubu skeptiku Sisyfos, který se ve svých stanovách vymezuje jako skupina „racionálne myslících osob” s cílem chránit obcany pred „paranormálními názory“.[1] Klub Sisyfos má dlouholetou historii v cinnosti proti alternativám ve školství, zdravotnictví, zemedelství, energetice atd.[2] Každorocne udeluje jednotlivcum
a organizacím tzv. Bludný balvan za „matení ceské verejnosti a rozvoj blátivého zpusobu myšlení“.[3] K udelení Bludného balvanu vede cleny klubu jejich vlastní úsudek.
V soucasnosti se klub Sisyfos zameruje na Centrum inovativního vzdelávání (CIV) na Pedagogické fakulte Univerzity Palackého v Olomouci. CIV bylo založeno v roce 2005 jako nezávislé
a neideologické fórum. Nezastává jeden smer ve vede, vzd?lávání a politice a vítá široké spektrum postoju. Úkolem CIV je prezentovat rozlicné prístupy, ve kterých lze nalézt podnety k v?deckým analýzám a diskusím. Podstatou Centra je podchytit „best practice“ z ruzných vzdelávacích projektu, jejichž hlavní charakteristikou je otev?enost a kritické hodnocení myšlenek. Pojem „inovativní“ v názvu Centra predstavuje novum v komplexnosti témat a prístupi k nim. CIV nabízí rozmanitou škálu témat, v nichž dává p?íležitost k prezentaci organizacím a jednotlivcum
v CR, kte?r nemusí zastávat stejná stanoviska. Jak je bežné na univerzitách, CIV jako vzdelávací instituce vítá kontroverzní debaty. Rozvíjí tak myšlení úcastníku, a tím se odlišuje od tech, kte?í by chteli vyloucit nekterá témata a myšlenky z akademických debat.
Od února 2006 do kv?tna 2007 prob?hlo na Pedagogické fakult? 90 workshop?, které vedli lekto?i z celé ?R.[4] Každý lektor m?l možnost p?edstavit své téma v ?asovém úseku dvakrát 90 minut. Ú?astník?m tak bylo poskytnuto mnoho informací i praktických dovedností. Ú?ast na workshopech byla dobrovolná, zvolená na základ? vlastního zájmu a výb?ru. Zám?r workshop? byl informa?ní – bylo na ú?astnících, co uznají za podn?tné a p?ínosné pro svou práci. Podle zna?ného zájmu o workshopy, kladných evaluací a ohlas? soudíme, že projekt CIV byl užite?ný.
Auto?i výše zmín?ných zpráv – dále v textu jen kritici CIV [5] – mají výhrady v??i faktu, že mezi 90 workshop? byla za?azena i témata jako relaxa?ní techniky (nap?. jóga), alternativní školy (nap?. waldorfská pedagogika) a p?írodní metody lé?ení (nap?. gemmoterapie). Nejv?tší námitky pak vyjad?ují v??i workshopu, který vedl poradce pro osobnostní rozvoj a astrolog Milan Gelnar.[6] D?vodem výhrad k za?azení výše zmín?ných témat je tvrzení, že jde o nev?decké, iracionální pav?dy, a jako takové nemají místo na akademické p?d?. Není p?itom z?ejmé, pro? by ?lenství v dobrovolném klubu Sisyfos m?lo autorizovat kompetentnost k rozhodování o mí?e racionality
a k apelování na vedení univerzity, aby vylou?ilo n?které téma z diskuse na akademické p?d?.
Dle svých stanov vystupuje ?eský klub skeptik? Sisyfos, zastávající tzv. „nový skepticismus“, od roku 1995 coby mluv?í a obránce v?dy a racionality. Pro napln?ní tohoto úkolu by m?lo být východiskem pochopení role univerzity, podstaty v?dy a používání v?deckých metod. Otázkou je, do jaké míry jsou tyto p?edpoklady napln?ny kritiky CIV:
Role univerzity
Argument kritik? CIV, že Univerzita Palackého témata na workshopech „propagovala“, je bezp?edm?tný a poukazuje na nepochopení role univerzity.[7] Univerzita již ze své podstaty není propagátorem toho, o ?em se diskutuje v u?ebnách. To znamená, že rozbor témat, a? se jedná
o alternativní školy, nebo dokonce o nehumánní ideologie jako nap?. nacismus, nep?edstavuje propagaci. Tento fakt zd?raznilo Ministerstvo školství ?R v odpov?di noviná?i Magazínu Právo, který je ?lenem klubu Sisyfos. Ministerstvo školství mj. uvedlo, že cílem CIV není propagace jediné metody jako správné na úkor jiných, ale naopak rozší?ení spektra p?ístup? na základ? aktuální spole?enské situace. CIV nemusí být zastáncem témat, která zazn?la na workshopech, nýbrž dává možnost seznámení s r?znými p?ístupy. Univerzitní p?da poskytuje prostor dov?d?t se o existenci odlišných výklad?. Zda se ?lenové CIV osobn? ztotož?ují s jednotlivými tématy, je irelevantní.
