SEBEREFLEXE II

SEBEREFLEXE I  byly uvedeny na těchto stránkách 7. prosince 2014.

Při posledním semináři na Opatově přišla řeč na to hlavní - potýkání se s reakcemi na nezdary, na disharmonie s okolím, na prožívání "křivd", na nalézání našeho místa ve svém okolí i ve světě... Toto tříbení je většinou hlavním úkolem našich inkarnací v nynější době.

Uveďme si po Sebereflexích I některé další myšlenky, postoje, stanoviska..., které nás mohou postupně vyvádět z různých těžkostí. Myšlenky, které si z následujícího textu sami podle své situace vybereme, mohou sloužit i jako naše denní modlitby či meditace, opora, projasnění nitra. Vězme, že jinudy než přes pomoc Krista, Panny Marie či božských hierarchií cesta z našich potíží nevede. Při naší poctivé snaze můžeme pak prosit o jejich požehnání. Po každé naší meditaci poděkujme duchovním bytostem za jejich pomoc, posilu a posvěcení. Úcta a vděčnost jsou duchovními "orgány", které naše duše otevírají jako květ ke slunci. 

Denně se alespoň na chvíli oprošťujeme od vlivů zevního světa, vyprázdňujeme své nitro od osobního života a otevíráme se proudům věčného života.
 
Snažíme se porozumět duševnímu životu svých blízkých a moudře a rozvážně hledat vyváženost mezi láskou, spravedlností, pravdivostí a obhájením svých práv. K tomu prosíme o pomoc svého Anděla Strážce, Krista i Pannu Marii.
 
Kontrolujeme i během dne kořen svých představ, pocitů, pohnutek, reakcí či nálad a porovnáváme je s ideály harmonie, čistoty, pravdivosti, zodpovědnosti, pokory, mravnosti, životní statečnosti, odvahy...
 
Máme-li s někým opravdový hluboký vztah, snažíme se i v jeho nepřítomnosti myslit, cítit, jednat a mluvit zodpovědně, abychom do našeho vztahu nevnášeli nečistotu a disharmonii tím, že své nitro zanášíme ve styku s jinými lidmi něčím, co k nám nepatří. Chceme do našeho vztahu vnášet jen nejčistší síly - i v tom spočívá láska.
 
Vcítivost neznamená, že se vždy ztotožňujeme se vzteky, vášněmi či nemorálnostmi někoho, kdo na toto vyžaduje naši pozornost. Vždy máme právo odmítnout naslouchání něčemu, co není v souladu s etikou a naším svědomím.
 
Pokud to není například naše rodinná karma, nemáme povinnost udržovat kontakty s těmi, kdo od nás sobecky vyžadují neúměrně času, pozornosti či energie, nebo kteří nás vysávají svými nepřiměřenými nároky. I přílišné nároky na náš čas například zbytečnými řečmi či jinou komunikací jsou vysáváním.
 
Hledáme (bez unáhlenosti a zjednodušených úsudků) vnitřní souvztažnosti a skryté příčiny, působící v našich osudech i v osudech národů či světa.
 
Učíme se oceňovat časné podle hodnoty pro věčný, spásný život.
 
Hledáme, co můžeme vymítnout ze svého života jako iluzi, které bezmyšlenkovitě sloužíme a kterou jsme přejali ze zvyklostí a náhledů světa.
 
Denně se cvičíme v logickém seřazování myšlenek, aby nám neutíkaly ze svého toku do zbytečných asociací.
 
Smysl mystického čichu spočívá v tom, že vše konáme obezřetně, pevně a s vědomím oprávněnosti cíle, že vyvíjíme rozlišování dobra a zla, pravdy a iluze, podstatného od nepodstatného, správnému vývoji sloužícího od zavádějícího.
 
Cvičení: ve svém myšlení, cítění i jednání se učíme rozeznávat pohyb a klid, rytmus zaujetí, aktivity - a vědomého ustoupení od ní, vyprázdnění se od úsilí. Tím vytvoříme znenáhla prostor, aby nám mohli pomáhat Duchové Pohybu a Duchové Formy.
 
