Tedy páté, poslední (to si ovšem myslím pokaždé) o našem panu knížeti; Mrzutá nebo úlevná situace? Počátkem devadesátých let jsem byl pozván k účasti na vzácné akci, ale při své roztržitosti jsem si na ten den zamluvil cosi jiného. Měli jsme totiž na okrese mimořádnou návštěvu – čtyři generály NATO. Tehdy jsme ještě nebyli členy. Přijeli si nás okouknout. A jakou vizitku jsme si udělali? Spolu s generály se měl pan kolega Zdeněk Prokopec, přednosta OkÚ Písek a rotarián, sejít (spíše sletět) u Schwarzenberské hrobky u Orlíka s panem kancléřem Schwarzenbergem, který tam již čekal. Něco už jsem tehdy asi měl domluveno jinde, anebo jsem byl líný, omluvil jsem se, hlupák. Pan přednosta mi tehdy skoro vyčetl: Pane kolego, škoda že se nezúčastníte. Generálové přiletěli helikoptérou, ale při přistávání si pilot všiml, že víření vrtule silně rozvibrovává tašky na střeše hrobky, tedy popoletěl stranou, přičemž zavadil zadní vrtulí o stromy. Vrtulník z výšky několika metrů spadnul. Asi nejtvrdší přistání, které generálové zažili. Skvělá vizitka před generály, kteří nás měli doporučovat do NATO. Ještě „skvělejší“ bylo, že se v celém okolí (mobily tehdy ještě nebyly) nenašlo jediné auto, které by je namísto poškozené helikoptéry dovezlo k jejich autům do Českých Budějovic. Američtí generálové prý ale brali věc velkoryse, ba s humorem, ač dopad na jejich sedací části byl jistě drsný. Pan přednosta mi poté řekl: Pane kolego, dobře že jste se nezúčastnil. Bylo to u hrobky, do které je nyní Karel Schwarzenberg pochován. Tak jako se Masaryk po smrti stal – podle jistého dávného esoterního pramene – Strážným Duchem našeho národa, lze se domnívat, že něčím takovým se (po stádiu posmrtného průchodu očistou) stal i Václav Havel a bude jím i Karel Schwarzenberg.
.oOo.
Zajímavé: podobná situace – dopad porouchaným vrtulníkem z několika metrů natvrdo - stihla pana přednostu přibližně ve stejné době, když provázel amerického astronauta Eugena Cernana (NASA, Apollo 7, Apollo 10, Apollo 17) při návštěvě ČR. Dobíral jsem si ho tehdy, že by měl mít zákaz vstupu do vrtulníku. Přistání při návratu z kosmu bylo pro Cernana měkčí, než dopad porouchaného vrtulníku z pár metrů na louku u Bernartic. Tam se chtěl astronaut podívat, protože odtud pocházeli jeho čeští předkové (Cernan pochází z českého příjmení Čerňan).
.oOo.
Dva citáty z projevů 17. listopadu 2023: Podle dnešních slov Petra Pavla - „Svátek prožíváme celkem přirozeně s velkými emocemi, převažují ty pozitivní. Jsem přesvědčen, že je potřeba si svátek připomínat, protože za těch více než 30 let jsme udělali obrovský krok kupředu a je co slavit. Je třeba si připomenout všechny, kteří to umožnili a měli odvahu říct, že už stačilo,“ řekl na Národní třídě prezident Petr Pavel.
Je hrdý na to, čeho Češi za posledních třicet let dosáhli: "...Abychom si uvědomili, že situace není zdaleka tak špatná, jak si ji malujeme nebo jak nám ji někteří malují,“ míní prezident.
A přítel a žák Schwarzenbergův - Miroslav Kalousek:
Dle jeho slov je to největší státní svátek, protože tehdy přišla „možnost nakládat se svým životem, jak uznáme za vhodné, ne jak s námi někdo manipuluje“.
„17. listopad propojuje vzpomínku se dvěma největšími nepřáteli 20. století – s nacismem a komunismem. To platí. Uctěme svátek tím, že budeme vzpomínat na ty, kteří ten zápas opravdu podstupovali. Nepodléhejme dojmu, že je dobojováno. Není a nikdy nebude,“ řekl novinářům Kalousek.
Za největší nebezpečí demokracie pak aktuálně považuje „extremismus a nesnášenlivost“. „Když spolu budeme schopni mluvit, tak se vždycky nějak domluvíme,“ dodal.
.oOo.