Další argument vyjád?il p?edseda klubu skeptik? v iDNES. Sd?lil zde, že „odmítá tolerovat astrologii by? jen jako alternativu v r?zných p?ístupech k žák?m“. [8] Každý m?že vyjád?it, co osobn? toleruje, ale nikoliv ur?ovat, zda n?jaký p?ístup smí nebo nesmí zaznít. Jestliže si r?zné skupiny budou osobovat právo na vymezování toho, co se má a nemá tolerovat, pak dojde k postupné tabuizaci, a tím se vzdálíme od ideál? demokracie. Svoboda projevu na akademické p?d? je jedním ze základních princip?, na nichž univerzity v demokratických spole?nostech stojí. V úvodu zákona o vysokých školách (111/1998 Sb.) je mj. stanoveno, že vysoké školy jsou centry nezávislého poznání a tv?r?í ?innosti. Mezi akademické svobody uvedené v § 4 citovaného zákona pat?í také svoboda v?dy, výzkumu a um?lecké tvorby, svoboda zve?ej?ování jejich výsledk?
a svoboda výuky spo?ívající p?edevším v její otev?enosti r?zným v?deckým názor?m, v?deckým
a výzkumným metodám a um?leckým sm?r?m.[9]
Smyslem a posláním univerzity je mj. garantovat prostor, ve kterém je možné p?edstavit jakoukoliv hypotézu o fungování sv?ta, aniž by byl její autor uml?ován nebo zesm?š?ován kv?li nezvyklosti svého pojetí.[10] Užite?né mohou být nejen hypotézy, které lze testovat principem falsifikace dle Karla Poppera (hypotézy, které jsou vyvratitelné pomocí metody nebo technologie p?ístupné v daném období). Užite?né jsou i hypotézy, které nelze v daném období vyvrátit kv?li limitované mí?e našich poznatk? nebo nedostatk?m v metodologickém aparátu, a vyžadují proto další v?deckou práci v procesu postupného zdokonalování tohoto aparátu. V neposlední ?ad? mají svou hodnotu i hypotézy, které nejsou v daném období verifikovatelné ani falsifikovatelné, ale jsou ov??ovatelné vlastními zkušenostmi. A?koliv poslední typ hypotéz nekoresponduje s postojem skeptik?, tzv. kritickým racionalismem, není d?vod, pro? je vylu?ovat z debat.
Podstata v?dy
Diskuse o v?d? probíhá už po staletí a nem?že být nikdy uzav?ena. Je-li v?bec možné u?init kone?ný záv?r v souvislosti s v?dou, pak ten, že neexistuje v?decká autorita stojící nad ostatními
a že jakýkoli pokus vytvo?it takovou autoritu byl ?asto zdrojem v?decké stagnace, omylu
a omezování. Je sporné, když se skupina lidí staví do role nad?azené autority s oprávn?ním posoudit, o ?em je p?ijatelné hovo?it na univerzitní p?d?. Dává tím najevo, že se nepovažuje za subjekt rovnocenný ostatním, ale za instanci, která je povolána provád?t selekci témat. Považuje sama sebe za normu a vše ostatní, co se neztotož?uje s jejím pohledem na sv?t, pojímá jako odchylku. Místo ekvipolence je nastolena hierarchie, vztah nad?ízenosti a pod?ízenosti. S takovým principem je vždy spojeno úsilí o moc. V akademické sfé?e to p?edstavuje touhu vytvo?it monopol v?deckosti, vymezovat cesty v?d?ní a prosadit sv?j pohled, aby platil i pro ostatní. Výsledkem je homogenizace, která vede k ustrnutí.
Vývoj v?dy spo?ívá v živé debat? a v otev?enosti v??i novým myšlenkám a metodám; proto CIV za?adilo i témata, o kterých se na univerzitní p?d? b?žn? nehovo?í. Historie v?dy ukazuje, že spory o metodu a teorii jsou nutné a že je d?ležité neomezovat se v procesu hledání cest a zp?sob? poznání. V?da nep?ináší „Pravdu“, ale p?ibližuje k možným pravdám prost?ednictvím r?zných p?ístup?. Výklady považované v ur?ité dob? za platné byly v d?jinách mnohokrát vyvráceny.[11] Thomas Kuhn v knize Struktura v?deckých revolucí popisuje t?i fáze t?chto revolucí. První fází je odhalení ur?ité anomálie, zjišt?ní, že n?co v tradi?n? uznávaném výkladu nefunguje. Druhou fází je krize, kdy po opakovaných neúsp?šných pokusech p?izp?sobit objevenou anomálii výchozímu koncep?nímu modelu nastává jeho zavržení. Ve t?etí fázi vzniká nové paradigma nebo model, který ?asto obsahuje komponenty p?edchozího modelu, ale p?esahuje ho.[12] Vycházíme-li z teorie
o struktu?e v?deckých revolucí, pak je pro vývoj v?dy p?ínosné zahrnout do akademických debat
i kontroverzní problematiku, a nevylu?ovat a priori možnost existence poznatk?, které p?ekra?ují rámec v dané dob? uznávaných standard?.
V?deckost spo?ívá v metod?, ne v tématu, jak se domnívají kritici CIV. Jakékoliv téma m?že být analyzováno v?deckým nebo nev?deckým zp?sobem. Bádání ve všech oblastech lidské ?innosti je plné pokus?, omyl?, slepých cest i p?ekvapivých rozuzlení. Je-li prostor pro zkoumání sv?ta administrativn? (nebo vlastní autocenzurou) vymezován nebo jsou-li „povoleny“ jen jisté metody, vyhneme se n?kterým ze slepých cest, ale zárove? mineme mnohé žádoucí cíle. A co je nejv?tší ztrátou – rezignujeme na poznání sv?ta v celé jeho variabilit?.
