Naši náladu v jednotlivých rocních dobách neovlivnuje jen vnejší príroda, pocasí - slunícko, déšt ci sníh, ani jen teplota vzduchu. Mužeme si vypozorovat i menící se nálady v pozadí naší mysli. Souvisí to i se strídáním vlády ctyr kosmických archandelu rocních dob. I my jsme soucástí prírodne-duchovního dení v kosmu. Zmínky o tom jsou v ruzných dávných naukách, podrobne a s vedomým duchovním vhledem to popisuje moderní duchovní veda 20. veku. Podejme strucný výklad s jejím cástecným využitím. Již uprostred každého rocního období a jeho vládnoucího archandela se od „ascendentu“, od pomyslného „východního obzoru“ zacíná vynorovat vliv období následujícího. Jaro je tedy "ve vzduchu" zavnímatelné již približne od Hromnic a cvicenejší nitro muže vycítit první záchvevy cistých ideálu a rašení nového života. Je to vyvoláno prítomnosti archandela jara – Rafaela. Podzimní síly zklidnování a zrání se lehce hlásí již od poloviny léta, a tak podobne.
Kosmické bytosti ctyr archandelu rocních dob nejsou nikdy v klidu. Majestátne se pohybují kolem Zeme, takže když u nás pusobí dejme tomu Michael, u protinožcu pusobí Rafael, tedy zatímco u nás je podzim, tam je jaro.
Když se na jare v kosmické sfére chápe vlády archandel Rafael, pusobí Michael odspodu, prozaruje Zemi, stojí u cloveka a vede ho k niternému vzkríšení tím, že mu inspiracne predává síly vnitrní zralosti a odvahy. Pomáhá cloveku, aby na podzim od neho prijatý ohen meteorického železa kosmického upotrebil na poli vule k vykonání duchovních cinu. Pomáhá mu hledat a nalézat Pravdu a hájit ji byt za cenu velkého osobního utrpení. On vedl k hájení pravdy Janu z Arku i Mistra Jana Husa. Ve chvíli, kdy plameny spalovaly jejich tela, zaclonil jejich vnímání svých ochranným pláštem. Pravdepodobne pomáhal i Janu Palachovi a Janu Zajícovi. Vlévá statecnému a pravdivému cloveku nebeskou sílu a sebevládnou vuli správného myšlení, plynoucí z prijetí nezlomné touhy po pravde a z kosmických myšlenek svetových, které vzklícily v lidské duchovní krvi, prostoupené Michaelovým sférickým ohnem. Archandel Michael se stále více sbližuje s clovekem, který usiluje o sebevládu a o nadvládu božských sil duše vedomé nad pudovou sférou podvedomí, i o sílu k životu v pravde. Práve o to jej mužeme prosit – i v našich bežných denních potížích.
Když archandel Michael vystupuje na slunecní kolo, na zenit svého pusobení, spojuje nás také se zodiakálními mysterii. Je prostredníkem mezi lidským duchem a silou Slunce i silami, plynoucími z makro-kosmického zrízení zodiakálního. Proto je „clánkem“ vecného života, který pojí kosmické zrízení a který pomáhá každého podzimu lidstvu z okovu ahrimanských mocností.
Zeme není prekážkou, aby na nás mohly archandelské síly pusobit, jak na príkladu archandela Uriela následovne osvetluje Rudolf Steiner. To, co k nám od Uriela v léte proniká prímou cestou shora dolu a co nás chce prostoupit letním slunecním zlatem, pusobí v zime skrz Zemi a prostupuje nás z druhé strany; v té dobe nás to ovlivnuje ve vzestupné linii, stoupajícím proudem. Když si tedy v dobe svatojanské, za vrcholícího léta vykreslíme to, co se cloveku deje vlivem prírody – nebot Urielova pusobnost zasahuje v té dobe do sil prírody - , pak si musíme vlastne predstavovat, jak se Urielovy síly rozzarují v kosmu, jak zárí do našich oblaku, do našeho dešte, do našeho blesku a hromu, jak zárí do rustu rostlin, do toho všeho. Kdežto v zime, když Uriel absolvoval svou cestu kolem Zeme, k nám toto proudí skrze Zemi, vstupuje to do nás a zaráží se to v naší hlave. A v naší hlave se pak tytéž síly, které jsou jinak venku v prírode, síly, které mužeme nazvat silami Urielovými, stávají silami, které z nás vlastne ciní obcany celého kosmu, které pusobí, že v naší hlave muže skutecne nove vyvstat obraz kosmu. Pusobí na nás osvecujícím vlivem, takže se tím mužeme stávat vlastníky moudrosti. Mužeme ho prosit, aby nás ucinil svými nástroji, aby nám pomáhal pretkat síly nectností, pusobících v hlubinách našich duší, aby nás zanecoval tvurcím plamenem božské Lásky, a aby nám pomáhal korigovat naše životní kroky a vytknul správnou dráhu našeho života.
