Šílené krávy, egyptské mumie a Černobyl

Napsal Karel Funk (») 29. 9. 2011 v kategorii Pohledy na svět jinak, přečteno: 1132×

 

Šílené  krávy,   egyptské  mumie  a  Černobyl

Kroutíme dnes často hlavami nad tím, jak se ta příroda zbláznila. Kdože? Příroda? Jen tak - sama od sebe? Máme pořád na co nadávat, jen příčiny nechceme znát. V osobním životě, ve zdraví, v politice i v počasí.

   Lokální přírodní katastrofy jako naše povodně, sucha, americká tornáda aj. jen uvolňují lidstvo z ještě horších pohrom, které by jinak musely nastat. Ty přicházejí až poté, kdy již nebylo možno rostoucí množství zla vyrovnat. Příroda je vlastně velmi trpělivá a milosrdná a používá zpočátku jen mírnějších vyrovnávajících mechanismů. Teprve pak přichází mohutné pohromy. Je tedy zřejmé, proč se s rostoucí lidskou chtivostí, nezřízeným vyžíváním nejnižších pudů a vášní, které bývá často vědou i reklamou povýšeno na normální životní styl, stupňují v posledních desetiletích drobné i větší zemské katastrofy. Ještě stále jsou menším postihem, než k jakému došlo v Atlantidě. Předcházel mu nejen všeobecný morální úpadek, ale i aktivní černá magie, zejména sexuální. Nevázaná sexualita souvisí nejvíce s živlem vody, proto tento živel nakonec Atlantidu pohltil i viditelně.

   To vše nám poukazuje k tomu, že duše Země by pro nás měla být posvátnou bytostí, zemskou Matkou. Různá dnes zaznívající varování před nepravostmi lidstva, by neměla být pronášena  ze sobeckého strachu o náš osud, ale v první řadě z cítěného vztahu k bytosti Země a ke všem říším, které na ní mají svá práva - nerostné, rostlinné, zvířecí a nakonec i lidské, i k říším elementárních bytostí.

   Cynický a destrukční vztah k Zemi se může projevit různě. Vždy však souvisí s lidským sobectvím a hrabivostí. Dejme si příklad z jiné oblasti, než jsou živelní pohromy. Po prvních objevech egyptských mumií se archeologové zprvu domnívali, že nálezy mumií jsou ojedinělé. To byla pravda jen pokud šlo o nálezy mumií faraonů. Brzy však byl nálezů mumií bezpočet, až se s trochou nadsázky tvrdilo, že kde se v Egyptě kopne, přijde se na mumii. Toho s pragmatičností sobě vlastní využili Angličané. Považovali mumie za skvělé hnojivo (podobně jako jihoamerické ptačí guano tj. trus - k obému, k trusu i lidským ostatkům měli stejný vztah), a tak dostali nápad prohnojit si práškem z nich své louky, pole a pastviny. Miliony mumií byly proto na lodích přepravovány do Anglie. Aby se do kontejnerů vešlo mumií co nejvíce, dělníci po nich skákali a lámali je nebo je vhodnými nástroji stloukali. Ani jim nepřišlo podivné, že se tolik těchto lodí záhadně potopilo. Rozdrcená hmota mumií byla pak rozprašována po anglické zemědělské půdě.

   Co to mohlo přinést? Je známo, že se zachováním své fyzické schrány spojovali Egypťané i posmrtný život duše a proto byly mumie magickými rituály nabity mocnými elementárními i elementálními silami. Ty měly stíhat každého narušitele jejich klidu. Elementární (živlové) síly jsou schopny se samy trvale udržovat. Tehdejší Egypťané měli k magickým silám mnohem blíže, než dnešní lidstvo. Odtud plynou i brzká úmrtí některých archeologů, vniknuvších k mumiím faraonů bez patřičné úcty. Úmrtí slavných archeologů, objevivších hrobky egyptských králů-zasvěcenců brzy zaujala světovou veřejnost. Spojitost zde byla poměrně jednoduše odvoditelná. Avšak při úzkostlivém lpění Egypťanů na své posmrtné schráně je zcela přirozené, že určitou, byť snad méně silnou energií byly nabíjeny i mumie obyčejných lidí. Tisíciletí měly přetrvat nejen hmotné pyramidy, ale i nehmotné kletby pro všechny narušitele klidu. Nikoho, ani novináře, tehdy nezajímalo, co vyvolají miliony vykopaných, převezených, neuctivě a surově poničených ale přesto nadále magicky nasycených mumií na zemském povrchu v Anglii.

