Povídání KF za hřmění pod lipami u Rozálky (zmínky o pyramidách, vílách, zázračných uzdraveních, o souznění s kosmem, o vztahu ke Kristu, o Drtikolovi, o zasvěcení pro naši dobu...)

Režie Honza Řehák

 https://youtu.be/boQtY6GUXSE
(https://youtu.be/boQtY6GUXSE)

Přidám sem část textu, který jsem dal na tyto stránky loni v létě. Výsledek natáčení lze tedy nalézt, kliknete-li o dvě řádky výše (je to asi půlhodina).

Park s mohutnými stromy, lavičkou a starým kostelem – vše se to nazývá U Rozálky (odbočka mezi Bernarticemi a Bechyní), je podle dávných pověstí celý jaksi kouzelný až začarovaný. Asi dosud. Byl jsem tu po letech opět (kdysi jsme tu proseděli na lavičce s duší, se kterou jsme se mlčky nalézali jako blízkou, deset hodin bez hnutí, až do dvou v noci). Myslel jsem, že už sem nezavítám, ale přítel Honza Řehák, jehož koníčkem je natáčení pro Youtube, mne sem nalákal. Ó to to tu bylo hezké, dokonce nám půjčili klíč od kostelíčku, je to uvnitř krásné starodávné. Jako bychom tu ještě zaslechli šepot modliteb zbožných předků. Toto místo vyhledávali odedávna s pokorou v duši a s neokoralým srdcem ti, kdo měli nějaké trápení a kteří si uchovali víru a uměli poprosit a poděkovat.
Je to skutečně tajemné místo. Byly tam vídávány přeludy oddílu starodávných vojáků či modlícího se procesí, jindy slýchán hovor neznámou řečí. Místa si zachovávají paměť událostí, které se zde odehrály. Když jsem tu vyslovil téma Emoce, najednou krásně mohutně zahřmělo. Další záhada: přicházel tam ke mně pán s rodinou, zdálky mi mile říkal My se známe. Když jsem ho uviděl, měl jsem jasno, že i já ho odněkud znám. Měl povědomou postavu, obličej i hlas. Když jsme se pak bavili odkud, tak odnikud, znát se nemůžeme. Přišli jsme k sobě z neznáma. Nebýt toho, že jsem pro ně vyndal z kufru mou knížku Děti – poslové z neznáma, protože mají chlapečka, měl bych i toto snad za přelud.

Kamenná kaple u pramínku byla postavena roku 1681. Její obrázek je i v kostele sv. Michaela v Bechyni a v kapli sv. Mikuláše v Dražíči. Roku 1993 byla soška Rozálie z kapličky ukradena. Rozálka, žijící ve 12. století, byla šlechtického původu, brzy se ale uchýlila do kláštera a pak jako poustevnice do jeskyně v Monte Pellegrino.