Tak jako Uriel pusobí v dobe vrcholícího léta v prírode a v zime v cloveku a my mužeme sledovat, jak jeho vyzarující síly proudí v postupu rocního kolobehu do cloveka, tak musíme ríci totéž napríklad o Rafaelovi. Rafael dává na jare proudit svým silám do sil prírody. Velikonocní imaginace ješte nakonec doplnuje, dovršuje vliv, který Rafael muže lidstvu poskytnout jakožto velký kosmický lécitel. Nebot práve když o Velikonocích nastavíme inspirovaný duchovní sluch všemu tomu, co Rafael uskutecnuje v prubehu jara, kdy zasahuje tvorive do sil prírody, pak mužeme prožít, jak je clovek v té dobe zahrnován vyvrcholením všech lécebných možností. Vládce sférického vzkríšení nám pomáhá poznávat a rozpouštet naši karmu a okoušet síly Krista, plynoucí z mysteria ukrižování a zmrtvýchvstání na Golgote. Mužeme ho vzývat i jako ochránce a posvetitele našeho vzcházejícího duchovního života. Mocnosti jara, poslové slunecních paprsku, nás mohou ochranovat pred silami podvedomého smyslového života pudové oblasti naší duše.
Tedy to, cím tady Rafael na jare tvorive zasahuje, to krouží opet kolem Zeme, jako krouží kolem Zeme Uriel. Uriel je smerem do kosmu duch léta; ale potom krouží kolem Zeme a behem zimy vytvárí vnitrní síly lidské hlavy. Rafael je duch jara, ale potom krouží kolem Zeme a behem podzimu vytvárí síly lidského dechu. Takže bychom mohli ríci: Zatímco Michael je na podzim nahore kosmickým duchem, kosmickým archandelem, pusobí zdola v cloveku v prubehu Michaelovy doby Rafael. Je cinný tím, že žehná, tvorive pusobí v celé soustave lidského dechu. A v podstate si predstavujeme podzim správne takto: na jedné strane máme mohutnou imaginaci Michaela s mecem ukutým z meteorického železa, s šatem protkaným slunecním zlatem, do nehož probleskují paprsky stríbra, vyzarující ze Zeme. Zároven v cloveku pusobí Rafael se smyslem pro každý dech a výdech, se smyslem pro všechno to, co prochází z plic do srdce a ze srdce zase celým obehem krevním. Proto se clovek s onemi lécivými silami, které protkávají vesmír na jare, v dobe Rafaelove, seznamuje sám v sobe, když pak objevuje, co Rafael koná na podzim v lidském dechu, když paprsky jeho pusobnosti procházejí Zemí, zatímco nahore se zjevuje Michael.
Gabriela poznáváme jako archandela zimy, Vánoc. Tehdy je kosmickým duchem a musíme vzhlížet vzhuru, abychom ho nalezli. Behem léta vnáší Gabriel do cloveka odspodu všechno to, co je v nem zpusobováno silami výživy, jež tvarují, jež plasticky formují tím, že vyživují. Pusobení Gabrielovo vnáší v léte tyto síly opet do cloveka, když Gabriel nejprve absolvoval svuj sestup z kosmické pusobnosti behem zimy k pusobnosti v cloveku behem léta, kdy jeho síly proudí Zemí, protože ted zima nastala na opacné strane.
A ted si ty obrazy predstavme v úplnosti. Predstavme si obraz léta, obraz svatojanský: Nahore vážný Uriel, s pohledem, který rozeznává-soudí, s dutklive vyzývajícím gestem,- zatímco dole k cloveku pristupuje, vnitrne cloveka proniká vlídný, milující pohled Gabrieluv, žehnající Gabrielovo gesto. Pak máme pro letní dobu soucinnost mezi Urielem v kosmu a Gabrielem po boku cloveka.
Postoupíme-li od léta dále k podzimu, pak máme prikazující, smer udávající pohled Michaeluv. Pomáhá nám vtelit zralost duchovního myšlení a cítení a stávat se, alespon v našem okolí, harmonickou složkou duchovní evoluce. Pomáhá vypestovat síly rozvahy a rovnováhy života. Jeho pohled je takový, jako kdyby prstem ukazoval, jako kdyby se jeho oko nechtelo dívat do sebe, nýbrž chtelo svým pohledem zasahovat do sveta. Aktivní, pozitivní, cinorodý je Michaeluv pohled. A svuj mec, ukutý z kosmického železa, drží Michael v ruce tak, že jeho ruka zároven ukazuje cloveku, kudy by mela vést jeho cesta. To je obraz zjevující se na podzim nahore. Dole pak Rafael, s dumavým hlubokomyslným pohledem pristupující k cloveku a prinášející mu lécivé síly, které nejdríve rozžehl v kosmu. Rafael, oprený o merkurskou hul, oprený o vnitrní síly Zeme - a máme soucinnost Michaela v kosmu a Rafaela na Zemi.
