TRANSCENDOVÁNÍ A KARMICKÉ HOME OFFICE, DÍL II.
V nynější obtížné situaci je pro někoho zároveň lepší možnost sebereflexí a sebepoznání, ať už je trpícím anebo pomáhajícím svou solidaritou, radou, činem nebo modlitbou – podle okolností. Zde je malá nabídka třiceti kratších úvah či meditací k postupnému vybrání si.
- Víme, že materialismus není jen světový názor, který tak snadno odsuzujeme, ale že je právě v našich životech, pokud lpíme například na majetku, prestiži, postavení, oslnivém zevnějšku, drahém jídle a pití, luxusních předmětech nad rámec našich základních potřeb, plytkých davových zábavách a dalších pseudopotřebách…
- I myšlenkami šíříme poučení a jas, anebo naopak zlost, nerudnost, lživost, lenivost úsudku, bezohlednost, frivolní rozdováděnost… Svůj dům stavíme buď na písku, nebo na skále.
- Nebudeme bezmyšlenkovitě přebírat jakékoliv názory a tvrzení zvenčí, ať pramení od našich blízkých, od duchovních vůdců, politiků… Vše porovnáváme s pravidly etiky a duchovních pravd, které se snažíme si osvojovat. Zároveň je nutné vyčkávat s úsudkem či odsudkem tam, kde si nejsme jistí.
- Víme, že jsme spoluzodpovědní za vše, co jsme vytvořili v duševní oblasti svými nečistými či agresivními myšlenkami a emocemi a nižšími žádostmi, či co jsme rozšířili ven navíc i svými činy, a že budeme zatížení tím, co z nich v okolí vzniklo. I to se nám skrze druhé vrací, i když si snad připadáme v té či oné situaci nevinně.
- Dlouhé věky tvořené atavismy našeho podvědomí nás stahují dolů a proto potřebujeme denně určitý nádech duchovních pravd a očisťování se. Proto je dobré denně zpytovat svědomí a uvažovat, co jsme v onom dni prožili správně a kde jsme chybovali.
- Trpíme od někoho rysy jeho povahy? Co když jsme ho, či někoho jiného, kdysi inspirovali k něčemu podobnému svými činy nebo jen výrony svých myšlenek? Obyčejně nás nejsilněji u druhých irituje to, co sami kdesi nosíme nezpracované.
- Duchovní bytosti, pomáhejte nám k sebepoznání a k nabývání větší lásky a moudrosti. Prosíme Vás o Vaše požehnání našich dobrých snah.
- Chceme změnit každou bolest v lásku. Odpouštíme všem, kteří nám ublížili nebo ubližují. Nevědí, co činí, tak jako my jsme při ubližování nevěděli nebo nevíme dosud, co činíme. Prosíme Tě, Bože, odpusť jim jejich přestupky zákona spravedlnosti a lásky. A pomoz nám totéž lépe vidět u sebe.
- Bože, posilni nás ve snaze překonat svá karmická závaží, plynoucí z naší domýšlivosti, urážlivosti, ješitnosti, zatajování chyb, přecitlivělosti, sebepřeceňování, vychloubačnosti…
- Posilni nás k uvědomování si, že nemáme mluvit bez sebekritičnosti, rozmyslu, pravdivosti a vědomí odpovědnosti za každou myšlenku a slovo. Pak v nás začne působit i inspirace k živému slovu pravé útěchy, poučení, podepření klesajících...
- Nenecháme na sebe působit rušivá a nelaskavá slova. Pouze je bez odporu odsuneme.
- Jedině láska pálí zlo v sobě i kolem sebe. Jedině Kristus dává mystický balzám, který hojí veškeré karmické rány a chrání před novými.
- Někdo řídí svůj život jen podle pravidel a zásad a úzkostlivě dbá na sebezabezpečování. Je to tak dobře, pokud to egoisticky neumrtvuje tvůrčího ducha. Mně (někomu) je bližší reagovat většinou na věci až když nastanou, asi jako když se řídí auto: vidím louži, vyhnu se, vidím zatáčku, přibrzdím. Inspirativní je výrok Drtikola – Nic si neplánuju. Copak já vím, budu-li zítra živ? Budu jednat tak, abych nikomu neublížil, to mi dopředu stačí.
- Plánování? Není to někdy jen chtivost ega? Stačí vědět: Je přede mnou to či ono jako touha či možnost, a nastanou-li podmínky, pak při vynaložení určitého neosobního úsilí, jen tak volně, bez urputnosti, jednám. Nemít to v nitru jako něco, co stůj co stůj chci, ale něco, co toužím udělat, pokud nastanou vhodné okolnosti. Vždy je dobré nechávat mentálně prostor pro řízení Prozřetelnosti, které může být jiné, než co takzvaně chci. Někdy zpětně vidíme, jak špatně by dopadlo ledacos, co jsme si kdysi zamanuli. Vždy musí být stanovisko – Chtěl by to tak či onak, ale Tvá Vůle se staň, Pane.
