Opomíjená hvězda operního nebe, jejíž hlas miloval Masaryk i celý svět
Jedna z nejjasnějších hvězd operního nebe 20. století. Žena podmanivého hlasu i vzhledu, rodinná přítelkyně prezidenta T. G. Masaryka, jejíž portrét zdobil i prvorepublikovou bankovku. Druhá Češka po Emě Destinnové s angažmá v newyorské Metropolitní opeře, lyrická sopranistka a filmová herečka Jarmila Novotná. Známější v zahraničí než ve své vlasti.
MAGAZÍN 10. 3. 2016 20:16 - Magazín
Jarmina Novotná,zdroj: Helena Kalendová
Narodila se 23. září roku 1907 do rodiny krejčího na pražských Vinohradech. Rodiče, vlastenečtí členové vinohradského Sokola, ji už od dětství vedli k lásce k hudbě a divadlu. Pěvecké i herecké nadání se u děvčátka projevilo velmi brzy.
Nejprve hrávala ochotnicky, později vystupovala ve Vinohradském a Pištěkově divadle. Roku 1923 uspořádali sokolové na Vyšehradě Nastolení Libušino, kde účinkovala slavná Ema Destinnová. Tatínek Jarmily překonal ostych a poprosil slavnou zpěvačku, zda by si neposlechla jeho nadanou dceru.
Prosba byla vyslyšena, a protože rozpoznala v dívce velký talent, souhlasila Destinnová s její výukou, aby ji později uvedla ke svému kolegovi Janu Hilbertu Vávrovi. Šťastná kombinace přirozeného talentu a výborné hudební průpravy způsobila, že teprve sedmnáctileté Jarmile Novotné byla svěřena role Mařenky v Prodané nevěstě.
Jarmila se stává známou osobností. Předvádí šaty v pražském salónu Podolska, kde později vzniká její slavný kostým Violetty, fotografuje ji proslulý František Drtikol. Téhož roku natáčí svůj první, ještě němý film Vyznavači slunce podle románu Q. M. Vyskočila. Z tehdejších známých herců v něm účinkuje Eman Fiala či Josef Šváb-Malostranský.
O rok později se stává řádnou členkou opery Národního divadla, kde během tří let absolvuje dvaasedmdesát vystoupení v devíti různých rolích. Violetta v La Traviatě, Rosina z Lazebníka sevillského, Ariel ve Fibichově Bouři, Královna noci z Kouzelné flétny, Taťána či Mimi. A samozřejmě Mařenka v Prodané nevěstě.
Nadšený Masaryk
Když přichází nabídka z vídeňské Opery, Novotná ji nepřijímá, neboť se chce ještě zdokonalit ve zpěvu. Odjíždí na vytoužená studia do italského Milána. Po návratu ji slyší zpívat prezident Masaryk a je nadšen. Tak jako mnoho dalších, kteří jejímu zpěvu propadli.
"Cosi takového, jako když dobrý jarní vzduch prozářený sluncem zpívá ve stromech, hřeje a dodává vědomí, že je dobře žít," napsal o ní jeden kritik. Masaryk začíná nadějnou zpěvačku všestranně podporovat a Jarmila Novotná se stává dokonce osobní přítelkyní celé rodiny. Díky prezidentově pomoci se vrací do Itálie dokončit nezbytná studia a zpívá ve Veroně pro 25 tisíc lidí. S velkým úspěchem.
Z oné doby se dochoval poněkud nezvyklý portrét – Jarmila sedí Maxi Švabinskému modelem pro Republiku na novou stokorunovou bankovku. Je jí 24 let.
Hvězda světového formátu
Přijímá stálé operní angažmá v Berlíně, kde také natáčí svůj další úspěšný film Požár v opeře. Seznamuje se s Franzem Lehárem, v jehož dvou operetách vystupuje v hlavní roli. Především však spolupracuje se světoznámým dirigentem Toscaninim. Hostuje v Itálii, Francii a Anglii, kde jí zprostředkovává zázemí i kontakty Jan Masaryk, tehdejší český velvyslanec. A točí filmy.
Roku 1931 se po pětileté známosti vdává. V malostranském kostele Panny Marie pod řetězem si bere za muže Jiřího Daubka z řad nižší české aristokracie. Jiří je také majitelem panství v Litni na Berounsku, které se stává jejich domovem. Na rozdíl od většiny hvězdných párů je manželství šťastné – vydrží spolu celý život. Mají dvě děti, dceru Jarmila a syna Jiřího.
Nad Evropou se začínají stahovat mraky. K moci přichází Adolf Hitler a Novotná opouští Berlín. Po Hitlerově anšlusu musí odejít i z Vídně a vrací se do Československa. V létě 1939 utíká před nacisty potřetí.
Na přímluvu dirigenta Toscaniniho získává místo v newyorské Metropolitní opeře, a stává se tak po Emě Destinnové druhou Češkou, která dosáhla této mety. Musí ovšem začít zcela znovu. Do New Yorku připlouvá s rodinou a jednoročním synem v den obsazení Prahy nacistickými vojsky.