V?decké metody
Jestliže klub Sisyfos na svém webu uvádí snahu „ší?it a obhajovat poznatky sou?asné v?dy“
a „pochopení v?decké metody“, lze o?ekávat, že jeho ?lenové budou používat v?deckých metod v argumentaci. [13] Následující vý?et sm??uje k otázce, zda kritici CIV dodržují pravidla v?dy, o nichž tvrdí, že je obhajují:
První princip spo?ívá v odbornosti. V žádné kritické reakci (web klubu Sisyfos, emaily, ?lánky
v médiích) se neobjevují informace, které by poukazovaly na odborné znalosti o kritizovaných tématech. Není jisté, zda kritici CIV mají v?domosti o oblastech, ke kterým se vyjad?ují. Vyhýbají se detailnímu rozboru p?ed u?in?ním záv?r? a místo aby jejich kritika šla do hloubky, jeví se povrchní a bez argumentace.
Druhý princip, na kterém je v?da postavena, jsou empiricky podložená tvrzení. Ani jeden z kritik? CIV se neú?astnil workshop?, a není tudíž z?ejmé, na základ? jakých empirických podklad? došli ke svým záv?r?m.
T?etí princip souvisí s rozvážným postupem v?decké práce, který zahrnuje rozlišovací schopnosti. Kritici CIV nerozlišují; plošn? posuzují n?kolik témat najednou. To koresponduje se zam??ením klubu Sisyfos, který sm?šuje rozli?né oblasti, jež spolu nemusí souviset. Odsuzují:
...všechny okultní, ezoterické a paranormální názory, aktivity a jevy. Pat?í sem astrologie, keltománie, numerologie, tzv. ufologie, téma mimozemš?an?, proutka?ení, poltergeisti, posmrtný život, kryptozoologie, pseudohistorie, zázraky, kreacionismus. Dalším širokým tématem je parapsychologie s jejími ?etnými fenomény: spiritizmem, psycho-event. biotronikou, radionikou, i pseudov?deckým hledáním tzv. psychických sil. D?ležitým tématem je tzv. alternativní, resp. nekonven?ní medicína, jejíž ší?ení je vážnou hrozbou pro zdraví ob?an?. Nejvýznamn?jšími sm?ry v této sfé?e jsou homeopatie, clusterová medicína, akupunktura, biotronika, chiropraxe a desítky dalších, ?asto kuriózních metod. Vyjad?ujeme se
i k jiným ,alternativním‘ obor?m: ve školství k waldorfským školám, v zem?d?lství k tzv. ekologickému zem?d?lství. Upozor?ujeme na významnou negativní roli našich médií v ší?ení iracionality.[14]
Takové paušální soudy nep?sobí hodnov?rn?, protože nep?ipouští možnost mezí vlastního poznání, které plyne z omezení teorie a metodologie. Hodnov?rnost spo?ívá v tom, že v?dci podávají d?kazy zdrženliv?, pravdivost záv?r? prosazují až po vlastním d?kladném prov??ení, poukazují na nedostatky ve své práci a nevystupují jako neomylní a všev?doucí. Nep?edpokládají, že v?decké mohou být jen metody standardizované tzv. západní v?dou, vyhýbají se konstruování um?lých protiklad? mezi tím, co je v?decké a co není, a uv?domují si, že v?da koexistuje s jinými zp?soby poznání sv?ta a že spolupráce mezi nep?edpojatou v?dou a jinými systémy v?d?ní m?že být produktivní. Západní a východní metody, stejn? jako tradi?ní a nové, mohou fungovat vedle sebe, aniž by jedna druhou vylu?ovala. Naopak se mohou vzájemn? obohacovat.
?tvrtým principem je nesm?šování v?dy a politiky. Klub na svých webových stránkách zmi?uje, že „nechce zasahovat do sféry politické“. Na druhé stran? uvádí, že se obrací se svými návrhy, peticemi i stížnostmi na ministerstva, centrální léka?ské i školské organizace i na státní kontrolní orgány. Tímto svou v?li „nezasahovat do politiky“ popírá.[15] Tím, že klub Sisyfos vystupuje nap?. proti p?írodním metodám lé?ení a ekologickému zem?d?lství, a sou?asn? podporuje nukleární energetiku a genetické inženýrství, vyjad?uje ur?itý politický a ideologický sm?r.