- Chápejme nekonečnu Boží Lásku, dobrotu, shovívavost, milosrdenství a věčnou spravedlnost, která nám dává jistotu božské ochrany proti takové nespravedlnosti a zlu, které by bylo nad naši karmu, námi dříve vytvořenou.
- Vynasnažíme se jít ve šlépějích Ježíše Krista na svou osobní Golgotu a ukřižovat své nižší já, aby mohlo následovat i naše Vzkříšení za Kristovy pomoci. Proto sem sestoupil a prošel tím, aby nás mohl v zemské atmosféře trvale inspirovat, posilovat, osvěcovat, posvěcovat… - pokud se na Něho obracíme.
- Kriste, dej nám odvahu a posilu, abychom dovedli odevzdané a klidně projít všemi bolestmi a těžkostmi života. Prosíme Tě, pomoz všem trpitelům světa, všem trpícím pod tíží karmy, aby dovedli pokorně a tiše snést vše, co si zapříčinili svou minulostí, aby pochopili zákon karmy. To jim může pomoci v karmickém prožívání.
- Karmě neutečeme vzpurností.
- Nechť trnovou korunu všech osobních bolestí a rozplakanost nad svým osudem proměníme v sebekázeň, trpělivost, sebepoznání a pochopení pro druhé. Bože, učiň nás silnými a pevnými v lásce.
- Dobro se v nás rozvíjí jedině tlakem zla a potíží. Spokojenost si užívá, ale nic dalšího nehledá. Pouze bolest hledá, zprvu tápavě, později vědomě, zdroj, ze kterého povstala. Zlo je pouze vývojovým nástrojem ke tvorbě dobra.
- Kriste, pomáhej nám v naší snaze o přemožení morální slabosti, nelogického a nekontrolovaného myšlení, zastírání si nepohodlných pravd o sobě a svých oblíbencích, pohodlného uhýbání před nedobrotami našich oblíbenců… Uč nás rozeznávat dobro a zlo, pravdu a šalbu… a harmonicky se včleňovat do svého okolí.
- Jako máme trvalý svalový tonus a ve chvílích napětí svaly bezděčně ještě víc zapínáme, máme mnohdy i svůj podvědomý tonus emoční, který nás vyčerpává našimi nekvalitními negativními myšlenkami a city, někdy i naším přehnaně úzkostlivým střežením si svých práv. Proto trvalá trpělivá očista myšlení, cítění, řeči i jednání nás jednou zaplaví pravou zaslouženou úlevou, harmonií a radostností.
- Při každém poklesku je dobré si ho plně poctivě uvědomit, ale vstát, očistit se a jít dál, nepatlat se v něm. Hříšnost naopak spočívá v tom, že si ji nepřiznávám. Pokud jsme ublížili, snažme se to co nejrychleji napravit.
- Víme, že bezohledné vytýkání chyb druhých s pocitem naší neomylnosti a vyššího stupně bývá projevem duchovní pýchy. Jak říká svatý Augustin - My máme milovat, napravuje Bůh.
- Obzvláště v duchovních kruzích panuje někdy přechytralost, autoritářství vůdců, sofistikované výklady různých jevů apod. Mezi základní kvality musí patřit i zde či právě zde slušnost, dodržování slibů, laskavost, umění naslouchat, vcítivost a smysl pro humor. Umění řečnit nestačí, chybí-li umění naslouchat.
- Vymažeme veškeré pocity křivd, ať byly na nás kýmkoliv spáchány, a zapomeneme na nám učiněné zlo. I toto je pravé následování Krista. Pak se i snáze ponoříme ve chvílích mystického mlčení do hlubin osvobodivého Ticha a tím i do regenerace a úlevy našeho nitra.
- Chceme posbírat sémě netolerance a nepravd či subjektivně podaných posudků o druhých i všeho dalšího, čím jsme druhým ublížili. Prosíme příslušného Anděla, aby za nás spálil veškerá semínka zla, která jsme zaseli, pokud je už nemůžeme napravit.
- Pak pocítíme pravé štěstí Dětí Božích, přiblížíme se pokáním Křtu božskou Vodou a přijmeme do svého srdce plamen Lásky a v nitru se bude znenáhla rodit nadsmyslové vnímání duchovního všehojícího Hlasu Ticha.
- Bože, nechť pocítíme závan Tvého Království, aby jej z nás mohli vyciťovat i druzí.
- Nechť tyto Tvé závany rozšiřujeme a rozesíláme láskou svého srdce.
Závěrem – z dávného dopisu Táni Fischerové: Já čím dál intenzivněji vidím v každém okamžiku štěstí zárodek smutku i zmaru, pokud je to štěstí pozemské a pomíjivé, a v každé bolesti i radost, protože je tu naděje a cesta ven. Ale jediná skutečná harmonie a radost je dotek transcendence, to štěstí být spojen neviditelným řetězcem s rytíři kulatého stolu, s celým tím úžasným světem pomocníků Boha. A pokud se nám to většinou nedaří..., je náš úkol těžký.
2024 ©