Jeden ctenar se mne ptal, proc pry tak malo delam pro svou sebeprezentaci. Ano, mam oproti leckomu znamejsimu jen par desitek ci stovek ctenaru blogu ci facebooku, z velke casti stalych, kterych si velice vazim. Nepotrebuji nadbihat onomu velkemu procentu tech, kteri by naskocili na tajemno, atraktivno, senzacno ci energie, andele, intuici atd. v titulku. Takovymi titulky jsem zacal setrit, neni nutne vsechno prevadet na energie, vibrace, mysteria, hlasy z kosmu, vyuzivani andelu ke svemu prospechu, vesteni, údajne odhalovani minula atd., jak se docitame hlavne ve Sfere ci Fenixu (uz jsem tam prestal posilat clanky). Takovi potrebuji na vsechno nejakou vychvalenou metodu, techniku, terapii ci figl, tedy cosi lakave pristrcit az pod… oci. Budiz. Toto ale nenabizim. Podobne na seminarich ci hrstce mych videi – nesermuju rukama, nepobiham, nedelam grimasy, nepochoduju po pódiu chvatne sem a tam… Jde mi o sluzbu neosobniho predavani ci zprostredkovavani nejakych hodnot, ne o show. Ti, kteri kdysi stali u meho zrani, jako pan Tomas, pozdeji pan Adamec, pan Vana ci pan Dostal, toto dobre vedeli. Netouzim po posluchacich, kteri touzi po show. Prijal jsem pred par lety úcast i na takove podivne akci, poznal jsem tam mnohe posluchace a vsiml jsem si, ze veskere duchovno maji zredukovane jen na nejake vzruso, mimoradno. Pravda, obcas i takovi soumeni privedou nekoho k zajmu o duchovno. Ale o jake duchovno? K hledani dalsich show na takova temata? Nekomu naopak cestu k pravym hodnotam ztizi, mozna na dlouho i zablokuji, dealersky mu cestu zastoupi svou rychlo-vyrobnou stesti a zdravi. Jiste, ti, kteri maji duchovno predevsim jako prostredek k osobni sebeprezentaci, nalakaji na chvilkove pozitky tisice. Touzim ale oslovovat takove, kterym jde o spolecne sdileni vyssich hodnot – a vubec to neni nic suchoparneho. Hodnoty lze priblizovat i v clancich a knihach, ktere ctou i ti navenek tisi, nenapadni. A proc moc nechodim mezi organizovane anthroposofy? Nekteri jsou opravdu profesionalove. Umeji dobre recnit, nikoliv naslouchat. Jini se svou proputinovskou a prozemanovskou prichylnosti pohybuji na hrane mentalni kolaborace a zrady.
Tim, ze pri seminarich a besedach nevystupuji prvoplanove jako antroposof, zjistuji, jak veliky je pocet tech, kdo jsou schopni prijimat pohledy na mnoho veci kolem nas s pouzitim poznatku duchovni vedy, ale nebyli dosud nikym takto osloveni.
Ac jsou i mezi antroposofy svetle vyjimky (v poslednich letech dost ridnou), tvori svou antroposofickou subkulturu, zapouzdreni spise sami pro sebe, a jen zridka poznavaji a oslovuji potreby a zajmy trochu sirsi verejnosti. Maji sva vybrana temata, ktera zpracovali s pouzitim antroposofie. To by bylo v poradku, pokud by zaroven rozsirili sve vnimani pro siroky teren zivota. Cest vzacnym vyjimkam, jako je treba Jana Koen. Lepe se proto citim v neformalnich skupinkach. Kamarad pry spocital, ze pry knih, vychazejicich zjevne ci nenapadne z antroposofie, vyslo ode mne vic, nez od vsech nyni zijicich ceskych antroposofickych autoru dohromady. Nevim, nezkoumal jsem to. Vim ale, ze plnohodnotne dospet k praci na sobe podle duchovni vedy, ac s nezdary, predpoklada prijimat i prekazky a bolest. A taky, ze onen duchovni pokrok si nelze predstavovat jako jakousi profesni karieru pouze pro osobni cile ci pouze v ramci egregoru (jakesi mentalni kopule) úzkeho spolecenstvi. Pak, a teprve pak, se zacnou rozklenovat nove obzory, nova cetba, hlubsi zrcadla vlastnich chyb, nove útechy, nove schopnosti prozivani a davani, nove moznosti byt nekomu oporou, nove prozitky umeni, prichazeji novi pratele…
2024 ©