* Poznávání je odkládání všech ne-vědomě přijatých forem. Poznávání je narůstání křídel. Pak není možné vzlétnout do duchovních světů a nepřinést sílu Lásky lidem.
* Každé nové poznání nám přináší práci vtělit je do svého denního života. Každý sebemenší pokrok nás vede k větší pokoře, uvnitřnění, k lepšímu pochopení svých bližních a k pomoci jim. - Máme za dlouhodobý úkol své duše zbožštit, proměnit povahové vlastnosti, vyloučit ze svých duší vše nesprávné, méněcenné, odpadkové. Naplňujme své duše Krásou. Připadá-li nám něco krásné, ptejme se své duše: Je tato krása božská? Pochází z božských světů? - Nedejme se ničím oklamat, žádným pozlátkem světa. - Příroda nám dává mnohé, co pro život své duše potřebujeme: odpočinek, radost, krásu, ale někomu i práci, kterou koná s radostí a porozuměním pro každou rostlinu i strom.
* Snažme se všemi silami překonat dobu, která nás dělí od duchovního světa. Je to doba placení karmy, doba zkoušek a překonávání všech nástrah abnormálních bytostí. Nezapomeňme nikdy na očistu potravy, slov, citů i činů. Bděme neustále nad sebou, neboť tlak abnormálních bytostí se stále stupňuje a bída lidstva se zvětšuje. Naše duše by měly procítit všechnu tu morální bídu, aby naše modlitby a práce za lidi byly vřelejší a obětavější.
* Zemský studený rozum žádné duchovní dění neosvětlí. Jen láska a moudré pokorné poznání duchovních zákonů nám otevře duchovní svět.
* Člověk touží po lásce a prochází při tom stupni lásky, které již dříve, v minulých inkarnacích poznal. Jeho duše dospívá a dozrává k dalšímu stupni lásky. Každý stupeň poznání musí platit utrpením. Míra poznání = míře utrpení, které duše musí prožít. Utrpení se stupňuje, ale zároveň s utrpením přichází poznání a pomoc božského světa. Slunce lásky přináší síly snést všechno utrpení. Nic nemůžeme, neumíme duchovně objasnit, dokud naše duše to samy neprožijí. Zde nepomohou vytáčky a sebeomlouvání, ale jen pravda o sobě. Poznávejme v sobě negativní síly, které proměňujme působením sil duchovních úrovní. To je neustálá práce, někdy dřina, ale nesmíme polevit, vždyť vědomě proměňujeme svou vlastní bytost a poté pomáháme druhým. Nikdy nezapomeňme: Působením očistné práce sestupuje do nás síla tvůrčího slova a naše myšlenky se tak stávají tvůrčími silami dobra nebo zla. Jsou naše myšlenky, slova i činy vždycky naplněny láskou? Nevraždíme nikoho duchovně? Poznáváme tvůrčí Moc Slova.
Ještě jedno, děti moje. Očista duše znamená vědomě odřeknout si všechno, o čem víme, že není správné. Nenechávejme v sobě žít to, co vytvářejí zplozenci synagogy Satanovy. Máme se nechat řídit duchovními zákonitostmi, především sílou Krista. Nechme ve své duši žít pocit nekonečné Lásky, rozšiřme ji do zemské sféry. Ale ne lásky uměle chtěné, ale jen s Božím přispěním vyvolané.
* Božská Matka je Lůno nebeských prostor, v němž se vše rodí, obrozuje, posvěcuje. Je Plamenem božího Života. V jejích nekonečných nebeských sférách se projevuje a tvoří Bůh Otec.
Můžeme se modlit:
- Božská Matko, dávej nám svou očisťující a posvěcující sílu věčného Života.
- Pomáhej nám odčinit všechnu karmu a poznat a napravit všechny křivdy.
- Dovol nám přiblížit se k Tvému božskému Srdci a posvěť naši přítomnost i budoucnost, abychom dovedli žít lépe než dosud.
- Ozáři naši životní cestu a pomoz nám poznat, jak bychom mohli odčinit svou karmu.
- Nabízíš posvěcení očistným Ohněm svého vlastního života a roztavení všeho našeho zla ve Tvé Lásce, pokud Ti ho svěříme. Pomáhej nám i k rozpoznání a chápání lidí, kteří slouží odvěkému Božství.
- Pomáhej nám nepohrdat těmi, kdo jsou podle našeho lidského mínění horší než my.
- Zahlaď v nás svou Láskou stopy veškerého zla, kterým jsme prošli.
- Pomáhej nám nezabarvovat svými myšlenkami a city jednání druhých lidí podle svých představ. Vynasnažíme se kontrolovat všechny své myšlenkové a citové popudy.
- Děkujeme Ti za Tvou nevysychající Lásku a podporu a prosíme, zachovej nám svou Milost i nadále.
(VII. část byla uveřejněna 18. 7.)
2024 ©