DOMA:
DĚTEM:
- Co by tomu řekli lidi?
- Hanba mě fackuje.
- V devět ať seš doma.
- Dejchni na mě!
- Co to bylo za chuligána co tě doprovázel?
- Máš čistý tričko a trenýrky? Co kdybys musel najednou do nemocnice.
- Takhle chceš jít mezi lidi?
- Já už nevim co s tebou.
- On tě život naučí.
- Nerozumíš česky?
- Seš hluchej nebo co?
- Nedělej že neslyšíš.
- Že ti huba neupadne.
- Kdo to za tebe bude dojídat?
- Blejsknul ses?
- Na to máš dost času.
- Dávej na sebe pozor.
- S tím se nekamaraď.
- Jak to chodíš?
- Přecházej ulici vždycky s někým.
- A viděls to někde?
- Hezky zdrav.
- Máš umytý ruce?
- Nedbáš na sebe.
- Tak to řekni rovnou.
- Jak to mluvíš? Kdo tě to učí?
- Na tebe už nemám nervy.
- Neseď v tom průvanu, nastydneš.
- Dojez ten špenát, je v něm železo.
- Tomuhle říkáš hudba?
- To za nás...
- Zapalujou se ti lejtka.
- Tohle před maminkou neříkej.
- Čerti s tebou šijou.
- Sněz to maso, ať seš silnej.
- Nedělej mi ostudu.
- Mami, fakt nic nebylo.
- Na co zas myslíš?
PARTNEROVI:
- Neříkej mi, že jsem přibrala.
- Tohle bych neměla jíst, pak tloustnu.
- Zase mám voko na punčoše.
- Jak vypadám?
- Zapomněl jsem na to jak na smrt.
- Koho to sem zas čerti nesou.
- V neděli musím na brigádu.
- Založím klukovi družstevní spoření.
- Nekouká mi kombine?
- Na to ti nenaletím.
- Něco ti řeknu.
- Nějak moc ses k němu měla.
- To mi říkáš až teď?
- Co po ní tak koukáš?
- Aby ti nevypadly oči.
- To se mi snad jen zdá.
- Nechci nic slyšet.
- Kde se to v tom dítěti bere?
- Copak kradu?
- Byla tam fronta.
- Mám si nechat trvalou nebo vodovou?
- Po kom to ten kluk má? Po mně určitě ne.
- To by byla partie!
ŠKOLA:
KANTOŘI:
- Ty ses ale vybarvil.
- Celá třída po škole.
- Máničky tu netrpíme.
- Koukej na mě, když s tebou mluvím.
- Nenapovídat!
- Nezahrávej si.
- Kde jsme skončili?
- Nech ty holky.
- Notak nestrkejte se.
- Sedíš si na uších?
- Co ty vlasy? Složíme se ti na holiče?
- No to už přestává všechno.
- Jdem do ředitelny.
- Co z tebe bude?
- Tak to by stačilo.
- Jméno? Budu si tě pamatovat.
- Co to tam máš pod tou lavicí? Dej to sem!
- Hlásí se někdo dobrovolně?
- Rodiče se na tebe dřou, a ty…
- Moc si se mnou nehraj.
- Kdo to zas kouřil na tom záchodě?
- Nehlašte se tolik (učitelský pokus o vtip, když se nikdo nehlásil)
- Zase se mi směješ za zády do očí.
- Škola není holubník.
- Zase jsme nic neprobrali.
- Ony vás ty legrace přejdou.
- Proč jsi nebyl včera na pionýru?
- Zítra všichni deset korun na Vietnam.
- Kolik máš toho sběru?
- Tohle není třetí Á?
- Co? Ono už zvonilo?
ŽÁCI:
- Bacha už jde.
- Drž mi fleka.
- Nám šly pozdě hodiny.
- Ulejem se, máme pochoďák.
- Holky kdo mě natupírujete?
- Máš už kluka? - Ne, já už mám i holčičku.
- Bony? Po kolika?
- To si necháš líbit?