Pátý princip obsahuje požadavek otev?enosti, v níž je zahrnuta objektivita, vyváženost
a nestrannost ve v?d?. Jednou ze základních charakteristik ideologií je naproti tomu odmítání jakýchkoli odlišných názor?, což princip otev?enosti ve v?d? porušuje. V našem p?ípad? je z?ejmá podjatost kritik? CIV, kte?í svým p?edem zakotveným stanoviskem ovliv?ují své záv?ry. Z email? a ?lánk? proti CIV je z?ejmé, že již zaujali pozici, aniž by se p?edem informovali. Zdá se, že už jen samotné výrazy jako nap?. gemmoterapie, jóga, waldorfská pedagogika apod. vyvolávají u nich negativní postoj. Tyto p?edsudky p?sobí jako p?ekážka v poznání. P?esv?d?ení o nefungování veškerých alternativních metod p?sobí jako filtr, který brání naslouchat a porozum?t jiným pohled?m, a to i t?m, které jsou funk?ní, tj. podporují kvalitu lidského života.[16]
Šestý princip spo?ívá v rozlišování v?decké argumentace a subjektivního hodnocení. Kritika CIV se nenachází na úrovni racionálního rozboru a d?kaz?, ale „odhaleného skandálu“. Nap?. ?lánek
o workshopu CIV uve?ejn?ný na webu klubu Sisyfos je v rozporu se základním zam??ením tohoto klubu, kterým je racionální myšlení. ?lánek je postaven na emocionáln? zabarvených výrazech, které se nepohybují v rovin? racionální argumentace, viz n?které p?íklady: [17]
Z workshopu konaného sedmnáctého dubna tohoto roku však racionáln? uvažujícího ?lov?ka zamrazí.
U?itel?m je tedy astrologie p?edkládána jenom jako jeden ze zp?sob? p?ístupu k d?tem, který mohou používat a také nemusí. Není to krásné?
Vyjád?ení paní Assenza m?, bohužel nejen obrazn?, shodilo ze židle.
Nevím, co je horší. Zda to, že ?editelka Centra inovativního vzd?lávání p?i Univerzit? Palackého obhajuje a nechává vyu?ovat astrologii, nebo že ministerstvo s klidným srdcem tuto její odpov?? vzalo na v?domí.
Dovedu si dost dob?e p?edstavit, jakou paseku m?že u?itel, v??ící svému p?ednášejícímu, s d?tmi ud?lat, když k nim bude p?istupovat podle znamení místo znalostí z vývojové psychologie. Paní Assenza z?ejm? ne.
Jelikož tento styl se objevoval doposud v každém ?lánku kritik? CIV z ?ad klubu Sisyfos, nabízí se otázka, do jaké míry porozum?li zam??ení svého klubu a zda taková podoba subjektivity není na úkor jeho serióznosti.
V neposlední ?ad? je protimluv „ší?it a obhajovat poznatky sou?asné v?dy“ a zárove? vytvá?et p?ekážky ve svobodném myšlení. I když v?dec nesouhlasí s ur?itou teorií nebo metodou, odolává p?esto pokus?m vytvá?et tyto p?ekážky. Vyzdvihuje ideál tv?r?í a myšlenkové otev?enosti, chrání volnou cestu pro rozvoj v?dy a zaru?uje, aby tato cesta mohla vést všemi sm?ry, nikoliv pouze jedním, který bude ur?ován n?jakou skupinou.
Etika
Již n?kolik let klub Sisyfos ud?luje Bludný balvan, anticenu za „významné p?ísp?vky ke klamání ve?ejnosti“. Cílem je diskreditovat jednotlivce a organizace, které podle klubu Sisyfos p?ispívají k „matení ?eské ve?ejnosti“ a k rozvoji „blátivého zp?sobu myšlení“. Tuto cenu ud?lují „satirickou formou“. Je akceptovatelné v demokratické spole?nosti kohokoli zesm?šnit. Problém je však v asymetrii prost?edk?: na jedné stran? je skupina, která je známá a jíž je dán prostor v médiích,
a na druhé stran? je ?asto jednotlivec, který nedisponuje stejnými možnostmi se bránit. Dalším aspektem, který lze v souvislosti s etikou zmínit, je osobní d?stojnost a ?est, která m?že být v o?ích „oce?ovaných“ subjekt? dot?ena, zvlášt? když zárove? probíhá mediální kampa? namí?ená proti nim.[18] Skeptikové si patrn? neuv?domují, jak by se cítili, kdyby se n?co podobného stalo jim.
Je otázka, zda zp?sob, jakým se kritici CIV snažili získat informace a jakým je zve?ejnili, je korektní. Nejprve se pokusil noviná?, který je ?lenem klubu Sisyfos, získat informace prost?ednictvím mail? obsahujících zaujaté otázky jako nap?. „Myslíte si, že p?ednášky o systému, který je nev?decký, založený na hypotetických p?edpokladech a jeho výsledky jsou velmi ?asto mylné, jsou vhodné pro budoucí pedagogy?“ Zárove? se obrátil na Ministerstvo školství ?R s tvrzením, že “CIV p?ipravuje p?ednášky z okultní pav?dy“.
