Mel jsem kdysi vybavenou dilnu a v ni i cirkularku a hoblovku. A bylo krasne, jak jsem si mohl do Vraze na pilu dojet, krajinky, prkna i mokre tezke fosny az 60 centimetr? siroke jsem nalozil, dom? do Mirotic dovezl, nechal v pr?jezdu schnout, pak rezal, hobloval, klizil a cepoval, smirgloval, lakoval a nabytek si udelal.
Mel jsem namale: Kdyz jsem do nekdejsiho socialistickeho výdobytku - trabantu combi (rok 1977) potreboval nalozit sestimetrove fosny, vyhazel jsem vsechna sedadla (u trabanta to slo) krom sveho a fosny nasoukal az dopredu. Protoze ale pres p?lku vzadu precuhovaly, tak jsem musel dokoupit trimetrove a zatizit to vepredu, vedle sebe, a to si na ne jeste Marta prikrcene klekla. Trabant to vydrzel. Vezli jsme to asi 12 - 15 kilometr?, v zatackach mi to skoro nereagovalo na rejd, jak byla predni kola nadlehcena a zadni drhla o podbehy, tak jsem musel krokem a stocit volant úplne. A kriticka situace byla, kdyz jsem prejizdel u Ostrovec koleje. Jak se to zhouplo, sel predek do vzduchu a jel jsem par metr? jen po zadnich kolech. Pak jsem si oddechnul, kdyz to zvolna dosedlo i na predni. V takove situace najednou i modlitba na zlomek vteriny pom?ze. Kdyby se to prevazilo dozadu a prkna dopadla na koleje a jel by vlak, a ten tam jezdil casto, mohlo být vlakove nestesti s mrtvými a ja dozivotni veze? s cerným svedomim.

MD: ...To jsou opravdu originalni pribehy jak z nejakeho Sverakova filmu. Ty fosny, to musela být nadhera, ja mam ke drevu ambivalentni vztah z 90 % pozitivni, z 10 % negativni. Pozitivni, ze to je neuveritelný krasný vo?avý material, ale taky tech 10 % - jednou blbe riznete a uz to neopravite. Kdyz nahazujete ze?, m?zete to omlatit, znovu nahodit, ty stavebniny jsou krasný plastický material. Taky hezky voni, ale je z toho spinavý odpad a v?ni dreva se samozrejme nic nevyrovna. Je to proste vic nez mineraly. Ta cirkularka byla pomerne hodne nebezpecný nastroj, v ucebnicich z kriminalniho lekarstvi vzdy byly fotky nestastnik? co upadli a padli hlavou na kotouc nebo si urizli kus ruky… Je treba maximalni pokory pri praci, nejvic úraz? je na zacatku, kdyz s tim neumite a pak, kdyz uz mate pocit, ze to mate na haku a machrujete, proto je treba opravdu vzdy s pokorou k tomu pristupovat, protoze staci drobnost, zpetný raz, blbe nastartovani a je velký maler.

Pisete, jak jste podekoval rediteli nemocnice za dokonalou organizaci ockovani. Kdyz nekomu podekujete, aniz byste musel, tak nejen udelate radost dotycnemu, ale i sam se dostanete do úplne jine nalady, kdyz si uvedomite, nejen ze hierarchie na nas neustale pracuji a udrzuji nas v chodu, ale kolik lidi, uz to rikal i Erazim Kohak, tvrde pracovalo a pracuje, abychom tu meli podminky na zemi a mohli plnit bozi plan, od popelar? po zdravotni sestry a doktory, ti vsichni o nas pecuji a stoji je to mnoho prace. Kdyz si to uvedomite, mate i radost z toho, kolik veci funguje, a ze je to skvele. Rano jsme se probudil nevyspalý nabrucený, je toho te? opravdu hodne, a pak jsem si rekl sam pro sebe: ty vole, co zas cumis jak puk? Neni valka, mas co jist, mas skvelou praci, kde te netrapej, zijes si skvle, tak co cumis? A neveril byste ono to opravdu pomohlo, ze se clovek hned zklidnil, sice abych pouzil vas výraz, jsem tezkopadne az komicky rozpohybovaval pri ch?zi sveho panaka, ale proste zijeme si naprosto skvele. Kdybychom se vratili z úteku pred valkou, uvedomili bysme si v jakých rajských perinkach prebývame, to mi nikdo nevymluvi…

