Životní křižovatky?

Jak je to s tou boží Vůlí? V některých situacích, vyžadujících naše rozhodnutí, se domníváme, že ze dvou nebo více možností je jen jedna ta správná a ostatní ne. Snažíme se „strefit“ do jakési pomyslné boží Vůle. Ta jistě existuje, ale nepřipraví vždy jen schematickou situaci s jedním správným řešením. Někdy mohou být všechna řešení stejně „správná“ nebo stejně problematická, přinášející další těžkosti. Není tedy vždy jen jedna správná a snadná cesta, mohou být všechny obtížné a na každé z nich se máme naučit něco jiného. Křižovatkové situace si vytváříme podle svého evolučního stupně a své příčinnosti z minulosti. I kdybychom hypoteticky přijali, že z naší situace existuje jedna správná cesta, pak i když ji nenalezneme, Bůh nás ani potom neopustí a snaží se nás vést a dávat nám nové zkušenosti. Koryto osudu si našlo novou dráhu. A i na ní s sebou vlečeme své nedostatky a musíme se snažit. Když jsme totiž volili „chybné“ řešení, znamená to, že nejsme v té či oné vlastnosti či schopnosti ještě dost silní, inteligentní, kvalitní a svízelná cesta je pro nás očisťující a zocelující. Nutnosti praxe v terénu života stejně naštěstí neunikneme a i po „chybném“ kroku nám Bůh pomáhá nést následky, obracíme-li se k němu. Musíme ale nalézt odvahu k jejich nesení. Vždy ale musíme vyvinout při každém rozhodování co největší svědomitost, zodpovědnost a prosbu o vyšší vedení. Něco jiného jsou jednoznačně nesprávná rozhodnutí, kdy s plným vědomím (tedy kontrolou bdělého já) uděláme něco nesprávného, co někomu škodí. Zde je skutečné zlo – to se vztahuje k já. Pokušení se vztahuje k astrálnímu tělu, vina k tělu éterickému.