Pro koho jsme "malí lidé"?! Které hodnoty je třeba bránit?

Napsal Karel Funk (») 29. 6. 2016 v kategorii Podělení se o výpisky z četby, přečteno: 541×

Asi se té nálepky naše generace nezbaví. Od malička jsem slýchal, že "my, malí" se raději nebudeme ozývat. Bylo to pohodlnější. Dnes nás za "malé" či "obyčejné" lidi označují opět ti (dvě jména - viz níže), kterým nejde o to, abychom se narovnali. Ostatně, v něčem malí jsme. Kdysi říkal Miroslav Horníček o dvojí reakci číšníků, pokud ho v restauraci zaregistrují: Buď poklonkují a obslouží ho přednostně, aniž by o to žádal, nebo ho naopak ignorují, aby viděl, kdo je tady pánem. Holt dál platí to, co citoval i Masaryk, že Čech buď líbá ruku, nebo je hulvát. Jak jednoduché by bylo  narovnat se ve své důstojnosti, a zůstat slušný. Ona Masarykova podstata demokracie - Já pán, ty pán.

Z mailu mého přítele: Pokud byste se chtěl podívat, bylo publikováno další video s Petrem Kolářem a Petrem Pavlem: https://www.youtube.com/watch?v=8JDUTfwYQi0 (Já jsem za tyto debaty a videa velmi vděčný, dívám se na ně místo televize...)

Očima Saši Mitrofanova: Kdo vzývá „malé lidi“, jen si chystá obsluhu

 

Nigel Farage si určitě myslel, že má svých hvězdných pět minut, když včera v Evropském parlamentu urážel kdekoho z oponentů. Vždyť vyhrál referendum o odchodu Británie z EU. Slovní facky protivníkům mě ale nezaujaly tolik jako věta z jeho projevu, podle které už dlouho určuji jistý typ lidí. Nejenom v politice.

Šéf britských euroskeptiků totiž oznámil, že brexit bylo „vítězství nad velkou politikou“, kterou měli podle něj odmítnout „malí, obyčejní lidé“. Tuto mantru slýchávám celý život.

Hodně dlouho to hlásali vládnoucí komunisté, kteří na tom postavili svou ideologii. Že malí, obyčejní lidé jsou ve skutečnosti solí země a oni, avantgarda malých lidí, jim pouze slouží, aby těm lidičkám bylo líp. A bylo skvěle! Až tak výtečně, že se režim nakonec zhroutil, protože se v jiném systému žilo nesrovnatelně lépe a malí, obyčejní lidé to chtěli taky tak.

Pak s mazáním medu kolem úst „obyčejných lidí“ přišel Václav Klaus a později – trvá to dodnes – Miloš Zeman. Oba muži svým založením ani malí, ani obyčejní rozhodně nejsou ani nikdy nebyli. Bylo-li zapotřebí, obešel se Klaus bez těchto lidiček, když rozděloval Československo. Se Zemanem pak všem malým a obyčejným členům i příznivcům svých stran pouze oznámili, že uzavřeli opoziční smlouvu. Jak říkal Hamlet (byl jeden čas ve funkci dánského prince): „Slova, slova, slova.“

„Malý člověk“ je zvláštní označení. Dobrovolně ho může přijmout jenom osoba, která se cítí tak zoufale bezvýznamná, že musí spoléhat na velkého vůdce. Pro lidi, kteří chtějí prožít život samostatně, jde o urážku. Nikdo nemusí být malý ani obyčejný, protože má šanci něco umět tak dobře, že si zaslouží uznání. Na sociálním postavení tady vůbec nezáleží. Znám řemeslníky s jasným rozumem a vlastní důstojností a přelétavé vysokoškoláky, kteří žijí s nasliněným prstem ve vzduchu.

Přitom nás nejspíše čeká vývoj, v němž bychom měli mít zájem na co nejmenším počtu „malých lidí“ v národní společnosti. Akademik Ruské akademie věd Alexandr Kulešov, který si nedávno hořce postěžoval, že jeho země je ve vzdělání, vědě a výzkumu na úrovni roku 1929, nastínil vizi, která se před mnoha lety objevila v knihách bratří Strugackých a později Vasilije Aksjonova. Jenže on to nemyslí jako beletrii, ale jako realitu.

„Svět se strašlivou rychlostí rozpadá na dvě části. Na jednu stranu letí ‚intoši‘, na druhou ti, jejichž jedinou funkcí bude sloužit jako obsluha. Území, na němž se dokážou udržet lidé průměrní, se nemilosrdně smršťuje.“ Zde.

Ruští agenti nás šikanují, stěžují si američtí diplomaté

Američtí diplomaté, zaměstnanci ambasád a jejich rodiny působící v Moskvě a dalších evropských metropolích čelí zastrašování a šikaně ze strany agentů ruských tajných služeb. Informace v pondělí zveřejnil americký list The Washington Post. Zároveň odkázal na informace několika velvyslanců USA.

Věc podle listu došla tak daleko, že ministr zahraničí John Kerry vyzval šéfa Kremlu Vladimira Putina, aby tyto akce zastavil.

Ruští agenti podle listu sledují americké diplomaty a členy jejich rodin, nezvaní se objevují na jejich společenských akcích a platí novinářům za negativní články. Tím ale problémy nekončí, píše The Washington Post.

Rusové prý vnikají pozdě v noci do amerických diplomatických bytů, jen aby přestavěli nábytek nebo zapnuli všechna světla či televize. Jeden americký diplomat vypověděl, že ruský vetřelec si na koberec v jeho obýváku ulevil.

Nejagresivnější útoky jsou v Moskvě, tvrdí deník. Bývalý velvyslanec USA Michael McFaul byl pronásledován davem placených demonstrantů a jeho děti sledovali na cestě do školy ruští agenti.

Výcvik, jak čelit pronásledování 

Ještě v době prvního mandátu prezidenta Baracka Obamy Rusové pronikli do bytu amerického vojenského atašé v Moskvě a zabili jeho psa.

„Od návratu Putina (do Kremlu v roce 2012) vede Rusko po celé Evropě agresivní válku v šedé zóně. Teď je navíc odvetou za západní sankce kvůli Ukrajině. Šikana diplomatů je další frontou této šedé války,” řekl listu Norman Eisen, velvyslanec USA v Praze v letech 2011-14. „Útočí na americké diplomaty doslova všude, kde žijí,” dodal.

Všichni američtí diplomaté před působením v Evropě procházejí speciálním výcvikem, jak ruskému pronásledování čelit. Obamova vláda zvažovala odpověď, ale nakonec se rozhodla nereagovat.

Kerry při březnové návštěvě Moskvy o útocích hovořil s Putinem, ale akce ruských agentů to nezastavilo, uvedl The Washington Post.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentování tohoto článku je vypnuto.