Další kritici CIV se obrátili na vedení univerzity s oznámeními. V t?chto oznámeních je patrná stylizace autor? do role znepokojených ob?an?, kte?í mají dob?e mín?nou starost o reputaci univerzity. Vyjad?ují obavy, aby nebylo poškozeno dobré jméno školy. Upozor?ují na „skute?nost“ propagace iracionálních metod na hranici korektnosti a za ní. Ozna?ení témat CIV za iracionální metody za hranicí korektnosti je podáno jako zcela samoz?ejmá v?c, o které není t?eba diskutovat.[19]
Pouze na základ? názvu workshop?, nikoli osobní ú?asti, vykonstruovali kritici CIV p?edstavu
o jejich obsazích a publikovali jejich kritiku v médiích. O typu t?chto polemických ?lánk? jsme se zmínili již výše.[20] Na každé fakult? žurnalistiky je jednou z prvních informací, že zpravodajství
a publicistika jsou rozdílné v?ci. Zpravodajství informuje, publicistika hodnotí. ?lánky, které jsou zve?ej?ovány v rubrice zpravodajství, by nem?ly obsahovat osobní hodnocení, nebo dokonce podsouvat ?tená??m vlastní ?i redak?ní názor. Pokud vezmeme ?lánek Andrey Votrubové v iDNES jako p?íklad, už titul „Astrolog radil u?itel?m jak na žáky. Zaplatil mu stát” je tenden?ní. Místo aby ?lánek objektivn? informoval, obsahuje v?ty jako nap?. „Výchova školák? podle znamení zv?rokruhu zní jako špatný vtip. Ministerstvo školství si to ale z?ejm? nemyslí.“ [21]
Albert Einstein nebyl skeptik
Na úvodní webové stránce klubu Sisyfos, pod ?lánkem o CIV, je uveden následující citát Alberta Einsteina: „Dv? v?ci na sv?t? jsou nekone?né: vesmír a lidská hloupost. I když s tím vesmírem si nejsem tak úpln? jist.” Einstein, vedle jiných atomových fyzik? a nositel? Nobelovy ceny jako nap?. Niels Bohr a Werner Heisenberg, nebyl skeptik; proto není jasné, pro? se jeho výroky zašti?uje skupina skeptik?. Einstein nebyl zam??en materialisticky, ale spíše duchovn?. Chápal, že v?da a spiritualita nejsou dva vylu?ující se p?ístupy. Spojoval humanistické smýšlení a otev?enost
v poznání. Bojoval proti „lidské hlouposti” reprezentované jednostranným pohledem materialismu. Toto je z?ejmé z následujících výrok?:
„Mé náboženství sestává z pokorného obdivu neomezeného vyššího ducha, který se odhaluje jako drobné detaily, které jsme schopni post?ehnout svou chatrnou a vetchou myslí.“
„Vesmírná religiozita je nejsiln?jší a nejušlechtilejší vzpruhou pro jakékoli v?decké bádání.“
„Všechna náboženství, um?ní a v?dy jsou v?tve stejného stromu.“
„Nejkrásn?jší, co m?žeme prožívat, je tajemno. To je základní pocit, který stojí u kolébky pravého um?ní a v?dy.“
„V?da bez víry je chromá, víra bez v?dy je slepá.“
„Jediná opravdu cenná v?c je intuice.“
„Technologický pokrok je jako sekera v rukou patologického zlo?ince.“
„Kdokoli se odvažuje stav?t sám sebe do role soudce na poli pravdy a v?d?ní, ztroskotá na výsm?chu boh?.“
„Ve?írek, na n?mž jsou všichni zajedno, je ztracený ve?er.“
Záv?r
Problém není v tom, že kritici CIV zpochyb?ují workshopy. Dokonce souhlasíme s n?kterými kritickými pohledy skeptik?. Nap?. tvrzení, že existují podvodníci v oblasti p?írodní medicíny, je fakt. Nicmén? ?asto se v argumentaci skeptického typu objevují logické chyby. Fakt, že existují podvodníci v alternativní medicín?, neznamená, že jsou podvodníky všichni.[22] Západní medicína jako celek rovn?ž není zpochyb?ována jen proto, že jsou v jejích ?adách nekompetentní léka?i. Stejn? tak nedojde k uzav?ení nemocnic nebo zakázání chirurgie jen proto, že dochází k chybám p?i operacích.[23] Problém skeptické argumentace je v neopodstatn?né generalizaci, která je hnací silou snahy zastavit veškeré alternativní p?ístupy.
V jednání kritik? CIV tkví jistý paradox. Na jedné stran? využívají základní právo ob?an? demokratické spole?nosti, a to vyjád?it jakýkoliv názor, argument ?i kritiku. Na druhé stran? se však totéž právo snaží upírat ostatním. Tvrzení, že n?která témata jsou na hranici korektnosti ?i mimo ni, vycházejí z implicitních p?edpoklad?, že kritici CIV nebo jiné nespecifikované autority jsou pov??ené vymezováním korektnosti a rozd?lováním témat na to, co je akceptovatelné
k diskusi na akademické p?d? a co nikoliv. Jelikož univerzity nabízejí vhodné prost?edí k rozbor?m kontroverzních otázek, není d?vod, pro? by se CIV nem?lo v?novat témat?m,
o kterých se ve?ejn? diskutuje. Bylo by omylem ignorovat, nebo dokonce zakázat problematiku, která je b?žnou sou?ástí spole?nosti ve st?edoevropském prostoru, ve kterém CIV p?sobí. Téma, jako je gemmoterapie (lé?ba d?tí p?írodním zp?sobem), nem?že, jak píše jeden z autor? emailu, „zjevn? p?ekra?ovat hranici korektnosti“, protože na n?m není nic, co by bylo v rozporu
s jakoukoliv zákonnou nebo spole?enskou normou nebo dobrými mravy.
