2. ukázka z knihy Umíme si vytvořit domov? - Feng šuej po česku

Z dopisu kamarádce  -  Chceš vyhodit obtěžující návštěvu? Tak to udělej!

Píšeš, že Tě mrzí, když zapomeneš na své blízké s přáním k svátku nebo k narozeninám? Je Ti hloupé vynechat nějakou oslavu, na kterou jsi „srdečně zvána“, ale nechce se Ti tam, a nevíš nebude-li to vypadat blbě? No tak klidně vynech, slušný člověk pochopí, a na konvenčním nám až tolik záležet nemusí. Vím, to se mi to píše, ale já ta konvenční přání odbourával dost let, či spíš jsem odhadoval, zda už mohu u toho či onoho člověka vynechat či s tím úplně přestat, a co to s druhým udělá, a zda to náš vztah "ustojí", či zda vůbec o "ustání" toho vztahu stojím. Někdy to bylo i užitečné síto. Došlo mi, kolik času jsem věnoval některým lidem jen pro JEJICH konvenční a povrchní uspokojení. Leckterá srdečně vypadající družnost je jen bezohledná manipulace druhých s naším časem. Je to počátek vysávání. Použijí si nás pro svou zábavu. Nemohou či nechtějí-li se ale oni přizpůsobit nám, není naší povinností se přizpůsobovat jim, alespoň ne v tomhle. Jsem k tomu sice občas druhými pokoušen, ale po letech jsem se naučil si to klidně ale odmítavě regulovat sám. Ono záleží, kolik svých práv, své svobody si vůči druhým uvědomíme a pak realizujeme. A dodatečně stejně vidíme, že se odmítnutím plytkého trávení času s někým, nic nestalo. Často ty druhé, na jejichž momentálním úsudku či odsudku nám tolik záleželo, někam odvál čas a z našeho života se vytratili. Nebo jsme se s nimi stejně rozkmotřili, ale kvůli něčemu jinému. Ono nikdy neuškodí si na různé situace aplikovat to Masarykovo sub specie aeternitatis – posuzovat věci pod zorným úhlem věčnosti.            Nikdy bych třeba nepřipustil přílišné „oalkoholení“, to bych cítil fyzicky (zdravotně) i duševně jako v nepořádku. Alkohol otupuje krev, tedy – činí ji méně citlivou vůči snahám našeho produchovňování. Udržuje v ní silněji ty nižší astrální obsahy. Krev je nositelkou našeho já, a proto tolik záleží na její čistotě. Proto když piju, tak jen tak malilinkato. Kdysi jsem od jednoho kolegy slýchal o někom: S ním nepiju. Po letech jsem pochopil: při napití alkoholu je člověk sdílnější, padají zábrany (i ty zdravé), astrální tělo se víc či až úplně otevírá bez bdělé kontroly já, víc se člověk sbližuje, svěřuje, a pak po vystřízlivění mu to může být líto, ale hlavně, méně se kontroluje i vůči podvědomým výlevům stejně opilého pijáka, které do sebe bez zábran přijímá. Pak se vyměňují všelijaké ohavnosti, sprostoty, agrese či slizkosti, které lezou jak hadi z podvědomí. Ta následná kocovina pak nemusí být jen z vlastního opití, ale niterně i z infikace „hady a štíry“ druhých pijáků. Proto není dobré pít s lidmi, jejichž nitra dobře neznám a nepřijal jsem. A těch niterně blízkých je menšina. Teď teprve vím, proč jsem se kdysi tak bráníval pití při oslavách v práci. Dnes s nikým nepiju cíleně, leda jen s blízkými jen tak drobátko pro radost.

          A když jsem někde, a to jsou výjimky, kde byl bych nucen, řeknu s kamennou tváří: Radši mne nenuťte, já když vypiju víc než jedno pivo nebo dvě deci vína, tak se peru a ničím interiér. Druzí pak nevědí, jak to myslím a po chvilce tápavého ticha změní téma.

Občas ovšem máme zájem na udržení si přízně toho, kdo k nám zavítal, a na dobrém průběhu návštěvy. Podstatnější než křečovité dodržování etikety je obyčejná vcítivost, pozornost, zájem o druhého. Zamysleme se, v jakých situacích naše lidské spolu-poutníky, kteří k nám zvenčí zavítají, odrazujeme. Zkusmo si uveďme deset způsobů jak otrávit a odradit návštěvy:

- Mějme nečitelné jméno na zvonku, případně nefungující zvonek

- Vyjděme otevřít ve společnosti štěkajícího či dotírajícího psa, kterého je nutné držet a překřikovat

- Podejme návštěvě ty nejzchátralejší a nejodpudivější bačkory

- Návštěvu opakovaně a nekompromisně nuťme do jídla jako o závod

- Při jídle na ni mluvme a očekávejme její odpovědi

- Mluvme co nejvíc o sobě, svých úspěších, úspěších a genialitě svých dětí, a nejraději o své duchovnosti

- Nebo naopak si stěžujme, jak jsme chudí a na co všechno nemáme, zatímco všude, od kuchyně po koupelnu, nás obklopují drahé a špičkové věci

- Řešme si před návštěvou své domácí spory, případně se s partnerem pohádejme, nebo ještě lépe - požadujme po návštěvě, aby nám dala v hádce před tím druhým zapravdu

- Pomlouvejme všechny společné známé a hlavně předcházející návštěvy

- Jakmile nám návštěva přinese hezkou věc, nebo nás v nabídce sdílení upozorní na něco hezkého, znevažme to světáckým tvrzením, že to známe (někdy nejde o to znát věc, místo či dílo, ale umět se jimi opakovaně pokorně nadchnout a prožít si je).