V USA se zapojuje do aktivit ve prospěch Československa. Působí jako hlasatelka ve studiu Hlasu Ameriky a zastává funkci předsedkyně čs. divize Červeného kříže ve Spojených státech. Zpívá pro krajany, prosazuje nastudování Prodané nevěsty v angličtině. Po lidické tragédii natáčí album Lidických písní s klavírním doprovodem Jana Masaryka.
Krátký návrat po válce
Hned po válce se Jarmila Novotná vrací domů. Ne však nadlouho. Přichází rok 1948 a s ním další emigrace. Metropolitní opera jí nabízí útočiště až do roku 1956, kdy ukončuje kariéru mimo jiné kvůli manželově nemoci. Daubkovi se vracejí do Evropy, kde ve Vídni zůstávají až do Jiřího smrti v roce 1981. Poté se česká zpěvačka vrací zpět do USA za svými dětmi.
Komunistický režim nepovolil Novotné návrat do vlasti ani na pohřeb rodičů, kteří zemřeli v padesátých letech. Později se však situace mění a Jarmila absolvuje několik krátkých návštěv Československa. Při jedné z nich jí lidé poznávají v Divadle hudby. Je dojata jejich sympatiemi a přízní.
Konečný a slavný návrat je ovšem po Sametové revoluci. Prezident Havel jí na Hradě uděluje jí Řád T. G. Masaryka a Státní opera zase přijímá za čestnou členku, vystupuje v televizi a v rozhlase. Na poslední chvíli. Roku 1994 umírá v New Yorku. Pohřbena je ovšem v Litni, kde odpočívá spolu se svým manželem v rodinné hrobce.
Právě na opraveném liteňském zámku se již po několik let koná Festival Jarmily Novotné. Také zámecký park je kompletně revitalizován. Nové stromy dostaly své patrony, z nichž prvním byl známý americký herec John Malkovich, dalšími třeba dirigent Bělohlávek, Dagmar Pecková či Štefan Margita.
Zdejší Sala terrena pamatuje Jarmiliny domácí koncerty. A tzv. Čechovna nejen pobyt rodiny Daubků, ale i spisovatele Svatopluka Čecha (ano, to podle něj nese dům jméno), jehož otec býval za Josefa Františka Daubka správcem liteňského panství.
Filmová stopa
Novotná zanechala výraznou stopu i ve filmu. Po již zmiňovaných Vyznavačích slunce a Požáru v opeře následovalo několik dalších českých i zahraničních snímků. Třeba Skřivánčí píseň z r. 1933 s árií z opery Hubička, Frasquita (1936) s Franzem Lehárem v režii Karla Lamače.
Z poválečných snímků to byl americko-švýcarský film Poznamenaní (1948) s Montgomery Cliftem, kde ztvárňuje matku hlavního dětského hrdiny. Toho si zahrál desetiletý Ivan Jandl z pražské Libně, který obdržel za svou roli Oscara a Zlatý glóbus.
Stal se tak prvním Čechem, získávajícím obě významná filmová ocenění. Ivan dostal mnoho nabídek na účinkování v zahraničních filmech, režim však vycestování nepovolil pod záminkou zachování dětského herce národnímu filmu. Nepustili jej ani na předávání cen, které mu musel tajně dovézt švýcarský velvyslanec. Tehdy mu psala i začínající Brigitte Bardotová.
Jak Jarmila Novotná vzpomíná, z Bardotové se stala hvězda a z Ivana kontrolor salámů v prodejně potravin. Zemřel zcela sám a zapomenutý v necelých padesáti letech. Filmovou sošku nalezla sousedka u popelnic, kde si s ní hrály děti, a odnesla ji do Národního filmového archivu. Tam je prý dodnes.
Aby Ivan Jandl neupadl v zapomnění docela, pojmenovali po něm v roce 1996 alespoň planetku. Č. 37736 tedy nese jméno neznámého českého držitele dětského Oscara.
Jarmila Novotná účinkovala ještě v dalších zahraničních filmech, televizních seriálech a také v muzikálu. Jejím posledním celovečerním snímkem byl The Great Caruso, kde slavného pěvce hraje Mario Lanzo.
O svém životě sepsala roku 1991 autobiografii s názvem Byla jsem šťastná. Loni vyšla také Baronka v opeře od spisovatele Pavla Kosatíka, který pořádá besedy na liteňském zámku. Natočeny byly dva dokumentární filmy. Putovní výstavu o Jarmile Novotné najdete do dubna tohoto roku v berounském Muzeu Českého krasu.
A ještě jedna, tentokrát stálá expozice, se nachází v zámku Stráž nad Nežárkou, spojeném s osobností Emy Destinnové. Po slavné pěvkyni je ostatně také pojmenována planetka – Destinn. Neputuje ovšem vesmírem sama – už několik let jí společnost dělá planetka č. 5897 – Novotna.
2024 ©