Je dobré připomenout:
Ještě článek z internetu:
Kvůli velkému majetku zestátnili po válce Schwarzenberkům hrobku
Máte velký majetek, kolaboranti jste sice nebyli, tak vám zabavíme mrtvé. I tak by se dal ve stručnosti interpretovat od roku 1947 uplatňovaný zvláštní zákon Lex Schwarzenberg.
I nebožtíci se dají znárodnit
Schwarzenbergové jsou šlechtou, která procházela evropskými dějinami. Jejich jednotlivé rodové větve najdeme ve všech okolních státech. Jsou tam i jejich hrobky, česká třeboňská je jednou z nejkrásnějších. Je to spíš zámeček, i když v něm je uloženo 26 rakví.
Funebrální architektura je leckdy velmi pompézní, zdobná, až monstrózní. Dobře je to patrné například na pražských Olšanech. Třeboňská hrobka působí sice velmi pompézně, ale nemáte tu ani v kryptě dojem ponurosti.
Spíš vyrovnání se vším pozemským, tady platí obvyklé hřbitovní: Co jste vy, byli jsme i my, a co jsme my, budete i vy.
Hrobka vystavěná kvůli hygienickým předpisům
Schwarzenberkové byli dříve pohřbíváni nedaleko odtud, ve hřbitovním kostele svatého Jiljí u břehu rybníka Svět.
Poté přišly předpisy, že se musí pohřbívat do země, jestliže nebude hrobka důsledně oddělena od sakrálního prostoru kostela. Těle se měla balzamovat před uložením do dvouplášťové rakve kvůli možným epidemiím.
Schwarzenberkové začali s výstavbou hrobky roku 1874. Věžičkami obklopený objekt je postavený z cihel, potažených omítkou, která imituje pískovec. Ani při omaku nepoznáte, že zdivo není kamenné. Cihly se pálily ve zvláštní cihelně u rybníka při extrémně vysokých teplotách. Vápenec na ostění pochází z Českého ráje a Rakouska.
Stavba trvající přes dva roky dosáhla nákladů 251 tisíc zlatých, to bylo velké jmění. Vysvěcení provedl 29. července 1877 pražský arcibiskup Bedřich Schwarzenberg.
Kaple půdorysu pravidelného osmiúhelníku je zasvěcená Božskému Vykupiteli, oltář je z bílého pískovce, mramoru a sádry. Kaple má skvělou akustiku, pořádají se tu koncerty. Hráli tu například V. Hudeček nebo J. Svěcený.
Do prostorné krypty se vchází mřížovaným vchodem pod hlavním kaplovým dvouramenným schodištěm.
V rakvích jsou uložena těla šlechticů, srdce čtyř se nacházejí ve speciálních schránkách v českokrumlovské kapli Jana Nepomuckého kostela svatého Víta. Jde o krumlovské vévody a jejich manželky. Srdce dítěte kněžny Eleonory, "malého prince", jenž tragicky zahynul při nehodě kočáru, je pochováno zvlášť zde v kryptě.
Leží tu řada pozoruhodných osobností, povětšinou veřejně a politicky činných, osud některých byl tragický.
V nejmenší z rakví, rozměry dětské, leží pozůstatky Pauline Charlotte z Ahrenbachu, která uhořela v roce 1810 na plese. Čekala 10. dítě, plod byl uložen do zvláštní skleněné nádoby spolu s pozůstatky šlechtičny.
Další příslušník rodu tu má jen pamětní desku, zemřel na lodi a byl pohřben do moře.
Schwarzenbergové zákon, který jim sebral hrobku, napadli, po několika zamítavých stanoviscích soudů nižší instance rozhodl v roce 2009 Ústavní soud o vynětí hrobky z Lex Schwarzenberg. Právoplatným dědicem hrobky je Karel Schwarzenberg. Spravuje ji ale Národní památkový ústav.
Zdroj: https://www.novinky.cz/vase-zpravy/jihocesky-kraj/jindrichuv-hradec/1297-39712-kvuli-velkemu-majetku-zestatnili-po-valce-schwarzenberkum-hrobku.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
A ještě douška (patrně to slovo vzniklo od – do ouška):
Hlásíme se rádi a hrdě ke svatému Václavu. Chorál na jeho oslavu i prosba o pomoc zazněly i 17. listopadu 1989. Ale co o něm víme? A chceme ho vůbec v něčem následovat? Byl nejen hluboce zbožným křesťanem (sic), ale dokázal i aktivně jednat, a v případě potřeby i vojensky. Obojího je nám zapotřebí, jinak je tím naším patronem jen formálně. I z tohoto jeho odkazu můžeme odvodit závěry pro dnešek. Jinak bychom byli jen ti halasní fangličkáři, zaštiťující se slavnými předky, které kritizoval už Palacký.
2024 ©