Jazykové hračičkaření

Jedna milá stará dáma se mne koncem ledna optala, jestli už bylo Tří králů, když už je dýl vidět. Tak jsem to shrnul:
Na tři krále - od hradu dále - o slepičí krok - či o dva více - až za kamna vlezem.
A je to. Chvíli na to nedůvěřivě hleděla, až z ní vypadlo: Tenhleten poeta je strašnej popleta.
 
Je to ve stylu někdejší univerzální středoškolské definice:
Lomikare Lomikare, toho bohdá nebude, aby český král se zachováním energie byl z boje vytlačován silou Ludolfova čísla, která se rovná součtu přepon nad oběma jeho odvěsnami. - Kdo spočítá, kolik pouček to obsahuje? (Mně vychází šest.)

A ještě trocha jazykového hračičkaření (vymýšlím totiž ledacos, jen abych oddálil uklízení):
- Tenhle dům má místo dvou vchodů jeden. Ale ten druhý BARÁK OBA MÁ.

- Mám vzít klukům lusk nebo vyloupané fazole? BER LUSK ONI si je vyloupají.
- Vezme si s sebou foťáky do hor? Ano, bez KAMER ON nejde.
- Kolik je toho medu? Ten MED DVĚ DĚVčata unesou.
- Půjdeš točit do zoo? Ne, tam prý do kaMER KLOVÁ kdejaký pštros či plameňák.
 - Konec čestné viZE. MANdát má zas mravní krize. Škoda, Karle kníže!