S převážným využitím a nynějším doplněním kapitol MUDr. Blanky Urbánkové z knihy „PRŮVODCE ZDRAVÍM od dětství k dědství,“ společně psané s Karlem Funkem (Agape Brno, 2008)
Časné jarní období nás popostrkuje vstříc nabízejícím se a nesměle lechtajícím slunečním paprskům, nutí nás vyvětrat svá obydlí a v rámci jarního úklidu vyhlásit vyhoštění všem již vysloužilým předmětům denní potřeby. Někde ve skrytém záhybu našeho svědomí se též klube připomínka k úklidu ve vlastním těle i ve vlastní duši. Podobné pobídky se v tomto období ozývají snad i těm největším lajdákům z nás. Vnímáme je jako zakódovaný instinkt, jeden z těch, které spoluúčinkují při zachování řádu života. Je jedno, jestli patříme k lidem, kteří jsou dbalí přikázání, protože jsou dána církevními předpisy, nebo k těm, kteří jsou schopni samostatně následovat své vnitřní pocity a potřeby. Procesu, kterému dnes říkáme vznešeně jarní úklid a tělesná detoxikace, se dříve rozumělo pod pojmem půst. Je to slůvko mnohým znějící poněkud starobyle a příliš nábožensky, avšak je vysoce pravdivé a hlavně všestranně zaměřené. Nevztahuje se jen na masitou složku potravy, nýbrž i na zdůraznění duchovních aspektů života, tedy celkového aspoň přechodného vyjádření pokory a askeze v našem životním stylu. Postu jsme se vzdali jako staromódního, ale jak vidno, jsme nuceni dnes k postu širšímu, i co do zábav, kolektivních nebo i jen vysedávání u internetu. Je to i připomenutí, proč tu člověk na světě je, co tu skutečně pohledává. Postění, které umožní aspoň na krátké časové období věnovat se vnitřním duchovním potřebám, zklidňuje tělo od vášní všeho druhu a tím očišťuje i duši.
Naše přebujelé požadavky na pohodlný, egoistický a všemi možnými lákadly prošpikovaný životní styl sledující módní trendy "in", není ani trochu nadějný a leckomu už nedojde, jak je jeho život všemu byť jen v náznaku duchovně a duševně zdravému ve skutečnosti vzdálen.
Jakmile je jaro v plném rozpuku, příroda se počíná odívat svěží zelení, jarním sluncem prohřívaný vzduch nás vyhání z bytů ven do přírody, abychom se pozdravili s prvními kvítky a začali obdělávat své zahrádky.
Po zimě se ztěžklá těla jen pomalu rozhýbávají, přivykla si na pohodlí u televize v příjemném ušáku a na nepřetržitý přísun pamlsků ať už vánočních či masopustních. K jídlu se vytahovaly zásoby z mrazáku, konzervované potraviny a hlavně se konzumovalo hodně masa a sladkostí. Společenské zimní události se odehrávaly většinou v sálech a sportovních kolbištích pro stovky lidí, kde hlava na hlavě tedy aura na auře dovolila promísit se vzájemně se spoustou bytostí a dýchat s nimi stejný nedýchatelný vzduch. Semtam někomu z těch mladších i těm ve zralejším věku se chtělo procházet v mrazivém vzduchu, či hluboko vyprazdňovat peněženku ve sportovních zimních střediscích našich i cizích hor. Raději ale hned zase to teplíčko, pohodlíčko, smrádeček a papáníčko.
Proto je zatěžko jak mávnutím proutku proměnit na jaře svou tělesnou schránku v něco lehce ovladatelného. Ozývá se to, co všechny generace svorně nazývají jarní únavou. Z čeho pramení tento pojem? Říká se, že z nedostatku vitamínů. Je to pravda jen částečná. Vinna je celková skladba typické české zimní stravy a životní styl, který právě v zimě vedeme. Kdybychom jako medvědi ulehli na podzim k dlouhému zimnímu spánku, asi bychom se na jaře cítili lépe. Dlouhé zimní večery mají však jisté kouzlo, zvou k přemítání, meditování, k vážným debatám a toho bychom se také neradi vzdávali. Každé roční období má svůj půvab, záleží na tom, zda je dokážeme plně využít a prožít.
Hmotné tělo však dostane hodně zabrat a je na nás, jak ho s příchodem jara dokážeme oživit. Módní názvy jako regenerace a detoxikace neznamenají nic jiného, než obyčejnou českou očistu. Aspoň v malém ji provádíme léta letoucí vlastně všichni. Ani si to pořádně neuvědomujeme.