Od dávných ?as? existují jednotlivci a skupiny, které se považují za vysoce vzd?lané ve v?dách nebo um?ní. Pokud všichni p?sobí v prostoru, kde je zaru?ena svoboda projevu, nemusí vyvstat problém. Ten však nastane, když je domn?nka o vlastních kvalitách spojena se snahou potla?it myšlení a aktivity jiných. Snahou kritik? CIV není podn?covat debatu, ale ukon?it ji. Jako nástroje pro prosazení svých cíl? používají vedení univerzity, státní kontrolní instituce a média. Reprezentují ur?itou ?ást akademického života, která se domnívá, že existuje jediný správný názor a že ho mají práv? oni. Není samoz?ejmé, že lidé pot?ebují jejich rady nebo vedení správným sm?rem. Lidé uvažují a rozhodují se samostatn?. To se týká nejen akademické p?dy, ale všech oblastí. V p?ípad? CIV to znamená, že studenti mají nejen právo být informováni o r?zných sm?rech myšlení, ale také schopnost rozeznat, co se hodí pro jejich budoucí ?innost a co ne.
Pohled kritik? CIV by bylo možné p?ivítat jako p?ísp?vek ke stále probíhající diskusi o povaze v?deckého zkoumání, pokud by nebylo jejich zám?rem omezovat svobodu myšlení a projevu. A?koliv CIV kritiku respektuje, neztotož?uje se s ní již kv?li její výchozí netoleranci a nedostatku otev?enosti. Skeptici se snaží realitu vymezit pouze na materiáln? zkoumatelnou, tzn. jen na to, co je hmatatelné, m??itelné, viditelné nebo slyšitelné, a to jen v rámci jimi zvoleného paradigmatu. Pokud p?ijmeme možnost nep?edpojatého vnímání p?írody a lidské existence v ní, zjiš?ujeme, že jsme vystaveni mnoha faktor?m a podrobeni r?zným zkušenostem, které se do rámce skeptik? nevejdou. V této souvislosti si p?ipome?me tezi C. G. Junga, že „skute?né je to, co p?sobí“. Fakt, že n?kdy nerozumíme tomu, jak a pro? n?co p?sobí, nás sice m?že znejis?ovat, ale nem?l by být d?vodem odsunutí daného objektu zkoumání z našeho zorného pole.
Naší p?edstavou je v?da obsahující všechny perspektivy, skeptickou nevyjímaje. Pot?ebujeme rovnováhu a racionální debatu bez politického a ideologického podtextu. Bylo by jen p?ínosem, kdyby se více neutrálních v?dc? zabývalo studiem alternativních p?ístup?, aniž by se museli obávat ekonomického nebo ideologického tlaku. Nem?li by se bát ztráty reputace, jestliže zkoumají n?co, co není zahrnuto do hlavního proudu.[24]
[1] Sisyfos, O nás: ?eský klub skeptik? SISYFOS [Internet]. Sisyfos [citováno 6.9.2007]. http://www.sysifos.cz/index.php?id=vypis&sec=1148731486
[2] Pojem „alternativní“ m?že evokovat negativní konotace; je ovšem t?eba si uv?domit základní význam slova, tj. jiný, zástupný, náhradní ve smyslu rozší?ení možností.
[3] Sisyfos, Statut pro ud?lování výro?ní ceny Sisyfa Bludný balvan [Internet]. Sisyfos [citováno 6.9.2007]. http://www.sysifos.cz/files/statut_blb.htm
[4] Témata byla velmi rozli?ná, nap?.: Policie ?R: ?ešení p?estupk? a kriminality mládeže; Jak si poradit s inspekcí ve škole; Jak p?sobí na psychiku d?tí reklama a násilí v médiích; Pro? berou drogy? Jak pomoci závislým, efektivní prevence, práce P-centra; Vzd?lávání a výchova romského dít?te o?ima ?eského u?itele; Tvorba kurikula školy; Know-how, jak má škola napsat grantový projekt; Jak pomoci žák?m ZŠ a student?m SŠ s profesní orientací; Zkušenosti u?itelek ZŠ: Jak získat vzájemný respekt u?itel – žák; Jak upev?ovat káze? na základní škole, vzájemný respekt mezi žákem a u?itelem; Hlasová a pohybová p?íprava pro u?itele; Kontakt s nevidomým - pr?vodcovské techniky; Specifika rámcov? vzd?lávacích program? pro st?ední odborné školství; Využití výpo?etní techniky ve školních p?edm?tech; Jak pracovat s nadanými d?tmi v ?eském vzd?lávacím systému; Jak komunikovat s cizinci
a jejich d?tmi: P?ístup k cizinc?m a p?ístup cizinc? v??i prost?edí hostitelské zem?; Jak dob?e psát, jak si zvolit téma, jak vytvo?it dobrou prezentaci; Interaktivní metody ve výuce d?jepisu; Využití mimoškolních aktivit, projekt?, kreativita. Viz www.civ-up.cz
[5] Vzhledem k tomu, že v n?kterých p?ípadech byla komunikace ryze soukromá (emaily), není vhodné a v kontextu tohoto ?lánku ani nezbytné uvád?t jména.
