Noční můra pro Zemana a Babiše. Prezident Pavel si za jednu věc zaslouží jedničku s hvězdičkou.
Prezident Petr Pavel, Andrej Babiš (ANO)
FOTO: Pavel Hofman / FORUM 24 / ČTK
Peter Vavro Komentáře 30. 1. 2024
Peter Vavro Komentáře 30. 1. 2024
KOMENTÁŘ / První rok s novou hlavou státu v plné nahotě ukázal, že jasné a srozumitelné postoje ve strategických otázkách se dají formulovat klidně a věcně. Bez názorových veletočů, vulgarit, křiku, urážení partnerů a případných oponentů. Jednoduše tak můžeme říct, že Česká republika se obejde i bez Miloše Zemana a Andreje Babiše ve vrcholové politice.
Pavlův předchůdce Miloš Zeman odcházel z funkce po neuvěřitelně dlouhých deseti letech s podlomeným zdravím, absolutně politicky neviditelný, zbytečný a s děsivým prozatímním zjištěním, že se on ani celá země nebude moci nikdy spolehnout na prosperující ekonomické vztahy s Čínou a už vůbec ne na jakoukoli formu spojenectví s imperialistickým a autokratickým Ruskem Vladimira Putina.
Jeho mokré čínsko-ruské sny se nikdy nenaplnily a dnes může expremiér a exprezident dělat už jen trapnou štafáž „odborným“ konferencím hnutí SPD a naslouchat blouznění Tomia Okamury o zániku Evropské unie a orientaci České republiky na nové světové velmoci v čele s Čínou a Ruskem. Zeman se v politice, při výběru nejbližších lidí okolo sebe a partnerech zejména permanentně mýlil. Je skvělé, že po něm zůstane v historické paměti jenom jeho stejnojmenná kniha.
(Ne)Zeman
Prezident Pavel se nemusel pohybovat ve vrchních patrech české politiky dvacet let, aby pochopil, kde je místo a budoucnost České republiky. Stal se hlavou státu, která důstojně a srozumitelně reprezentuje Česko jako partnera Západu, Evropské unie a NATO. Co je však ještě důležitější, nový český prezident to dělá bez toho, aniž by urážel a ostrakizoval tu část české veřejnosti, která se vidí všude jinde, jen ne v unii nebo v NATO.
S příchodem Petra Pavla do funkce se z Pražského hradu stala instituce, která nezamořuje český veřejný prostor osobními invektivami a politickými mikroválkami a neposiluje tak atmosféru studené občanské války. Na to mají intelektuální licenci a psychické dispozice úplně jiní političtí lídři z poslanecké sněmovny na sociálních sítích. Je správné, že se do tohoto řemesla hlava státu vůbec neplete. Tahle „diskuse“ se nedá moderovat ve střízlivém stavu a je absolutně legitimní, že jejím průběžným pozorovatelem jsou demokratická média a rozhodujícím arbitrem parlamentní volby.
I když se to někomu nebude poslouchat lehce, Česko má zatím fungující vládu a ta má zase fungující většinu v poslanecké sněmovně. Nejsme ve stavu ústavní krize, ani občanských nepokojů (jakkoli by je jistý Zeman rád rozdmýchal), aby jakýsi nový „tatíček Masaryk 21. století“ v demokratické zemi aktivně vstupoval do naprosto legitimního zápasu politických stran o moc.
(Ne)Babiš
Pavel byl zvolen jako občanský kandidát, jistý symbol „nepolitické politiky“ a v domácí politice sbírá zkušenosti. Nefunguje mu personální politika (Zeman by o tom mohl vyprávět, ale knihu o Vratislavovi Mynářovi a Martinovi Nejedlému určitě nikdy nebude moci napsat, Andrej Babiš by zase mohl dávat školení o nominacích na post ministra zdravotnictví), k bruslení na tenkém ledu mezi zájmy vládní koalice a opozice mu nesporně chybí zkušenosti, nadhled a ambice, dává však úplně zapomenout na alternativní představu o prezidentu Babišovi.
Až na malé výjimky prezident Pavel prokázal, že se jasné a srozumitelné postoje České republiky ve strategických otázkách na mezinárodní scéně dají formulovat klidně a věcně, bez názorových veletočů, vulgarit, křiku, urážení partnerů a případných oponentů. S tím ostatním si šéf hnutí ANO Babiš plně vystačí v domácí politice a na svých sociálních sítích.
Jednička s hvězdičkou
Pavel je normálním prezidentem v normální demokratické zemi, kde je možné žít bez studené občanské války, permanentní voličské mobilizace, strachu z odlišnosti a šíření nenávisti k protivníkům. Zemi, kde se dá čas od času žít i bez Zemana a Babiše. Toto poznání musí být pro populisty a extremisty všeho druhu skutečnou noční můrou. A už jenom za tuto jednu jedinou věc si Petr Pavel zaslouží na ročním vysvědčení jedničku s hvězdičkou.
Pozn. KF: Ono stačí se podívat na ty dva obličeje.