A postoupíme-li k zime - tehdy je Gabriel archandelem kosmickým. Je nahore s vlídným, láskyplným pohledem, žehnajícím gestem s pusobností prostupující zimními oblaky, v belostném snežném rouchu. Pomáhá nám krystalizovat naše myšlení, cítení i ciny a otevírá spásnou sféru láskyplného duchovního materství a mariánství. Pomáhá, aby naše povahy pozbyly hran výbojnosti osobního sobeckého zahrocení. O to vše jej mužeme zejména v zime denne prosit. Skvele tyto jeho rysy vystihl Leonardo, pozdeji i Jan Zrzavý.
Dole je pak v zime vážný, soudící, napomínající Uriel po boku cloveka. Pozice se prohodily.
A pak zase, když precházíme dále k jaru: Rafael nahore s hlubokým, zadumaným pohledem, merkurskou holí, ta se ale ted v ovzduší zmenila v cosi jako ohnivého hada, jakoby v hada v ohni se lesknoucího. Není už oprena o zem, ale nastavena do prostoru, kde používá sil vzduchu, kde jaksi mísí a sprádá všechny živly obsažené v kosmu – ohen, vodu i zem - aby to promenila v lécivé síly, pusobící ve vesmíru a tvorive jej protkávající. Dole pak Michael pristupující k cloveku. Stává se v té dobe obzvlášt vnímatelným, když svým pozitivním pohledem kyne, naznacuje smer. Na jare, když Michael stojí vedle cloveka, doplnuje Rafaela.
Tak se nám jeví obrazy archandelu: Zima – Gabriel nahore; Uriel dole. Jaro – Rafael nahore, dole Michael. Léto – Uriel nahore, Gabriel dole u cloveka. Podzim – Michael nahore, Rafael dole u cloveka.
I když se archandelské vlivy takto strídají, zustávají v cloveku jejich úcinky, tak jako utkvívají v pameti i jiné zážitky, po celý rok. Jinak by se clovek ani nemohl vyvíjet rovnomerne behem celého roku. Ve fyzickém živote tady na Zemi je to tak, že nekdo zapomíná snáze, nekdo pomaleji. To však, co do naší dechové soustavy vštípil Rafael za jednoho podzimu, to by príští podzim zmizelo, kdyby Rafael neprišel znova. Až do té doby pusobí pamet, prírodní pamet dechového ústrojí; potom se to však musí znova osvežit.
Takto je clovek zasazen do behu prírody, není vyvržen z chodu svetového dení. Ale približme si ješte jinou úcast cloveka na dení kosmu. Pravda, když stojí tady na Zemi, uzavren do své kuže, prostoupen svými orgány, muže si pripadat ve vesmíru trochu izolován, protože takové souvislosti jsou vlastne necím tajuplným. Ale tak tomu není, pokud je clovek bytostí duchovne-duševní v živote pred narozením. To je doba, kdy je též soucástí duchovní sféry. A odtud nyní shlíží dolu na celou Zemi, a to dokonce Zemi v její spojitosti s celou planetární soustavou, s celou tou živoucí pusobností Rafaelovou, Urielovou, Gabrielovou, Michaelovou. Tehdy je clovek vne, dívá se na sebe zvencí.
Brána pro vstup duší, jež se vracejí z predzemského do pozemského života, se otvírá pouze od konce prosince do zacátku jara, tedy pouze v dobe, kdy Gabriel pusobí nahore jako kosmický archandel, a dole po boku cloveka Uriel, vnášející kosmické síly do lidské hlavy. Behem techto trí mesícu v roce pricházejí duše, jež se budou po celý rok vtelovat, z kosmu dolu blíž k Zemi. Tady zustávají a cekají, až se jim naskytne príležitost vhodného zrození. Tedy i ty duše, které se narodí treba v ríjnu, cekaly už na svoje narození v pozemské sfére.
Je v tom ješte zvláštní tajemství: práve tak, jako napríklad oplodnující síme muže vniknout do vajícka jenom na jediném míste, tak proniká nebeské síme do celorocního bytí Zeme, jenom když nahore vládne Gabriel jako kosmický andel, s vlídným, láskyplným pohledem, žehnajícím gestem, a když dole pusobí Uriel s pohledem, který soudí, a s gestem, které napomíná. To je doba, kdy Zeme je oplodnována dušemi. Je to doba, kdy se clovek muže spojit se Zemí jakožto myslícím vesmírným telesem. Tehdy vcházejí duše z kosmu do sféry Zeme a shromaždují se tam ke vzácné príležitosti moci opet vývojove postoupit v zemském tríbení a zocelování.
Jaká to souhra veliká,
jak se vším vše se proniká!
Jak andelé svet náš oblétají
a zlatá si vedra predávají,
jak žehnajícími perutemi
z výsosti prochvívají Zemi,
až hlaholí to svety všemi!
(Goethe – Faust I. díl, Noc)
/Pozn.: Cástecne podle knih KF „Tajemství ctyr rocních období“ a
„Putování mystickým rokem a skrytý význam jednotlivých svátku roku“ a
„Meditace pro jednotlivé mesíce roku“./
2024 ©