Sledováním rytmu dne a noci, Slunce a hvězd, rytmu dnů v týdnu, ročních dob i svátků se přibližujeme k dalším aspektům Božího Řádu.
 
Základem pochopení smyslu rovnováhy a pohybu, jejich rozdílnosti a rytmu, je vytváření budujících sil vnitřního míru, odevzdanosti do Boží Vůle, odvahy správně jednat z pohnutek pravdivosti, lásky i spravedlnosti.
 
Sledujeme svůj vývoj a krok za krokem očisťujeme svoji duši a znovu a znovu pohlížíme do zrcadla sebepoznání, zpytujeme se, co jsme již překonali, co jen částečně nebo co ještě vůbec, co karmicky zatěžuje a brzdí vývoj ryzosti našeho charakteru.
 
 
K tomu prosíme s důvěrou o pomoc, posilu a posvěcení duchovní bytosti.
 
Přijímáme pokorně zkoušky života, neboť v nich můžeme spatřovat moudré řízení Prozřetelnosti. Ta nás vede ke zdokonalení v denním životě, abychom si vítězstvími, jakkoli malými, nad překážkami svého nitra i okolností, osvojili potřebné evoluční síly. K tomu prosíme o pomocné síly duchovních bytostí.
 
Kéž dosáhneme plné sebevlády myšlenek i citů a nabudeme dokonalé trpělivosti za všech okolností svého života. Proto se alespoň před spaním oddělujeme ode všech cizích vlivů, které se vyskytují v našem okolí a zasáhly do nás. Rozpoznáváme denně smyslové dojmy, které působí ze zmatků, kalů a iluzí zevního života.
 
Kontrolujeme vnitřní inspirace ke všem citům a uvádíme své myšlenky a city v soulad s čistotou Řádu.
 
Usilujeme se během dne řídit mravním zákonem neosobního života a podřídit prožívání časného života duchovním hodnotám a úkolům, směřujícím k životu v pravdě a ve věčnosti.
 
Nebudeme věnovat pozornost tomu, co vzbuzuje nízké vášně, co souvisí s nízkým pojetím sexuality ať už v četbě, hudbě, pseudoumění či sdělovacích prostředcích.
 
Omezujeme unášení se city, vyvolanými čímkoli, co jsme moudře do hloubi nepřezkoumali a nepoznali kvalitu, ať už v četbě, v umění nebo v člověku z naší blízkosti. Budeme se snažit probouzet city na základě zanícení vyššími ideály ať už v duchovním studiu, v umění nebo ve sdílení s chápajícím člověkem.
 
Nechceme podléhat sugescím nesprávného světového názoru, ideologické manipulace, pocitu marnosti, podvedení či ukřivděnosti. Nechceme podléhat ani vlivu nejasných, chaotických, nelogických, manipulujících myšlenek, citů, slov i činů. Zároveň nepropadáme sebepovýšenosti, autosugesci o vlastní dokonalosti či nesprávné ctižádosti, ani té duchovní. Chceme být čistými dětmi Božími.
 
Usilujeme o dokonalé sebepoznání, nebojíme se trnové koruny sebekritiky, ani bičování sebekritikou či kritikou okolí. Při nesprávné kritice se opíráme o čisté svědomí a nestavíme se ukřivděně do role mučedníků.
 
Cítíme vůči sobě něčí křivdu a zátěž? První pomocí je hledat u sebe, pro koho jsme sami byli nebo dosud jsme zátěží svými nepravostmi.
 
Prosíme Krista a Božskou Matku - naplňte nás svými nejsvětějšími silami, abychom překonali všechna protivenství a svízele své životní cesty a prošli všechny zkoušky se zdarem a načerpali z nich nové duchovní síly a poznání k úlevě své i našeho okolí.
 
Bože, dej nám trpělivost, abychom mohli svůj karmický úděl cele splatit a vyplnit a tím nabýt niterné svobody a pravdivosti. Prosíme, nauč nás přijímat Tvou pomoc, posilu a posvěcení.
 
Nechť Kristus a božská Matka v nás miluje, Duch svatý osvěcuje naše myšlenky a řídí naše slova a Bůh Otec zjevuje svou Vůli našimi činy. To by se mělo stávat postupně cílem našeho vývoje.