ANDĚL CELÉHO LIDSTVA.

Pro plnější prožití Vánoc bychom si měli připomínat i andělské sbory, zmiňované při Ježíšově narození. Není totiž náhodné, že při narození Ježíšově jsou zmiňováni Andělé. Jejich přítomnost poukazuje k tomu, že děj se odehrál na Zemi i na nebi. Jestliže jsme přijali dary tohoto vánočního duchovního impulsu, pak nás přetvářejí a můžeme je duchovně předávat okolí, můžeme jimi neviditelně působit pro své blízké, pro spolupracovníky, pro vlast i pro celé lidstvo. Je to tatáž logika, jako když u člověka musí po nádechu následovat výdech.

Myšlenky námi přijaté od léta do Vánoc, jsou v oněch dvanácti mohutných dnech oplodněny a obohaceny ve svatyni našeho nitra, v našem „betlémě“ naším zrodivším se Dítkem. Pak je od 6. ledna, s příchodem Epifanií, můžeme s přibývajícím sluncem vydechovat z našeho naplněného nitra do sféry Země i do sféry univerzální. I vyšší duchovní sféry totiž potřebují toto naše přispění, protože v nás neustále obětavě pracují a tím jim tuto práci usnadňujeme. I andělé se vyvíjejí a pomáháme jim tím, že duchovní dary vydechujeme, pracujeme s nimi pro své okolí. Touto prací s dary andělů jim pomáháme k jejich seberealizaci, posile a postupu.

Protože každý z nás má svého osobního Anděla Strážce, díky kterému můžeme  žít, myslit, mluvit, přepracováváme jeho působení. Náš Anděl roste podle toho, jak sami vstřebáváme a zpracováváme duchovní myšlenky a vracíme mu je. Anděl trvale pomáhá nám svými inspiracemi, tedy bychom měli mít schopnost vděčnosti k němu i všem dalším hierarchickým bytostem.

 I zde můžeme prožít, že Země je živá bytost. Spolu s ní můžeme prožívat vdech od letního slunovratu po Vánoce, pak chvilička zádrže, kdy na nás každoročně působí mohutné přetvářející síly zodiaku, a od 6. ledna k letnímu slunovratu výdech těchto hodnot.

Ježíš , narozený v  Betlémě, tedy Ježíš Lukášova evangelia, o kterém duchovní věda pojednává jako o  Nathanské duši, sestoupil z nebeských výšin pro událost, kterou počíná možnost záchrany lidstva. Proto jej můžeme nazvat Andělem veškerého lidstva, Andělem světa. Lukášovo evangelium zmiňuje mj. hory, sever, východ, rozprostření křídel... Co jiného to značí než rozprostření éterického těla, aby obepnulo vše na Zemi?  Tento Anděl světa dokázal svým éterickým tělem obejmout celou Zemi, vdechnout se do ní.