Vida: leckterý národ se dokáže zmobilizovat sám od sebe, tedy zdola, k něčemu dobrému - viz níže. Marně hledám něco podobného u nás. Mobilizujeme se navzájem spíš k brblání. Podle průzkumů jsme v EU druhou zemí nejnespokojenější se životem. A taky nejateističtější. Že by to nějak souviselo? Je známo, že nejchudší země jako Indie mívají největší procento spokojených.
U nás děti mizí z přírody do svých dětských pokojů, z rodinného společenství mizí k notebookům, iPadům a mobilům...
Od pokémonů zpátky k tradici. Rodiče se snaží děti sblížit pomocí starých her
Indonésané se staví na odpor moderním počítačovým hrám, narušují podle nich sociální kontakty. Děti chtějí přivést zpátky k bambusu a dřevu.
Tradiční indonéské hry, káči, píšťalky, jednoduché létající hračky, bývají většinou vyrobené z bambusu a dalších přírodních materiálů.
Současné děti je ale většinou moc neznají a k dostání nejsou, protože o ně v konkurenci pokémonů a počítačových her není zájem.
Podle jejich rodičů je to škoda. Začali se stavět na odpor soudobým hrám, které ničí sociální kontakty a dělají z dětí samotáře.
Dospělí se tudíž začali snažit, aby přivedli děti zpět ke hrám, které znají ze svého dětství. Při nich se schází více hráčů, soutěží spolu a leckdy i namáhají mozek při logických hrách.
Příležitosti se chytlo i mnoho podnikavých Indonésanů. Začali na trzích znovu nabízet jednoduché hry, snadno vyrobitelné doma.
2024 ©