Blanka Urbánková - Žena a kosmetika a...: Pokud by někdo očekával, že následující řádky budou hovořit zasvěceně o nejžhavějších novinkách ze světových salónů krásy, pak nechť se obrátí k letákům, kterými míváme přecpány domovní schránky. Zde se nedoví nic nového, jen to, co tady bylo, je a bude, co je dostupné každé ženě a její peněžence.
Dnešní náročný způsob života, kvaltování, stresování, málo pohody a odpočinku, působí na něžné pohlaví neblaze. Sice už nemusíme stávat jako kdysi fronty všude a na všechno, takže ubylo křečových žil, rostou ale požadavky být „in“. Zaměstnavatelé požadují nejen znalosti, vystupování, ale i reprezentativní vzhled. Všechny pracovní i soukromé úkoly je nutné skloubit bez úhony na křehkém vzhledu ženy. Salóny se předhánějí v nabídce „vylepšovačů“ od hlavy až po paty, fitness centra pobízejí k pěstování ladných tvarů cestou promočených trik. Lákadel dnes máme pro ženy a jejich erotické zbraně mnohem více, než za totality. Jak obtížné je odolat! Davové šílenství po nejnovějších novinkách módy nutí k rychlejší obměně šatníku, nelze vyjít do společnosti opakovaně ve stejném. Co by si kdo pomyslel? Vše ale něco stojí, žena se musí snažit, aby na to byly čas i peníze. Roztáčí kolotoč a nakonec se hroutí, neboť nestíhá. Rozevírají se nůžky mezi zevní elegantní maskou a únavou těla a duše. Ani to cvičení už nebaví.
Že svítí sluníčko? Nebe je bez mráčku? Že je po dešti promytý vzduch a zpívají kosové? A že příroda láká ke spočinutí pohledem na krásné, pestré a uklidňující barvy, zvoucí do jiných, nekomerčních sfér? Hlavně, abych byla dokonalá, až se sejdu s přítelkyní na kus řeči. A ať se na mně na ulici lačné mužské zraky popasou, čím je jich víc, tím jsem „cennější!“
Stop! Zadržte! Toto se vám líbí? Naplňuje vás to? Nestáváte se jen zbožím s atraktivním obalem? Zamyslete se a zkuste to pro jednou trochu jinak. Vyjděte si do přírody, zastavte se na paloučku nebo usedněte na pařez a zaměřte svůj pohled do dáli na vznosné koruny obdivuhodně rostlých stromů. Vidíte tu jejich krásu? Očima klidnýma, vyrovnanýma s během věcí kolem vás?
Zkuste přemýšlet i o tom, milé dámy, až u kafíčka vaše přítelkyně zkritizuje váš vzhled jako přežilou fasádu z loňského léta, až vám bude šéf protivný, podřízený drzý, tchýně nesnesitelná a nebudete vědět, jak vyřešit spory se sousedy. Najděte si čas zajít si do přírody s prázdnýma rukama a bez mobilu. Posedět v klidu, třeba i samy, jen koukat do zeleně, nic nechtít a jen být. Začněte si všímat věcí, které byly pro vás do té doby nevnímatelné. Kolik jen ptáčků vás vesele pozdraví, kolik rostlinek se k vám svými kvítky natočí, kolik beránků na obloze se na vaši počest nadělá. Budete se divit, jak se budete cítit po tak stráveném odpoledni – získáte sílu, lehkost a vyrovnanost. Kolik starostlivých myšlenek vám bude najednou připadat nemožně banálních, kolik věcí se vám bude zdát nepotřebných. Stane-li se takovéto prožívání vaší potřebou, pak po čase i pohled do zrcadla prozradí, že jste jiná. Dříve unavené oči ztěžklé makeupem budou zářivější, drobné vrásky kolem očí budou zapříčiněny smíchem a ne strachem a koutky úst se zvednou od věčného úsměvu, který budete kolem sebe rozdávat.
Pak se možná i na mužskou tvář budete dívat jinak, než podle prázdných „hrdinů“ z reklam a seriálů. Třeba dáte za pravdu slovům uměleckého fotografa Fráni Drtikola. Podle něho není třeba cenit u mužů souměrnost, líbivost či vnější krásu, o to prý muži nemusí stát, ale pevnost rysů a výraznost tváře, do které vtiskla svůj charakter práce, ať už tělesná nebo duševní. Není to podnětné posuzovací kritérium? Tak jako se kdysi muži za pláč nestyděli, protože byl opravdovým projevem jejich nitra, nestyděly se ženy za vrásky. Ty nebyly hanbou, nýbrž okrasou, svědčící i o zralosti osobnosti po přestálých útrapách.
Naučíme se vnitřnímu naplnění, přiměřenému každému právě probíhajícímu věku, to jest správnému stárnutí. Pravda, tímto ozdravným přeskupením hodnot sice trochu zchudnou dealeři s kosmetikou, ale té pravé krásy, podložené zevnitř a nezávislé na nánosech chemie, bude přibývat. A nebude se ztrácet ani ve vyšším věku, čehož se někdy až hystericky bojíme. Bude v nás i kolem nás, propojí se a všechny nás obklopí jako peřinka, hřejivá, měkká a laskavá.
Autorka je lékařka
/Článek je doplněná kapitola ze společné knihy autorky článku a KF - Průvodce zdravím od dětství k dědství, Agape 2008./
2024 ©