Jaro, hlavně měsíce březen a duben, je spojeno se zelenou barvou, zelená je zase spojena s játry, játra tvoří žluč a ta se skladuje v tmavě zeleném žlučníku. Veškerá raná jarní zeleň v přírodě už sama o sobě působí očistně svou zelenou barvou na tyto orgány. Vnímáme energii zelené barvy očima. Koho by také nelákala zjara na talíři aspoň pažitka, petrželka i první jarní divoká zelenina, jako jsou kopřivy, medvědí česnek a další byliny, ti svědomitější z nás v předjaří i po celou zimu pěstují na okně aspoň řeřichu. Ne všichni již znají často zapomenuté kouty, kde roste medvědí česnek, lahodná a zdravá to bylina. Je to nejen výborná lahůdka ostřejší česnekové chuti, ale též léčivka. Funguje jednak jako vitamínová bomba, jednak má vynikající antisklerotické účinky, též se používá při léčbě vysokého tlaku a proti plísním. I když se cítíme zdrávi, máme- li možnost, dopřejme si dosyta této lahůdky. Jako čerstvý je vhodný na pečivo i do polévek, možno jej i konzervovat a dělat z něj třeba špenát. Medvědí česnek se dost často vyskytuje v chráněných oblastech, takže na to pozor.
Můj soused na chalupě, který je jinak masojídek, konzument běžné české stravy i tak trochu přítel piva, vždy na jaře provádí pravidelný očistný rituál. Denně sní nalačno listy jedné větší pampelišky, vypije hrnek kopřivového čaje a sní jedno rozmixované čerstvé vajíčko včetně skořápky a s trochou slivovice. Jmenovanou zelení se pročišťuje, vajíčko doplňuje kosti vápníkem. Ta slivovice je v tomto případě dezinfekcí proti případné bakterii způsobující salmonelózu. Ještě jsem neslyšela, že by měl soused střevní potíže. Mohu potvrdit, že jeho kolenní klouby, podle rentgenového snímku již dosti opotřebované, ho nosí po celou sezónu spolehlivě a zahrádka ani chaloupka nedostatkem péče svého majitele netrpí.
Pro ty z nás, co chtějí zjara pro své tělo udělat více, mám ještě pár dalších rad. Především něco k jarní únavě.
Tradiční česká strava, která obsahuje hodně bílkovin a cukrů a jen menší množství zeleniny, se v těle rozkládá do kyselého pH a narušuje tak acidobazickou rovnováhu. Během roku se složení stravy mění, ale právě v zimě převažují v naší skladbě jídel potraviny kyselinotvorné. Pro úplnou informaci uvádím žádoucí zásadotvorné potraviny: zelenina, klíčky, řasy (hlavně spirulina), jablka, hrušky a citrusové plody, amarant, houby čerstvé i sušené, pokud nejsou napadeny plísní, meruňky, mango, fíky - též pokud možno čerstvé, šípky, papája. Zvyk v některých domácnostech pokapat řízky citrónovou šťávou je nejen chuťově zajímavý, ale i vylepšuje kyselost smaženého masa do zásady. Nenechte se při určování pH zmást chutí, kyselý citrón je vlastně zásaditý. Sladký cukr je naopak kyselý. K bílkovinám a cukrům, přičemž moučné výrobky jsou vlastně také cukry, patří ještě černá káva, i když to není potravina. Takže na to myslete vy, kteří pijete více než jednu kávu denně, abyste vhodně doplňovali tekutiny a kávu neutralizovali.
Žádoucí není ani úplná převaha zásadité potravy, vegani by měli vyrovnávat zase svou na zelenině postavenou výživu. Převaha zeleniny nejen opět narušuje acidobasickou rovnováhu, ale může vést u některých rizikových jedinců k tvorbě oxalátových kaménků v močových cestách. Česká strava typu vepřo-knedlo-zelo navrch se zákuskem a černou kávou rozhodně není z tohoto pohledu ta nejlepší. Ani vařené zelí ochucené cukrem nelze považovat za zásaditou zeleninu, takže konzumujeme silně kyselý oběd.
Celý problém kolem kyselin a zásad spočívá v tom, že špatnou skladbou stravy se silně zatěžuje organismus, který je pak velmi náchylný k chronickým chorobám a plísním nejen v zažívacím traktu. To je však téma na samostatnou kapitolu. Na druhé straně lze počítat s určitou adaptací těla na národní stravu, neboť jinak bychom měli podstatně nižší průměrný věk obyvatelstva. Je však nutno položit si otázku, zda právě zde není klíčová příčina tak vysokého počtu rakovin tlustého střeva u nás. Závěrem tedy doporučení, že k udržení zdraví je nutné začít změnou stravovacích návyků.