   Se zemědělskou půdou, do které byly rozprášeny, přicházejí nejvíce do styku zemědělská zvířata - trvale na ní žijí a pasou se na ní. Magická kletba napadá dříve či později tam, kde je nějaký nejslabší článek či možnost ohrožení: úrazy, osudové rány, nemoci se urychlují apod. (Je málo známo, že i Titanic přepravoval na své palubě mumii.)  Není proto asi náhodné, že se v Anglii po několika desetiletích rozšířila nemoc šílených krav a v nebývalé míře i slintavka a kulhavka. Mumie, které měly patrně ještě zbytkové vibrace škodících magických sil, musely pustošivě působit i na elementární bytosti na rozlehlých plochách, kde byl jejich prášek rozptylován. I to přispělo ke zmrtvění krajiny a jejích uzdravujících elementárních sil a tím opět ke snížení imunity zdejších zvířat.

   U nemoci šílených krav jde o kombinaci či spolupůsobení ještě jednoho zevního, nemagického faktoru: Rudolf Steiner již začátkem 20. století v duchovědné knize napsal, že kdyby se krávy krmily živočišnou potravou, zblázní se, zešílí. Teprve relativně nedávno vědci zjistili, že nemoc pochází z krmení krav, odvěkých býložravců,  masokostní moučkou z mrtvých zvířat.

    Přejděme do někdejšího Sovětského svazu. Falešně předstíraný obraz rovnosti, spravedlnosti, bratrství, založený na popírání Boha, ba na zuřivém ničení všeho, co jej připomínalo, byl oním dnem, ke kterému muselo Slovanstvo klesnout, aby se jednou v pozdějších dobách, seznámeno s nejširší škálou zla, mohlo "odpíchnout" od této černé základny a vědomou tvorbou protilátek si vytvářet potřebné schody vývoje. Komunismus byl negativním protipólem Království nebeského, byli do něho vpuštěni ti nejpustošivější démoni pýchy a agrese z říše Soradta. Měl a má všude nejničivější následky až poté, co padl. Tři čtvrtiny století vzpoury proti Bohu v Rusku přineslo nejničivější rozvrat této země. Podle S. Prokofjeva bude odstraňování nejhorších následků trvat přibližně sto let, a dalších, "mírnějších" následků až do 24. století.

   Podvědomá agresivita v tehdejších podrobených a porobených sovětských republikách byla nahromaděna vůči Rusku hlavně na Ukrajině, asi nejhůře postižené sovětským imperialismem. Moskevské komunistické vedení nechalo tuto tradiční obilnici Evropy nejprve vydrancovat, pak obehnat ostnatým drátem, izolovat od mezinárodního obchodu a bez možnosti osít obilím na další rok, samu svému osudu.  Propukl hladomor s oběťmi deseti milonů. Na rozdíl od Rusů, kteří žili v převážné lhostejnosti a nevědomosti o původu zla, které je obklopovalo, Ukrajinci si genocidní chování Rusů uvědomovali plně. Je proto pochopitelné, že v této zhroucené zemi se silně nahromadila mocná nenávist a promořila její auru. Výbuch opovržení vůči Rusku, ale i jiných nastřádaných a dosud neprojevených negací, které komunistický režim držel pod těžkým příklopem, se po uvolnění poměrů projevil ničivým třeskem černobylské elektrárny. I tento příklop povolil nahromaděné nezvládnuté síle. S. N. Lazarev vidí příčinu této katastrofy v tom, že musela na vnější úrovni vybuchnout dříve akumulovaná zloba a nenávist, aby se v budoucnu nemusela vybíjet v krveprolití mezi národy, které by znamenalo další řádění a vršení nových a nových vin. Zevní krutá tragédie na zemském povrchu tak zamezila ještě něčemu horšímu.

   Jen pro zajímavost: ještě jsme nestihli zapomenout světovládně agresivní píseň se slovy "Poslední bitva vzplála, dejme se na pochod... Otroci vzhůru k cílům svým, my ničím nejsme, buďme vším..." Podle Lazareva obsahuje Internacionála energeticky obludně mocný program boření budoucnosti i kosmu (jistý přesvědčený komunista, rekvalifikovaný dnes zároveň na "etikoterapeuta" s dosud silným rudým myšlením, se na svých přednáškách ještě relativně nedávno vyznával ze své fascinace touto písní).

   Proto i menší katastrofy a "poruchy" počasí nás nutí brát více v úvahu, že je na zemi ještě jiná síla, před kterou se naše sebevědomí musí pokořit: síla živlů. S nimi jsme si již odvykli žít. Umíme je jen proklínat (či si alespoň nevraživě stěžovat na počasí), ale netušíme, že i jejich řádění bývá vyvoláváno dlouhodobějším "řáděním" jediného nezdárného biologického druhu na Zemi - člověka, jeho neúctou k dalším říším i k Matce Zemi.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentování tohoto článku je vypnuto.