KF: Slovy posledni vety jste mi pripomnel surrealistický morbidni film Very Chytilove z roku 1969 Ovoce strom? rajských jime. Ovsem jen nazvem.

Kdyz uz pisem o tech arestech – neni vezenim pro mnohe deti i vetsina skolstvi – uz od dob Marie Terezie?

MD mi k nemu napsal z praxe: „Jeden z nejvýznamnejsich agens, který je skvelým rejdistem odp?rcich mocnosti, je podle meho skolstvi. Kazdý den se zena s klukem uci na trictvrterocni(!) pisemky z r?zných predmet?...

Mezi jiným do nich tlucou jmena a roky vladnuti prvnich premyslovských knizat, predtim Velkou Moravu, ale ne tak, aby k tomu zaci nabyli vztahu. Uci je to mechanicky, krestanstvi znaji jen jako nabozenstvi s jednim bohem, ale klukovi rikam, pokud vam nereknou to zakladni, ze krestanstvi pomohlo udelat z polozvirat soucasne lidi s jinými etickými hodnotami odpusteni a vzajemneho mirneho zachazeni ke vsem tvor?m a lidem navzajem, je to na nic. Pokud jim nejsou schopni priblizit, jak neuveritelne zazarila na Velke Morave civilizace a pak zhasla, jak v krestanstvi mely roli i skryte irsko skotske misie jeste pred franckými knezimi a ze je zde vazba na gralske krestanstvi a keltske koreny, ze sv. Vaclav je ochrance Ceske zeme, ze Heydrich kdyz si nasadil zpupne na hlavu jeho korunu, brzy pote zemrel..., ze Vaclav porazil tim, ze za sebou mel nebeske pluky zlickeho knizete (v Kronice Dalimilove je napriklad zmineno, ze se zlický knize Radslav podrobil svatemu Vaclavovi… - Pribyv s nim v Zitomiri, o vse dobre s nim se smiri“), ze kousek od Caslavi je kostelik ve Vrbcanech, kde se uchovaval praporec svateho Vaclava, se kterým bylo vojsko neporazitelne, ze podle prazske legendy Sved, který hanel za tricetilete valky pamatku sv. Vaclava, skoncil nakonec v rukou kat?, z nichz kazdý se jmenoval Vaclav - vzdyt to jsou vzory a pribehy, ktere by ti dnesni kluci hltali. Ze je nejake Palladium zeme Ceske a co to pro nas alespo? pocitove znamena (racionalne tuto duchovni skutecnost myslim nejsme schopni pochopit, je to neco, co presahuje tento hmotný svet), to si neodnesou. Misto toho opravdu jsou v tech detech - jak trefne popisoval Steiner - zabijeny timto memorovanim zivotni sily. Je to velka skoda. To, co do zivota potrebuji, schopnost racionalniho úsudku i praveho idealu, schopnosti veci posoudit a rozhodnout se v zamestnani, k tomu je v?bec skola nevede...“

KF: A jeste k tomu dozivoti: hrozilo mi vickrat, treba kdyz v 80. letech hrozila domovni prohlidka, ktera by odhalila nejmi? krychlový metr mých opis? komunisty zakazane literatury…, a pred hrozicim nucenim ke vstupu do KSC jsem zmenil zamestnani i odesel z Prahy, ale o tom uz jsem psal jinde (i tem z priznivc? antroposofie, kteri maji ciste politicke svedomi v teto oblasti, se pak zije lehce, asi jako kdyz v krbu tise plapolaji drevena polinka, ktera si clovek nastipal).