Předvelikonoční čtyřicetidenní půst bez masa vymysleli naši předkové velice moudře. Též jednodenní půst v týdnu či alespoň měsíci po celý rok je neobyčejně přínosný, i když pro mnohé, zvláště fyzicky pracující, nepřijatelný. Pro běžného člověka je nejvýhodnější právě promyšlenější každodenní stravování. Nelze zapomenout i na šestitýdenní bezlepkovou dietu, která výborně pročistí tenké střevo. Zlepší se vstřebávací plocha a očistí i lymfatické cévy v tenkém střevě, které jsou součástí lymfatického okruhu v těle a tak důležité pro správnou imunitu.
Již výše zmíněnou očistu jater lze ještě podpořit dalšími způsoby. Homeopaticky - asi nejznámější je Chelidonium 9CH, česky vlaštovičník, a Carduus Marianus 9CH, česky ostropestřec mariánský, který lze louskat i jako semínka. Pro určité typy lidí i Lycopodium 9CH a Nux vomica 9CH, což již nejlépe určí školený homeopat. Také Berberis vulgaris 9CH, který působí nejen na játra, ale především na ledviny. Všechna jmenovaná homeopatika se požívají jedenkrát denně po pěti granulích. Jsou ještě další možnosti, které též doporučuje na míru homeopat. Z doplňků se podává lecitin dle firemního návodu. Další možností je očista lněným olejem, který povzbuzuje činnost vývodných žlučových cest včetně žlučníku. Jde však o náročnou kůru, lépe provádět pod dohledem lékaře - naturopata. Pro každého není tato metoda vhodná, při přítomnosti kamínků by se mohl vycestovaný kamínek zaklínit a způsobit vážnou komplikaci. Podmínkou pro tuto kůru je předchozí pročištění střev dietou včetně klystýrů. Dalším možným postupem jsou klystýry černou kávou a vitamínem C, což je dobře popsáno například v knížce Jde o život od dr. Nady Coates.
Posledním orgánem, ve kterém je vhodné provést jarní generální úklid, je tlusté střevo. (Vlastně prvním, neboť zaneřáděné střevo umožňuje opětovné zamoření jater i ledvin. Správný postup očisty těla tedy je střevo – játra – ledviny. Přitom neustále zprůchodňovat lymfatický systém, který je nejen pod dobu očisty zanášen.) Předpokládám, že dbáte o pravidelnou stolici, což je základ (a nejen jarní, nýbrž celoživotní). Kontrolujte vzhled vaší stolice, která by měla být formovaná, hnědá a neměla by plavat. V opačném případě máte v sobě nejspíš candidu. Pokud nedoplňujete stravu vlákninou, například Psylinem (k dostání v lékárně a ve zdravé výživě), učiňte tak co nejdřív. Občasné doplnění stravy dietetickými přípravky, jako je Lactobacillus v kapslích, také neuškodí. Je-li vaše stolice výrazně nepravidelná a má příměsi, vyhledejte lékaře. Nenajde–li se nic, je vhodná aspoň očista domácími klystýry nebo hydrocolonterapie, což je dokonalejší přístrojový klystýr, očista spojená s masáží střev. Dnes u nás funguje již několik takových přístrojů, stačí zapátrat ve větších městech. Méně známá je u nás metoda malého klystýru běžná např. ve Francii, kterou si každý může zavést do svého denního programu. Provádí se malým balónkem, ten lze běžně zakoupit ve zdravotnických potřebách. Ve Francii patří takový balónek do hygienické taštičky stejně jako kartáček na zuby. Jeho používání zabere každé ráno zrovna tolik času jako čištění zubů. Francouzky vidí správně souvislost mezi čistotou pleti a čistotou tlustého střeva, což odpovídá akupunkturním energetickým vztahům mezi orgány, to však Francouzky nezkoumají. Také neví, že při klystýru malým množstvím vody v balónku očišťují esovitou kličku tlustého střeva, která se nachází hned nad konečníkem, kde se udržuje i při dobrém vyprazdňování nejvíc toxinů a která je místem největšího výskytu rakoviny tlustého střeva u nás. Dobré je vědět, že k použití je lepší voda převařená s menším množstvím soli, aby se hned nevstřebala, jelikož tlusté střevo má tu funkci, že zahušťuje stolici odnímáním vody. Vodu se solí se mu vstřebat nepovede. Takže vzhůru do zdravotnických potřeb hlavně vy, kdo máte v rodině zátěž onemocněním rakoviny tlustého střeva. Pro pečlivé ještě dodatek, že místo vody mohou použít vlastní moč. Buď čerstvě vyprodukovanou, neupravenou , anebo odpařenou na jednu čtvrtinu původního množství. Účinky jsou mnohonásobně zesíleny, než při použití vody. Začínejte tedy den nejen krásným úsměvem, ale i dobře fungujícím střevem.
Na těle, ale i na duši se dá pracovat mnohem více, než jsem uvedla výše. Stačí jen začít aspoň s něčím. Budiž vám nápomocna jarní míza, která se vlévá nejen do stromů, ale i do nás, pokud to přírodě dovolíme.
2024 ©