Džošu se zeptal učitele Nansena: „Co je pravá Cesta?“
Nansen odpověděl: „Každodenní cesta je pravá Cesta.“
Džošu se zeptal: „Je možné se jí naučit?“
Nansen odpověděl: „Čím víc studuješ, tím dál jsi od Cesty.“
Džošu se zeptal: „Nebudu-li se učit, jak bych ji mohl poznat?“
Nansen odpověděl: „Cesta nenáleží k viditelným věcem ani neviditelným. Ani k věcem známým, ani neznámým. Nehledej ji, neuč se ji, nejmenuj ji.
Abys ji našel, otevři se jako obloha.“ *
Tedy to taky zkusme.
*Motto z knihy Mrtvá kočka, Sbírka zenových říkadel, básniček a překážek, vybral a přeložil Václav Cílek, vydalo nakl. Dokořán, s.r.o., Praha, 2002
***
Maria je pratyp nebeské Královny v pozemském bytí. Je vzorem pro vývoj ženství v naší i budoucí době. Má pro lidstvo plod poznání citových, mentálních i tvořivých schopností. Spojila se se svým Bohem a je jeho svatyní na Zemi, je k dispozici vývoji ženské stránky v nás všech. Můžeme si pro praxi odvodit i to, že je trpělivá a skromná, odložila marnivost a parádivost, má pro fyzické bytí jen nejnutnější požadavky. Plní své povinnosti, odložila však pratyp Marty, tedy samoúčelnou pečlivost, zatěžující přílišnou péčí o zemské blaho. Její inspirace poznáváme všude v životě. Sestupují na zem tyto duše, toužící přijmout do svého nitra Krista, Syna božího, Syna nebes, a nechávají ho v sobě růst, aby je celé vyplnil a oživil. To je přístupné každému. Jen skrze niterného Krista lze pak poznat i nebeského Otce. Protože Maria prožívala s Ježíšem muka křížové cesty i Golgoty, protože meč nejvyšší mateřské bolesti proklál její milující srdce, a protože prožila niterně všechnu bolest matky a vypila do dna kalich slzí, může být lidským duším i tou nejlaskavější a nejlépe chápající sestrou i matkou. Pro mnohé je upravovatelkou cesty ke Kristu.
***
Budeme-li jako dítě v matčině lůně zrát dechem lásky pod srdcem Božské Matky, dostane se nám jednou otevření jejích hvězdných tajemství.
***
S vědomím ochrany Královny nebes a Krista lze žít a jednat bez úhybů, špatné nálady a strachu, v plné šíři zemského terénu.
***
Očista bývá spojena s bolestí. To nižší v nás nerado ustupuje. Musí být někdy vysušeno (i příroda reaguje), jindy rozmočeno v přívalech vody.
Maria nebyla přibita na fyzický kříž, ale její bolesti byly duševní a duchovní. Její oběť nebyla hmotně viditelná. Jako první čistá matka Země v sobě ukřižovala Evu - hmotnou pudovost, a stala se věčnou pannou. Proto se Oheň její nadsmyslové Lásky rozlil s Ohněm Lásky Kristovy celým vesmírem. Zaslíbila se obětovat za veškeré lidstvo svou Lásku pro poznání božské Lásky, jež musí v člověku vzplanout. Tím nese i Maria, byť v jiném smyslu, pochodeň spasení, již přijala vlivem svého mateřství od Krista a vlivem svého zaslíbení neposkvrněnému početí od Boha Otce.
***
Maria reprezentuje duši. Kristus, niterný Prazáklad, reprezentuje ducha. Když duše nebude niterně Marií, porodivší duchovně Krista, nedojde svého duchovního oživení. Proto je Maria vzorem lásky Bohu oddané, nadsmyslové a věčně neposkvrněné, panenské.
***
Mariánsko-duševní oblast, ve které nás Královna nebes může prosvětlovat, očisťovat a oživovat, zahrnuje celý široký životní terén, veškeré myšlení, cítění, řeč i činy ve všech našich situacích a okolnostech. Kristus do této naší propracovávané duševní plochy pak vchází z éterické (nadsmyslové) úrovně Země jako naše vertikála, pevná páteř naší osobnosti.
***
V křesťanské ikonografii máme dvojí aspekt líčení svatodušní události: U jednoho typu obrazů (ikon) je zpodobněno ve scéně sestupu Ducha 12 apoštolů. U druhého typu je uprostřed nich postava Mariina. Je tím poukázáno na dvě odlišné epochy poatlantského vývoje: na 5. epochu neboli epochu "mužskou", kterou reprezentuje 12 apoštolů, a na 6. epochu neboli ženskou, vedenou Marií a směřující k nebeskému Království.
***
Mocný zárodečný impuls k duchovnímu životu naší budoucí produchovnělé planety má vzejít ze šesté poatlantské kultury zemské, z duchovní sbratřující kultury slovanské, označované apokalyptikem jako filadelfská. Ta má vyvrcholit v 5. a 6. tisíciletí po Kristu.
***
Život na budoucí planetě bude naplňován ženským principem univerzální kosmické Královny. Pak bude zemská Maria splývat s toto univerzální Královnou, tak jako na Zemi splynul Ježíš s Kristem. Mise Kristova tak bude doplněna a dále rozvedena misí Mariinou. Zatím její esoterní mysteria spíše jen útržkovitě probleskovala ze zastření vnějším křesťanstvím. Nastává však čas, kdy stále více lidí, ať v církvi nebo mimo ni, začíná tušit nabízenou mariánskou pomoc, posilu a posvěcení.
***
Lidstvo čekají ještě mnohé stupně vývoje, ve kterých bude Kristus a Maria-Sofia tím, co vede samu podstatu člověčenství. Proto vždy záleží na nasměrování, na praktické práci tady a teď s ideálem před vnitřním zrakem. Vždy však podtextem těchto našich duchovních tužeb a ideálů musí být, že nechceme být jen požitkáři či konzumenty božského života, ale že jsme povoláni, abychom o něm svědčili svým životem navenek, pro druhé. Duchovnost není vlastnost, talent ani dar jakési boží libovůle, ale zasloužená, vypracovaná schopnost, způsob žití, ke kterému člověk dospěl svým sebepřetvářením. I milost působí jen tam, kde jsou z minulosti vytvořené předpoklady. Duchovno se pak člověku stane známým, důvěrným prostředím, ne vysněnou sférou kdesi v metafyzičnu. I naše těžká doba je nutná, ba blahodárná. Všechno duchovno nám bylo odepřeno, ztratili jsme svůj vnitřní zrak, aby vše vzniklo v nás nově, jako plod našeho svobodného rozhodnutí samostatného Já a samostatného rozeznávání dobra a zla, časného a věčného, spásného a nespásného. A to vše pod spásným pohledem nebeské Matky, Královny nebes.
***
A ještě tři náměty k meditacím na toto téma:
- Hudba sfér zvučí, zpívá, jásá, hřmí, duní a laská v duchovním srdci věčné božské Matky.
- Nebeské mateřství rozžhavuje lidská srdce plamenem hvězd a vlévá lidské krvi svatográlský zpěv. Svou Láskou vše proniká a ochraňuje.
- Lidská duše přijavší Krista a božskou Pannu se obrací k nebeskému Světlu, probouzí se z temnoty pozemské malosti a chápe, jak šumí vlny moře věčnosti.
Text byl použit v květnu 2018 v Olomouci při společném pořadu KRÁLOVNA NEBES s Perlou Perpetuou Voberovou aj.
2024 ©