https://www.forum24.cz/siritele-hoaxu-priznivci-ruska-zneuznanci-ti-vsichni-budou-zitra-vystupovat-na-vaclavskem-namesti/
Začali jsme zlem v naší společnosti. Je to jakýsi protipól Milionu chvilek pro demokracii. Proruská části našich antroposofů, nepřidáte se? Zajímavé je i porovnání kulturnosti vystupování: Buranství a hulvátství - versus kultivovanost, demokratičnost, slušnost. I ti z duchovních kruhů se hlásí k těm či oněm. Je to vypovídající. Agrese některých niter, skrytá a bez větších příležitostí, je fascinována největší a dosud nepotrestanou agresí ve velkém. - Každá generace nachází ve své době nové podněty a nové pohledy na minulost. Samozřejmě že se vyskytují i proudy zvrácené, sloužící zlu. Jsou v menšině, ale tím hlučnější. Opírají se dnes o zlo mohutné, ruské. K opačnému myšlenkovému proudu nám může sloužit i znalost a úcta k duchovnímu odkazu předků.
Vydejme se proto krátce na cestu k jednomu z pramenů naší nejednoduché státnosti. Poslyšme výzvu, abychom se i dnes, či právě dnes pokusili znovu řešit trvalý problém – kdo jako národ jsme, jací jsme a kam a proč směřujeme.
Kdysi dávno, jak praví ústní tradice, se odebralo sedm slovenských bratří-kněží do Nové země, Ameriky. Založili zde město Filadelfia. Slovanského srdečného živlu bylo tehdy chladně cílevědomým a pragmatickým pionýrům Nové země a vyvražďovatelům domorodců třeba jako soli. V českých zemích se před staletími schylovalo k jiné, rovněž nenápadné misi na tentýž kontinent. O její náplň se již dávno předtím nepostaral nikdo jiný než Jan Amos Komenský. Jak? Nebyl jen biskupem Jednoty bratrské, ale propracoval svým duchovním světlem rosikruciánské učení a předal je v této nové podobě svému žáku, hraběti Zinzendorfovi. Přes něho se později přeneslo do právě se ustavujících „Spojených obcí severoamerických“, jak se tehdy nazývaly. Přijali je i američtí prezidenti George Washington a Thomas Jefferson – muži stojící u kořenů americké demokracie a kultury ducha. Z těchto dvou počinů, slovenského a českého, které se odehrály v našich dějinách před staletími, lze odvodit předivo souvislostí až do 20. a 21. století, snad i dále. Zdá se totiž, že tu je i hlubší, snad až esoterní spojitost příčin a výsledků. Zda se následující úvahy budou jevit jako příjemné fantazírování sofistických konstrukcí nebo jako pokus rozšifrovat působení duchovního světa do zemské úrovně, ba do úrovně našich národů, je na samostatném posouzení každého čtenáře.
Sedm Janových církví a naše místo v nich
Pro pochopení dalšího si připomeňme, jak interpretuje dr. R. Steiner (a po něm jiní) závažné sdělení sv. Jana. Vývoj lidstva a jeho propracování duchovními vlivy probíhá v jednotlivých duchovně kulturních obdobích. V nich je vždy duchovní špičce určitého národa či rasy svěřen vůdčí úkol rozvinout podle plánu Prozřetelnosti nový stupeň lidského vývoje v nově se rodící kultuře. Počátkem každé kulturní epochy se vyvíjejí svěží síly pokroku a od jejího zenitu postupně degenerují a tvrdnou. V naší poatlantské historii má na sebe postupně navázat sedm kulturních podnětů. Slovem kultura je zde míněn i způsob zasvěcení, světový názor a celkový úkol dané doby a rasy či národa v lidské evoluci. Mnohdy přínoscem kultury v tomto smyslu je jen menšina, bez ohledu na všeobecně zaostalou většinu. Kulminující kultura dává podněty a záleží na jedincích, kolik si z nich vezmou. Její esence zůstáva jí majetkem lidstva.