[6] Lektor Milan Gelnar prezentoval na workshopu téma vztahující se k výchov? d?tí, které spadá do výukového modulu „P?ístup k d?tem podle individuálního psychického vývoje“. Lektor se v?noval b?hem workshopu tématice d?ležité pro osobnostní rozvoj a následn? komunikaci s d?tmi a jejich výchov?. Astrologický pohled byl zmín?n jako analogie ke klasickému pojetí ?ty? základních psychologických typ?. Východiskem workshopu bylo tradi?ní roz?len?ní na ?ty?i osobnostní typy - cholerik, melancholik, sangvinik a flegmatik. Lektor rovn?ž rozebíral analogickou definici ?ty? (základních) psychických funkcí dle C. G. Junga. Pokud porozumíme tomu, že existují r?zné psychologické typy lidí, pochopíme také odlišnosti v motivaci a projevech jejich chování. Toto pochopení je pak klí?em k volb? ú?inné komunikace, ve které eliminujeme vzájemné nedorozum?ní mezi u?itelem a žákem (rodi?em a dít?tem) a z n?j plynoucí konflikty. Náplní workshopu bylo nastínit vhodnost r?zných p?ístup? k d?tem na základ? jejich psychologických typ?, p?i?emž tato typologie se opírala o klasické roz?len?ní a jeho analogii
k intuitivnímu, smyslov? vnímavému, rozumovému (myslícímu) a emotivnímu (citovému) typu.
[7] Jedná se o projekci, jestliže organizace prokazateln? propaga?n? zam??ená ozna?uje ostatní subjekty za propaga?ní. Propaga?ní zám?r je z?ejmý ze stanov ?eského klubu skeptik? Sisyfos, které jsou p?ístupné na: http://www.sisyfos.cz/sisyfos/dokument/stanovy.html
[8] Votrubová, Andrea, Astrolog radil u?itel?m jak na žáky. Zaplatil mu stát [Internet]. IDNES.cz, 5.9.2007 [citováno 6.9.2007]. http://zpravy.idnes.cz/astrolog-radil-ucitelum-jak-na-zaky-zaplatil-mu-stat-f97-/domaci.asp?c=A070830_114719_domaci_anv
[9] Zákon p?itom neposkytuje kritéria, která by se m?la uplat?ovat pro rozlišování v?deckého a nev?deckého.
[10] P?íkladem je ud?lení Bludného balvanu prof. Stanislavu Grofovi, který je celosv?tov? uznávanou kapacitou na poli psychiatrie a jenž má 5. ?íjna 2007 p?evzít na slavnostním ceremoniálu cenu od Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 . Tato cena se ud?luje „význa?nému mysliteli, který svým dílem p?ekra?uje tradi?ní rámec v?deckého poznání, p?ispívá k chápání v?dy jako integrální sou?ásti obecné kultury, nekonven?ním zp?sobem se zabývá základními otázkami poznání, bytí a lidské existence.“ Zdroj: Vize 97: Cena Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 [Internet]. Vize 97 [citováno 9.9.2007], http://www.vize.cz/cena.php. Bludný balvan byl ud?len i ?asopisu Vesmír, renomovanému p?írodov?deckému periodiku (viz http://www.vesmir.cz).
[11] Nap?. d?íve odsuzované p?ikládání ban?k nebo pijavic provádí dnes b?žn? Institut Klinické Experimentální Medicíny (IKEM) v Praze. V plastické chirurgii se pijavice p?ikládají p?ímo, v kardiologii se extrahuje hirutin ze slinných žláz k rozpoušt?ní hematom?.
[12] Kuhn, Thomas: Struktura v?deckých revolucí. Praha: Oikoymenh, 1997 (1962)
[13] Sisyfos, O nás: ?eský klub skeptik? SISYFOS, [Internet]. Sisyfos [citováno 6.9.2007]. http://www.sysifos.cz/index.php?id=vypis&sec=1148731486
[14] Sisyfos, O nás: ?eský klub skeptik? SISYFOS. http://www.sysifos.cz/index.php?id=vypis&sec=1148731486
[15] Politickou ?innost nep?edstavuje jen ?innost politických stran, ale jakýkoli pokus ovliv?ovat legislativu
a politické nebo spole?enské instituce.
[16] Jakékoliv tvrzení, objev nebo záv?r vyžaduje studie vyhotovené v?dci, kte?í nezastávají již p?edem vymezené stanovisko. Argument, že n?co fungovat nem?že, není jako od?vodn?ní dostate?ný. Podobn? nep?esv?d?ivé je konstatování, že n?co bylo v?dci vyvráceno, pokud se nejednalo o objektivní zkoumání, ale zám?rnou snahu
o vyvracení.
[17] Kyša, Leoš: Budou u?itelé u?it d?ti podle znamení? [Internet]. Sisyfos, 2.8.2007 [citováno 6.9.2007]. http://www.sysifos.cz/index.php?id=vypis&sec=1186081105
[18] Podrobný popis takové medializace lze nalézt nap?. v ?lánku Ilony Manolevské, Lé?itelé podle Práva, Medu?ka, srpen 2007, s. 35. Charakterizuje ji následující postup:
1. P?edstírání seriózního zájmu o dané téma a zastírání skute?ného zám?ru za ú?elem získání informací.
2. P?islíbení autorizace a následné nedodržení tohoto slibu.
3. Publikace textu, jehož obsah je poskládán z informací vytržených z kontextu a použitých manipulativním zp?sobem p?ekrucujícím skute?nost za ú?elem diskreditace dotazované osoby. K manipulaci slouží i použití vymyšlených výrok?, vkládaných do úst doty?ného.
