Ano, čtete dobře. Tak se jmenovala báseň, kterou jsme se museli v páté třídě naučit a jeden vybraný "šťastlivec" ji recitoval na besídce k MDŽ, kam se musely naše maminky "dobrovolně a radostně" dostavit. O frontách na všechno, rudých karafiátech (ty byly bez fronty), pracovních pitkách a opilých mužích na MDŽ, kteří takto vyjadřovali "uznání" svým ženám, které po nich pak musely vše pouklízet (a nejen "nablito v alejích"), raději psát nebudu. Erudovaně o tehdejším životě žen a dětí píše opět profesor Cyril Höschl:

Po porodu bez dítěte a krátká mateřská: Jak na tom byly maminky za socialismu? 

3. 3. 2018

Mateřství za socialismu nebyla žádná procházka růžovým sadem. Zdroj Facebook/Socialismus              

Dnes už si to dokážeme jen stěží představit – pokoje pro rodičky s mnoha lůžky, miminka přivážená k maminkám jen v době kojení nebo nekvalitní hygienické potřeby. Pojďte s námi zavzpomínat a podívat se na to, že to ženy za minulého režimu neměly jednoduché.

Porodnice

Rodit v době komunismu bylo v mnoha věcech odlišné, než jak známe teď. Rodičkám nebylo vysvětlováno, co se s nimi bude dít, případně jaký lék jim je podáván. Nemocniční košile bylo častokrát malé a s chybějícím zavazováním. Děti byly od matek separovány na centrálních odděleních a ke kojení se svážely. To, že budou miminka centrálně, zavedl doktor Josef Švejcar, který později prohlásil, že se mýlil. Děti se poté začaly dávat zpátky k matkám. Na druhou stranu byla téměř nejnižší novorozenecká úmrtnost na světě.

Hygienické potřeby

Dokážete si představit, že byste měly na výběr jen z jednoho druhu vložek? Tehdy nebyla jiná možnost. Vložky neměly křidélka a byly vyráběny z nekvalitních materiálů, a tak silně propouštěly.

Ruční práce

Výbavičku pro dítě maminka buď podědila, nebo si na ni musela vystát frontu. A když nebyly peníze, pletlo se a háčkovalo. Šily se zimní bundy, oteplováky či šusťákové soupravy. Látky nebyly drahé, a tak se tím dost ušetřilo.

Sunar a chladná výchova

Ženám se za socialismu nedoporučovalo, aby kojily – kladl se totiž důraz na to, aby dítě dostávalo umělou výživu. A proč? Údajně režim vymyslel celou řadu sofistikovaných důvodů, z nichž nejdůležitějším bylo, aby novopečená matka co nejdříve nastoupila zpět do pracovního procesu.

Sunar se připravoval z minerálky, protože kohoutková voda byla nekvalitní. Minerálka se dvacet minut povařila, vyvařila se voda, ale zůstaly soli. Inu, zajímavá metoda.

Mateřská dovolená

Délka a finanční ohodnocení mateřské dovolené se v průběhu doby měnily. Nejkratší byla na začátku, v 50. letech, kdy si maminka s novorozencem užila jen zhruba 18 týdnů volna. V první polovině 60. let byla zavedena tzv. další mateřská dovolená, která ale nebyla honorována finančně. Ženy o ni proto neměly zájem. Teprve až s rozhodnutím, že bude finančně podporována, začala být využívána. Postupně se také prodlužovala její délka.

Jesle

Děti do jeslí dávaly rodiny, které byly závislé na druhém příjmu. A také byly ženy, které do práce zkrátka jít chtěly. Jesle byly určeny jen pro pracující rodiče a za socialismu byly hojně využívány. Navíc byly chápány jako zdravotnické zařízení – jako místo, kde o dítě bude dobře postaráno a kde se nenakazí. Jak se později ukázalo, plnit tento požadavek moc nešlo.

Mateřská škola

Režim v mateřských školkách podléhal jasným pravidlům. Děti se tam začaly setkávat s politickou výchovou – mimo jiné se učily třeba oslavné básně a písně.

http://www.extra.cz/po-porodu-bez-ditete-a-kratka-materska-jak-na-tom-byly-maminky-za-socialismu?