Staroindická kultura byla naší první přestupní třídou od Atlantidy k novému cyklu. Pracovala na vývoji těla éterického. Měla dosud blíže ke světům původního Ducha než k životu na hmotné zemi. Staří Indové se spíše toužili navracet zpět do duchovní nirvánické kolébky, odkud lidstvo vyšlo. Vše okolo byla pro ně maja, klam.
Následoval impuls kultury perské. Peršan si byl již více vědom, že musí počítat se zevní skutečností. Věděl již, že svými duchovními silami nesmí usilovat jen o poznání, ale že tímto duchovním poznáním musí obdělávat zemi a dávat jí novou podobu. Ztrácel nirvánické vědomí a včleňoval se více do zemských sil a okolností. Duše Peršana vnímala více již tělem astrálním.
Třetí kultura, chaldejsko-egyptská, pracuje zejména v cítivé (pociťující) složce duše. Ta sama o sobě je ještě bez kontroly, je snadno uchopitelná jak silami podvědomí, tak silami vyššími. U nevyvinutého člověka podléhá pudům a vášním. I poznávání zákonitostí přírody a kosmu se u Egypťanů dělo více cítěním. Ve hvězdách již kněží nehledali jen božství, ale i zákony hvězd. Zemský svět již nebyl překážkou, ale včleňovali mu duchovnost, kterou našli např. v geometrii či astronomii.
Duch řecko-latinský byl veden k vývoji rozumové části duše. Vše, co měl vykonat římský národ pro poslání Evropy, bylo určeno k tomu, aby se lidské Já mohlo rozumně uplatnit ve své roli. Proto mohli Římané vytvořit již i právní vztahy mezi lidskými Já. Tehdy bylo založeno soukromé právo.
Pátá kultura, anglo-sasko-germánská, se hrouží silně do zla a materialismu. Tento sestup má své oprávnění. Bylo nutno jej prožít, aby lidé našli z vlastní síly cestu zpět k duchovnosti. Protipól germánské agresi a expanzi vytváří moderní duchovní věda, antroposofe. Naše Já tím má získat síly obrácení se ke spiritualitě. Pátá kultura tedy vyvíjí především vědomou složku duše, která je k této cestě vzhůru nutná. Ač jsme jiných národností, napájíme se nyní nejvíce vlivem této kultury zemské i duchovní moudrosti. V jejích silách dosud žijeme.
V budoucí šesté kultuře, slovanské, si má duše plně vědomě uvědomovat duchovní Já. Bude to sestup, zásah duchovního Já do vědomé duše, zazáření vyššího Já v duši. S pomocí duchovního mariánského impulsu to má vést k dalšímu chápání Ježíše Krista jako živé substance, která má působit jako duchovní osobnost ve veškerém státním a sociálním bytí.
Sedmá kultura, tzv. laodicejská, by měla být regresem dosavadního vývoje, sečtením všeho, čeho jsme se v něm naučili. Bude to čas maturitních zkoušek lidstva za dobu, čeho od dávné Indie dosáhlo. Nezralá část lidstva bude z vývoje vyloučena a bude dlouhé věky čekat na další evoluční možnost zcela od začátku. Kristem oživená část lidstva postoupí ve své éterizaci do vyšší oktávy tvůrčího života.
A jak to vše souvisí se zjevením sv. Jana? Jan hovoří právě o těchto kulturách, pojednává-li o sedmi sborech, které nazývá církvemi. Každou tuto „církev“ označuje názvem města, které souviselo se zrodem či náplní kultury. Listy, které Jan psal jednotlivým sedmi církvím do Efesu, Smyrny, Pergama, Thyatir, Sart, Filadelfie a Laodiceje, když u vytržení uslyšel hlas Páně, jsou vlastně poselstvím jednotlivým kulturám. Psal je v době rozvoje kultury čtvrté, řecko-římské. Jeho tři předcházející listy se tedy týkaly kultur již uplynulých, tři poslední listy teprve budoucích. Šestou z nich nazývá filadelfskou. Zrod kultury je zde vždy označen zlomením pečeti Beránkovy.