Tento postup upozor?uje na základní problém v sou?asné žurnalistice: nejúsp?šn?jší noviná?i jsou ti, kte?í p?inášejí zábavu a zesm?šn?ní. Leoš Kyša v Magazínu Právo z 2.6.2007, s. 3, píše: „Celý text zmín?ného ?lánku jsem pojal jako bezb?ehou legraci.“ Tento bulvární druh žurnalistiky apeluje hlavn? na emocionální rovinu a senzacechtivost. Vyvážené a objektivní argumenty se neprodávají dob?e, nep?itahují pozornost.
[19] Za jedno z témat na hranici korektnosti byla ozna?ena waldorfská pedagogika. Ta je ovšem institucionalizovanou sou?ástí pedagogické teorie i praxe. První škola založená na tomto p?ístupu vznikla již v roce 1919 ve Stuttgartu. V ?R je waldorfská pedagogika sou?ástí akreditovaných program? pedagogických fakult, je nap?. jednou z otázek ke státní záv?re?né zkoušce p?edm?tu pedagogická zp?sobilost. Fungují katedry alternativní pedagogiky. Nap?.
v N?mecku je waldorfská škola uznávána jako ekvivalent státních škol, a to i v oprávn?ní ud?lovat vysv?d?ení o maturitní zkoušce. Není tedy z?ejmé, pro? je v kritice CIV ozna?ována za metodu na hranici korektnosti.
[20] Do jaké míry polemika p?edstavuje etický problém, záleží na pravdivosti informací a úrovni manipulace v obsahu a stylu. ?tená? si m?že vytvo?it vlastní názor p?e?tením ?lánk? o CIV, nap?.:
- Kyša, Leoš: Budou u?itelé u?it d?ti podle znamení? [Internet]. Sisyfos, 2.8.2007 [citováno 6.9.2007]. http://www.sysifos.cz/index.php?id=vypis&sec=1186081105 nebo
- Nosková, V?ra: Alternativn? pracovat, alternativn? žít [Internet]. Týdeník rozhlas 35/2007 [citováno 6.9.2007]. http://www.radioservis-as.cz/archiv07/35_07/35vidi1.htm
[21] Votrubová, Andrea, Astrolog radil u?itel?m jak na žáky. Zaplatil mu stát [Internet]. IDNES.cz, 5.9.2007 [citováno 6.9.2007]. http://zpravy.idnes.cz/astrolog-radil-ucitelum-jak-na-zaky-zaplatil-mu-stat-f97-/domaci.asp?c=A070830_114719_domaci_anv
[22] Taktéž nelze ?íci, že jen proto, že n?které teorie nejsou (nebo zatím nejsou) prokázané, nem?ly by být diskutovány. P?ed 100 lety neexistovaly v?decké d?kazy nap?. pro kvantovou fyziku a p?ed dobou Columba
a Magellana neexistovaly d?kazy pro to, že Zem? je kulatá, a?koliv Ptolemaios vytvo?il mapu kulaté Zem? již okolo roku 140. Fenomény jako kulatá Zem? nebo kvantová fyzika neza?aly existovat poté, co byly dokázány. V sou?asnosti stále existuje mnoho jev?, pro které nemáme v?decké d?kazy, a pravd?podobn? je neznámého mnohem více než známého. Že n?co najednou z ni?eho nic za?ne existovat, až se objeví v?decké d?kazy, je nesmysl.
[23] Podle evropské studie o zdravotnictví je pobytem v nemocnici poškozeno zhruba deset procent pacient?, a? už chybnou diagnózou, zm?nou lék?, jejich dávkováním nebo zpožd?ním lé?by. P?íkladem v ?R je nemocnice, kde pacientovi voperovali endoprotézu do nesprávného kolena. Po zjišt?ní chyby mu tvrdili, že ji také pot?ebuje (Pergl, Václav: V nemocnici je poškozen každý desátý pacient, Právo, 23.7.2007, s. 5). Dále k tomuto tématu viz nap?. Komárek, Stanislav: Spasení t?la: Moc, nemoc a psychosomatika, Mladá Fronta, Praha 2005.
[24] Tento text je založen na p?ípadu CIV, a analyzuje tudíž jen n?které aspekty spojené s ?inností klubu Sisyfos. Pro hlubší porozum?ní rozsahu p?sobení této organizace je t?eba podrobn?jšího výzkumu. V tomto kontextu by bylo zajímavé zabývat se i aspekty, které nejsou nebo jsou jen povrchn? zmín?ny na jejich webových stránkách; nap?. povahu této organizace, základ, na kterém je postavena, její roli ve v?d? a spole?nosti a její spojení s akademickou
a politickou mocí, jež podporuje skeptické myšlení. Pozornost by mohla být zam??ena na d?kladn?jší studium metod a strategií, jejichž prost?ednictvím klub Sisyfos a jeho p?íznivci posilují postavení jejich zp?sobu myšlení ve spole?nosti a potlacují konkuren?ní prost?edí.
/Zvýraznení - KF/
/Podstatné cásti byly publikovány mj. i v casopisu Phoenix./
2024 ©