Ztracená nebo získaná pozice?
Když mi bylo kolem třiceti, četl jsem nějakou katolickou knihu, ale s dobrými prvky - příběh nějaké pronásledované a vězněné křesťanské stařeny. Utkvěla mi z toho jedna věta: Křesťan je vždy na ztracené pozici. Míněno - že žije vždy v nějaké nejistotě, není mu dopřáno si užívat vnějších jistot. - Dodávám k tomu - že asi jen podle božího uvážení, tedy ne vždy a ne ve všem, ale jen někdy v něčem. V té knize to bylo míněno už od prvních křesťanů, kteří byli v prvních staletích pronásledováni a zabíjeni, scházeli se jen tajně, prostě a s rizikem prozrazení.
Pro dnešek: co jde ostatním kolem nás často "samo" (zatím!), my si to musíme víc zasloužit či protrpět. Máme víc práce, nejdou nám věci vždy hned "na ruku", ale nezanecháváme již tolik odpadků za sebou, které by bylo nutné jednou posbírat, a třeba shnilé a ještě špinavější. Je lepší mít něco zaslouženo bolestí a z ní plynoucí bdělostí a poctivostí od začátku, než se do toho bezuzdně libě položit a pak to muset odstraňovat či napravovat budoucími nezdary. - A tedy - i naše dnešní nezdary jsou možná někdy i dodatečným vyrovnáním za to, že jsme si v něčem příliš osobně a libě hověli, že jsme to nebrali neosobně jako že vše máme od Boha jen propůjčeno na dobu zdejšího života a že jsme jen správci toho.
Bylo tou větou asi míněno, že i dnešní křesťan, ten skutečně se snažící, je někdy více zkoušen, ztrácí nějakou životní jistotu či oporu, žije ve vnějším světě s postupným odnímáním ochranných kůlů a se spoléháním na vedení shora. A okolí většinou ani neví, jakými obtížemi a krizemi si prochází, i když objektivně, pozorovatelně, mu nic nechybí (má práci, byt, manžela, zdraví...). Nemůže, na rozdíl od mnohých, tak spoléhat na přízeň světa, ledacos si musí protrpět víc než jiní, v mnohém je sám (třeba i přes navenek spořádané a okolím záviděné manželství).
Mám tuto větu na paměti celý život.
Asi jen občasné ztracení nějaké pozice (či jen hrozba toho) upevní naše zavěšení k Bohu. Tam počíná ta nejpevnější pozice, která nás kotví i v jednání na zemi.
2024 ©