V šesté kultuře by Slované měli po přejití vichřic za své hříchy a absorbování západní moudrosti a rozmyslu rozvíjet vědoměji v duši cit lásky ze svého duchovního Já. Filadelfia znamená bratra milující.
Srdce a lípa. Jsme kolébkou apokalyptikovy Filadelfské kultury?
Asi není náhodné, že nemáme ve svém symbolu či charakteristice ani draka staré Číny a Japonska, ani nilský kříž nebo oko boha Hora starých Egypťanů, ani svastiku či hexagram, ani hada jako starověký symbol nekonečnosti, ani růži a kříž rosikruciánů či trnovou korunu kolem srdce mučedníků, ani meč svatográlských rytířů (znesvěcený později křižáckými výpravami), ale prosté srdce. Esoterní charakter anděla filadelfského času je hořící srdce, zanícené láskou k Bohu a k bližnímu. I to by měl být jednou cíl slovanského vývoje – uskutečnění všelidského sbratření v lásce, které by pak mělo prostoupit i okolní svět. Je to esoterním předurčením budoucí slovanské kultury, ku kterému se má nynější mladá slovanská rasa, zatím ještě velmi hašteřivá, postupně dopracovat. Naše nynější srdce – otevřenost, pohostinnost, je ještě tu slabé, tu výbušné a náchylné k chorobám. A proč ještě srdce? Mariánský kult si u Slovanů podržel i svůj duchovně kosmický aspekt, který bude v plné hloubce pochopen a niterně rozvinut až v oné příští šesté, tj. slovanské kultuře. Éra muže – dobyvatele a objevitele již nebude stačit novým duchovním podmínkám. K pronikání do duchovních světů bude otevřenější ženské naladění. Ženství zemské i duchovní má vždy blíže k srdci. Konečně – můžeme, chceme-li, i v listu slovanského stromu, lípy, vidět tvar srdce, podobně jako ve tvaru lípy samé. Duchovní světy mluví často zcela jednoduchou symbolikou.
Spirituální politogenese našich národů.
Psychografický záznam Josefa Prouzy ze 60. let minulého století klade otevření prapočátku dějin budoucí slovanské kultury symbolicky právě do města Filadelfia: V zemské evoluci nastala doba, kterou předpokládal pisatel evangelia sv. Jana a pisatel Apokalypsy. Nastává čas filadelfské kultury slovanské, jejíž význam v evoluci světa má své božské a lidské poslání. Její prvky vycházejí z niterných sil srdce a mají v lidstvu 5. a 6. tosíciletí rozvinout slovanský impuls sbratření národů a ustavit Boží království na Zemi, jehož projevem je svoboda a světový mír. Celému světu byl dán poukaz, že esoterně – to jest tajně – se zrodil zárodek epochy slovanské. Stalo se to tím, že samostatnost malých národů v Evropě, a současně i naše samostatnost, byla prohlášena společenstvím zúčastněných národů ve Filadelfii. Podle Prouzova záznamu, ale i jiného esoterního zdroje, zlomil Otec naší slovanské kultury, náš prvý president T. G. Masaryk, apokalyptickou pečeť v době vibrace Prithivi - zlomil pečeť šesté kultury prohlášením sebeurčení národů, prohlášením samostatnosti kolébky slovanské kultury, vycházející z naší republiky. Přičiněním profesora Masaryka byla v Americe založena a scházela se Demokratická unie střední Evropy. Předsedou byl T. G. Masaryk... Deputace Unie byla přijata i presidentem Wilsonem. Dne 23. října 1918, v historicky památné Síni nezávislosti byl projednán a posléze vyhlášen souhrn porada na nádvoří bylo Masarykem přečteno společné prohlášení, při čemž podle historického vzoru zazněl Zvon nezávislosti. Tímto historickým faktem počínal, byť zatím jen podprahově, působit impuls šesté kultury, která ve Zjevení sv. Jana se nazývá církví filadelfskou, leč slovo církev se nemůže brát ve smyslu církevním. Tím rozumíme pouze budoucí duchovní nauku šesté poatlantské kultury. Snad i na tento Masarykův čin – zlomení 6. apokalyptické pečeti a tím esoterní početí zárodku budoucí kultury, by se dalo vztahovat tvrzení hraběte Polzer-Hoditze, že skutečné dějinné události nebývají obyčejně lidmi bděle prožívány. Jako by to byly jen sny. Bylo by možné právě tak říci – jako by to byly pouze city. Neboť skutečnost citů chápeme obyčejně jako snění.