- Nešplhej srabe.
- Vo co že tě přeperu.
RODIČE:
- Hlásíš se ve škole?
- Ukaž žákovskou.
- Jdu na SRPŠ, to se těš.
- Máš už úkoly?
- Né abys to řekl ve škole.
- Prý jsi zfiksloval můj podpis.
- Oba rodiče do školy? Cos zas proved?
NÁVŠTĚVA PŘÍBUZNÝCH:
- Jé ty si zase vyróst.
- Celá maminka.
- Berte si.
- Jezte, přeci mi nedáte košem, pekla jsem to kvůli vám.
- Nemáte si dělat škodu, to nemuselo béjt.
- Tobě to teda sekne.
- Nezhubla jsi?
- To jsem pletla.
- To víš, už mi není dvacet.
- Jak to děláš, že seš pořád tak hubená?
- A jak voní.
- To má paruku.
- Kluku, máš se jak v bavlnce, to za našich časů…
- Neříkej mi že nemáš holku.
- To by se z tebe babička obracela v hrobě.
- Jak to vypadáš, to ti rodiče trpí?
- Máňo, já se i divím. Ty to tomu klukovi dovolíš?
- Proč jsi nebyl na tom pohřbu?
- Zlobí tě ve škole pan učitel?
- Kluku z tebe něco bude.
- Ty bačkory a ponožky k Vánocům, to je překvapení, ty jsem opravdu tak potřeboval.
- Návštěva o Vánocích: Pojď k oknu – vidíš támhle to švestkově modrý BMW? - To je opravdu hezký dárek. - Tak v takový barvě jsem dostal tepláky.
DUCHOVNÍ SPOLEČENSTVÍ
- V této převratné (hektické) době… (říká se už asi 30 let)
- Dostal(a) jsem z duchovna…
- Přišlo mi…
- Můj cit (intuice, vnuknutí, anděl) mi říká…
- Vidím kolem tebe sedm andělů.
- Naše energetické vibrace…
- Tebe má jistě pámbu rád.
- Nechci pomlouvat, ale…
- Cítím jak na mne vysílá...
- Zase mne tam vysáli.
- Má příjemnou auru.
- Musíš myslet pozitivně.
- Máš rozbouřenou třetí čakru.
- Však ona si ho karma najde.
- Tys ještě nebyl na regresi či holotropu? Ani na kineziologii? Ani na vztahových konstelacích? To musíš dohnat!
- Jak to že ještě nechodíte nikam na antroposofii? Jste vůbec členem?
- My se známe z minula.
- To je jistě dobré znamení.
- Tak vy jste taky duchovní?
- Milí bratři a sestry /v duchu: pěkná pakáž/. Jsem rád mezi vámi...
- Minule jste byl…
- Nahlédneme-li pod povrch…
- Je ještě neduchovní.
- Nedělej si karmu.
- Pořád se peru s tím egem.
- Čistím si čakry.
- Už jsi zažil nirvánu?
- On je už jistě vysoko.
- Už to vidím, z mého syna bude vysoce duchovní člověk.
- Sestry, ta sestra XY má ale ránu. Co to má na sobě?
- Pořád mne v té meditaci někdo vyrušuje.
- Nechoď mi sem když medituju.
- To ho pámbu potrestal.
- Vaše aura už je úplně bílá.
- On má napojení.
- Celá jsem se vznášela.
- Já už jsem tu naposled, už se nezrodím.
- Tahle meditace byla no prostě fffantastická.
.oOo.
K TOMUTO NAPSÁNÍ MNE INSPIROVAL MAIL OD KOHOSI S 10 HLÁŠKAMI, KTERÉ
ZANIKLY:
- Jdu na jedno
- Ruku na to
- Jak bylo ve škole?
- V kolik vyzvedneš děti?
- Buď pozitivní
- Jakou rtěnku?
- Ochutnej ode mě
- Pořád na mě kašleš
- Máš zaracha
- Pojďte dál! Vítáme vás
2024 ©