Spirituální školení může mj. vést právě k tomu – probudit ve snění reálně historické impulsy a určité děje chápat ve stavu zrodu.
PŘIPRAVUJÍ SE ČLÁNKY.
JARO PRAVDY A LÁSKY MUSÍ EXULANTI PĚSTOVAT VE SVÝCH SRDCÍCH V CIZINĚ A PŘIVÉST ZPĚT DOMŮ. Z toulek varšavským parkem.
VELKÝ EXODUS; ČLÁNEK OPTIMISTICKÝ: STATISÍCE UKRAJINCŮ JDOU DOBROVOLNĚ DO BOJE, STATISÍCE RUSŮ PRCHAJÍ PŘED VÁLKOU; RUSKÁ ZUŘIVOST PROTI CELÉMU SVĚTU; EXODUS STATISÍCŮ ZNAMENÁ, ŽE RUSKÁ DUŠE JE ŽIVÁ, NE KAŽDÝ SE ZNETVOŘIL SATANISMEM; ČÁST RUSŮ, KTERÁ SI ZACHOVALA SVĚDOMÍ, PRCHÁ PŘED SLUŽBOU APOKALYPTICKÉMU ANTIKRISTOVSKÉMU ZLU; JINÁ ČÁST PRCHÁ, KDYŽ ZJISTILA, ŽE NEJSOU ZABÍJENI JEN UKRAJINCI, JAK SE TĚŠILA, ALE I RUSOVÉ.
PS - Tomáš Halík:
Mikuláš Kroupa
ntrpoeSdsohghucmtial5t1532u 16if97ff37005amc1833173uA i já se pripojuji k podpoře nedělní demonstrace. Tomáš mi poslal mailem tato slova s prosbou o šíření. Přijďte v neděli na Vaclavak v 16h:
Tomáš Halík zve na nedělní shromáždění Česko proti strachu:
Připojuji se k pozvání Milionu chvilek pro demokracii na shromáždění na Václavském náměstí v neděli 30. října v 16 hodin. Máme vážnou morální povinnost říci veřejně a všem, že naše národní zájmy a odpovědnost za sociálně slabé v naší zemi a naše solidarita s bojem Ukrajiny proti zločinům ruských okupantů jsou dvě věci, které nelze stavět proti sobě. Obě jsou projevem našeho předního národního zájmu, kterým je péče o charakter našeho národa a mravní profil naší společnosti. Pokud v tom obstojíme, nemusíme se bát ekonomických obtíží, protože pak se dokážeme postarat o sebe i o ty nejpotřebnější mezi námi.
Před měsícem – 28. září - přišli mnozí lidé vyjádřit na stejném místě své pochopitelné obavy z ekonomické situace, zaviněné Putinovou válkou proti naší civilizaci. Pátá kolona ruské propagandy se je pokusila zneužít ke svým politickým a finančním zájmům. Rozumíme obavám těchto lidí, avšak všem, kteří šíří a zneužívají strach, chceme připomenout slova básníka Františka Halase:
Jenom ne strach Jen žádný strach
/.../
Myslete na chorál
Malověrní
Myslete na chorál
Odmítáme strach a národní sobectví, zavazujeme k vytrvalosti, odvaze a solidaritě.
Tomáš Halík
2024 ©